PROFIL: Volby v Německu. Kdo je Armin Laschet, kandidát na kancléře za CDU/CSU?

Armina Lascheta, který je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře v, podpořilo vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) jako kandidáta na kancléře letos 20. dubna. Průzkumy veřejného mínění připisují před volbami konzervativcům asi 21 procent.

V poslední předvolební debatě se Laschet mimo jiné dostal do sporu se svým rivalem Olafem Scholzem z SPD o výši minimální mzdy. Uvedl, že otázku výše mezd by měli společně řešit zaměstnavatelé a odbory. "Nám jde o to, zachovat pracovní místa a zaměstnance za práci rozumně zaplatit," řekl s tím, že v některých oborech už nyní minimální hodinová mzda činí 15 eur (381 korun). "Žoviální Porýňan Armin Laschet umí tvrdě útočit," komentoval jeho diskuse se Scholzem magazín Focus. Oproti Scholzovi byl také proti možnému zvyšování daní: "Zvýšení daní v této situaci je špatná cesta," uvedl s tím, že vyšší odvody by byly brzdou hospodářské obnovy po dosud neskončené pandemii nemoci covid-19.

V otázce možné povolení spolupráce Laschet prohlásil, že unie CDU/CSU nebude vládnout s postkomunistickou Levicí, kterou považuje za krajně levicovou, a ani se bavit s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), kterou označuje za krajně pravicovou. Opakovaně varoval před hrozbou vlády SPD, Zelených a Levice.

Laschet zažil před volbami několik přešlapů. V srpnu musel čelit výtkám kvůli novému volebnímu spotu. Kritikům se nelíbily záběry z berlínského památníku holokaustu a také se podivovali nad tím, že Laschet má jako jediný z návštěvníků uhelného dolu zašpiněný obličej od uhelného prachu.

Koncem července se objevilo nařčení Lascheta z plagiátorství v jeho knize "Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance" (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Kandidát na kancléře uznal chybu při psaní knihy, agentuře DPA sdělil, že neuvedl nejméně jeden zdroj textu: "Nejméně jeden autor v knize použitého materiálu není v textu ani seznamu zdrojů zmíněn," odpověděl Laschet na dotaz DPA s tím, že nechá bezodkladně prověřit, zda jsou v knize další chyby. Za nedopatření se omluvil.

Laschet, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země s téměř 18 miliony obyvateli, je označován za umírněného konzervativce. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.

Laschet se stal oficiálně předsedou CDU, nejsilnější německé strany, letos 22. ledna. Tím se otevřela cesta k jeho kancléřské kandidatuře. Jeho soupeřem byl předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Lascheta podpořili mimo jiné ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která před ním CDU vedla, či ministr zdravotnictví Jens Spahn, označovaný za vycházející hvězdu CDU. Podle něj je Laschet schopný spojovat odlišné proudy ve straně i společnosti.

O kandidatuře na předsedu CDU Laschet uvažoval už v roce 2018, nakonec se ale tehdy do volebního klání nezapojil; vítězně z něj vyšla Krampová-Karrenbauerová. Hledání jejího nástupce se už zúčastnil: "Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit... a proto budu kandidovat na předsedu CDU," prohlásil loni v únoru tento politik, dlouholetý místopředseda německých křesťanských demokratů.

Laschet je od června 2017 premiérem Severního Porýní-Vestfálska, kde vládne v koalici s liberály z FDP. Při hledání partnera se tehdy mimo jiné znovu ostře vymezil vůči Alternativě pro Německo (AfD). "AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit," řekl už v roce 2016 Laschet na adresu AfD, označované za protiimigrační uskupení, kterou on sám nepovažuje za demokratickou stranu.

Laschet se s problematikou imigrace důkladně seznámil v letech 2005 až 2010 jako ministr pro ženy, rodinu a integraci ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. V této funkci se zasazoval o větší porozumění mezi většinovou společností a tureckou komunitou v průmyslovém Porúří. Uveřejňoval sloupky v tureckých komunitních časopisech, což mu vyneslo přezdívku "Armin Turek."

V posledních letech se Laschet ostře vymezil i proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Orbánovu protiimigrační kampaň odsoudil Laschet jako antisemitskou. "Ve svém životě už překročil mnoho linií, teď i tu červenou," řekl před dvěma lety o Orbánovi.

Na volebním sjezdu CDU letos v polovině ledna Laschet uspěl ve volbě předsedy podle politoložky Ursuly Münchové hlavně proto, že byl považován za záruku, že i pod jeho vedením bude strana zaměřena středově. Podle ní je občas trochu váhavý a nerozhodný. Ve funkci předsedy zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Laschet v minulosti hodnotil pozitivně i ruský zásah v Sýrii a anexi Krymu.

Podle tisku si Laschet jako premiér nepočínal příliš přesvědčivě v boji s pandemií covidu-19. Zatímco na jaře se bránil tvrdému lockdownu, během druhé vlny přešel k těm, kdo volali po tvrdém přístupu. Po svém zvolení do čela CDU prohlásil letos v lednu na regionálním sjezdu strany ve Stuttgartu, že dlouhodobá strategie otevírání po plošné uzávěře nebude až do léta možná.

Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi - pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci, od roku 2017 je zemským premiérem.

Před zvolením do čela CDU byl Laschet od prosince 2012 místopředsedou strany, už v červnu téhož roku stanul v čele její organizace v Severním Porýní-Vestfálsku.

Laschet je ženatý, s manželkou Susanne, se kterou se seznámili už jako děti v církevním sboru, mají tři dospělé děti (dva syny a dceru).

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Armin Laschet (CDU) Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy