Průzkumy ve Francii nasvědčují druhému kolu mezi Macronem a Le Penovou

Začátek týdne přinesl sadu nových průzkumů preferencí před prezidentskými volbami ve Francii, které nadále staví nynější hlavu státu Emmanuela Macrona do pozice favorita. Do druhého kola by podle aktuálních čísel stejně jako před pěti lety postoupil s krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou a stejně jako v roce 2017 by ji porazil, byť výrazně menším rozdílem. Nové sondáže také potvrzují nárůst preferencí levicového kandidáta Jeana-Luka Mélenchona, jeho ztráta na Le Penovou se však nijak zásadně nezmenšuje.

Ve čtveřici nových průzkumů, na které v pondělí a dnes upozornila agentura Reuters, vyjádřilo Macronovi podporu 28 nebo 27,5 procenta respondentů. Ve všech čtyřech byla necelé dva týdny před volbami na druhém místě Le Penová se zisky od 18,5 do 21 procent. Druhé kolo voleb je naplánované na 24. dubna. Pokud by se Macron s Le Penovou utkal nyní, získal by patrně okolo 55 procent hlasů.

Rozdíl v preferencích dvou nejsilnějších kandidátů se v posledních dnech o něco zmenšil poté, co Macron po ruské invazi na Ukrajinu posílil o několik procentních bodů. Nyní se zase zdá, že rostou preference Le Penové, zatímco podpora úřadujícího prezidenta se vrátila pod 30 procent.

Od vojenského útoku Ruska na Ukrajinu také zesílily šance levicového politika Mélenchona, který se v boji o Elysejský palác usazuje na třetím místě. Na Le Penovou však stále v průzkumech ztrácí pět a více procentních bodů, pouze jedna z nových sondáží ukazuje rozdíl tří procentních bodů mezi kandidáty na druhé a třetí pozici. Zcela ze hry o druhé kolo se pak zdají být krajně pravicový kandidát Éric Zemmour a kandidátka pravicové strany Republikáni Valérie Pécresseová.

Pokud by Macrona za dva týdny volilo mezi 25 a 30 procenty hlasujících, znamenalo by to pro něj lepší výsledek než v roce 2017, kdy získal 24 procent hlasů. Ve druhém kole ovšem Le Penovou porazil Macron před pěti lety přesvědčivě se ziskem 66,1 procenta hlasů. Nyní se rýsuje výrazně těsnější výsledek. Podle pondělního průzkumu agentury Ifop-Fiducial by Macrona volilo jen 53 procent účastníků hlasování.

V nadcházejících francouzských volbách se o přízeň voličů uchází celkem 12 kandidátů, přičemž favorizovaný Macron je ve 44 letech nejmladším z nich. O téměř deset let starší Le Penová, která kandiduje potřetí, o víkendu uvedla, že v případě neúspěchu momentálně s další kandidaturou nepočítá.

Související

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy