Prosazení plánu EU na obnovu ekonomik může být podle expertů složité

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.

"Návrh EK je tak potřeba chápat jako určitý začátek debaty, její závěry však budou patrně důležité, jelikož předznamenají další směřování EU. Doposud nebyla stále nalezena shoda na tom, jak k pomoci přistoupit," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že obecně však trh vnímal dnešní návrh pozitivně a celková navržená částka byla nad očekávání. Výnosy dluhopisů jižních zemí EU tak poklesly, což je dáno i tím, že do těchto zemí by mělo směřovat nejvíce objemu navrhované pomoci.

Podle hlavního ekonom UniCredit Bank Pavla Sobíška udělala EK návrhem maximum možného s ohledem na velikost rozpočtu, který tvoří jen zhruba jedno procento HDP Evropské unie. "V situaci nerovnoměrného ekonomického postižení zemí koronakrizí pokládám za správné, aby se větší část celkového balíku společných prostředků EU rozdělila podle této potřeby. Rámcový návrh EU tedy dává ekonomický smysl," uvedl.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem plán tak ambiciózní, že je podle něj snad až nereálný. "Nedokážu si představit, že by přes 40 procent plánovaného objemu peněz šlo jen do dvou zemí, zatímco ostatní s tím budou snadno souhlasit. Zároveň pochybuji, že se podaří půl bilionu eur uhradit budoucími příjmy z drobných, jako jsou digitální daně nebo emisní povolenky a podobně," uvedl. Podle něj je třeba zodpovědět, podle jakých kritérií se bude vše posuzovat a rozdělovat, nebo jaké projekty se budou z peněz financovat.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň soudí, že samotné financování programu skrze daně tak, jak plánuje EK, v principu nepomůže. "Peníze se budou brát těm stejným ekonomikám, do kterých se budou pumpovat, takže se efekt z velké části vykrátí," uvedl.

Podle Bartoně bude také klíčové přesně určit a dokázat, kdo jsou nejvíce karanténami postižené státy. "Itálie a Španělsko měly sice nejtěžší případy epidemiologicky, ale hloubka ekonomických škod s tím nemusí souviset. Podle posledních dat Eurostatu za první čtvrtletí 2020 byla česká ekonomika březnovou karanténou postižena více než italská ekonomika," uvedl. Pokud by EU skutečně rozdělovala pomoc podle škod napáchaných karanténou, může se česká vláda přestat obávat, že budeme spolufinancovat ty, kteří jsou postiženější, dodal.