Návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je podle analytiků třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
"Návrh EK je tak potřeba chápat jako určitý začátek debaty, její závěry však budou patrně důležité, jelikož předznamenají další směřování EU. Doposud nebyla stále nalezena shoda na tom, jak k pomoci přistoupit," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že obecně však trh vnímal dnešní návrh pozitivně a celková navržená částka byla nad očekávání. Výnosy dluhopisů jižních zemí EU tak poklesly, což je dáno i tím, že do těchto zemí by mělo směřovat nejvíce objemu navrhované pomoci.
Podle hlavního ekonom UniCredit Bank Pavla Sobíška udělala EK návrhem maximum možného s ohledem na velikost rozpočtu, který tvoří jen zhruba jedno procento HDP Evropské unie. "V situaci nerovnoměrného ekonomického postižení zemí koronakrizí pokládám za správné, aby se větší část celkového balíku společných prostředků EU rozdělila podle této potřeby. Rámcový návrh EU tedy dává ekonomický smysl," uvedl.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem plán tak ambiciózní, že je podle něj snad až nereálný. "Nedokážu si představit, že by přes 40 procent plánovaného objemu peněz šlo jen do dvou zemí, zatímco ostatní s tím budou snadno souhlasit. Zároveň pochybuji, že se podaří půl bilionu eur uhradit budoucími příjmy z drobných, jako jsou digitální daně nebo emisní povolenky a podobně," uvedl. Podle něj je třeba zodpovědět, podle jakých kritérií se bude vše posuzovat a rozdělovat, nebo jaké projekty se budou z peněz financovat.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň soudí, že samotné financování programu skrze daně tak, jak plánuje EK, v principu nepomůže. "Peníze se budou brát těm stejným ekonomikám, do kterých se budou pumpovat, takže se efekt z velké části vykrátí," uvedl.
Podle Bartoně bude také klíčové přesně určit a dokázat, kdo jsou nejvíce karanténami postižené státy. "Itálie a Španělsko měly sice nejtěžší případy epidemiologicky, ale hloubka ekonomických škod s tím nemusí souviset. Podle posledních dat Eurostatu za první čtvrtletí 2020 byla česká ekonomika březnovou karanténou postižena více než italská ekonomika," uvedl. Pokud by EU skutečně rozdělovala pomoc podle škod napáchaných karanténou, může se česká vláda přestat obávat, že budeme spolufinancovat ty, kteří jsou postiženější, dodal.
Související
Pavel mluvil na Hradě s eurokomisařkou Jourovou. Tématem byly i letošní volby
Česko možná pochybilo při nákupu vrtulníků Venom a Viper. EK zahájila řízení
evropská komise , Ekonomika , EUR
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Zelenskyj: V sobotu probíhaly boje mezi ukrajinskými a ruskými silami v okolí sedmi vesnic
před 1 hodinou
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
před 2 hodinami
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 8 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
Jaké výzvy stojí před Evropskou unií? Bude třeba reformovat Green Deal? Jak se Evropě daří bojovat s dezinformacemi a migrací? Nejen na tyto otázky se EuroZPrávy.cz zeptaly Martina Exnera, poslance za STAN a místopředsedy Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.
Zdroj: Petr Nutil