PROFIL: Volby v Německu. Olaf Scholz a jeho SPD mají největší šanci na výhru

Ministr financí Olaf Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi a svou Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) vede podle aktuálních průzkumů k volebnímu vítězství. Svoji kandidaturu na kancléře oznámil na twitteru vloni 10. srpna. Záhy nato se proti němu vymezila kancléřka Angela Merkelová, podle které hrozí, že by Scholz mohl po volbách vládnout s postkomunistickou stranou Levice.

Scholz je pokládán za vítěze tří nedělních televizních předvolebních debat. Vyjádřil se mimo jiné k výši minimální hodinové mzdy, kterou, pokud se stane kancléřem, slíbil rychle navýšit na 12 eur (305 korun). V otázce daní obvinil svého rivala Armina Lascheta z CDU/CSU, že unie chce ulevit lidem s největšími příjmy, což označil za nesolidární a neufinancovatelné. V debatách vystupoval soudržně se Zelenými, se kterými by si dokázal představit i povolební spolupráci.

Letos v červnu byla Scholzovi připisována politická zodpovědnost za pád německé finanční společnosti Wirecard, která loni v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (48,5 miliardy Kč), které vykazovala v účetnictví. Scholz v dubnu před sněmovním výborem odpovědnost odmítl, stejně jako obvinění, že BaFin a ministerstvo financí držely nad Wirecardem ochrannou ruku. To, že se společnosti dařilo tajit skutečné finanční poměry, ministr připsal pečlivě organizovaným podvodům a také tomu, že státní kontrolní úřady nebyly tehdy na rozkrytí podvodů dostatečně vybaveny.

Scholz je od března 2018 kromě resortu financí také vicekancléřem v současné vládě Merkelové. Členem SPD je od roku 1975.

Scholzova oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz tak učinil navzdory své předchozí přísné finanční politice v duchu jeho hesla "dáváme jen to, co máme," díky které země hospodařila s přebytky. Současná situace jej přiměla změnit kurz: "Tohle všechno je nákladné, ale když neuděláme nic, mohlo by to být ještě mnohem nákladnější," uvedl Scholz, v opozici k již zmíněnému návrhu daňových úlev pro bohaté, které navrhují konzervativci, a ve prospěch navýšení minimální mzdy.

Scholz je spolustraníky považován za zkušeného politika a v jeho prospěch hraje také obecná známost u německé veřejnosti.

V nedávném rozhovoru se Scholz označil za stoupence multilateralismu: "Jsem velkým zastáncem multilateralismu, kdy jsou bezpečnost a hospodářská politika výsledkem spolupráce," uvedl letos v červnu. Jedině jeho SPD je podle něj schopná Německo provést energetickou transformací a udržet zemi na vrcholu.

Od března 2011 do března 2018 byl Scholz starostou Hamburku. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o OH 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.

Kritiku naopak vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako "ghetta Olafa Scholze". Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.

Scholz se již jako student angažoval v mládežnické organizaci SPD, ve straně poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů sociální demokracie.

Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení strany se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru-Borjansovi.

V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu, z parlamentu odešel poté, co byl zvolen starostou Hamburku. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.

Narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát.

Podle agentury AFP je Scholz velmi umírněný a nepříliš charismatický. V případě volebního vítězství by otěže vlády převzal 16 let po svém učiteli a mentorovi Gerhardu Schröderovi.

Je ženatý a bezdětný.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Olaf Scholz Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy