Páteční první den jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o fondu obnovy a o budoucím sedmiletém rozpočtu společenství skončil bez dohody. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož bude summit pokračovat od dnešních 11:00.
Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.
Šéfové států a vlád vyjednávali o fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí a rovněž o společném unijním rozpočtu na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Zatímco v otázkách rozpočtu byla naděje na shodu větší, u fondu nenašli političtí vůdci společnou řeč ani nad základními parametry.
Mezi největšími překážkami byl podle diplomatických zdrojů požadavek takzvaných šetrných států - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska - na snížení objemu fondu.
"Naším základním požadavkem je, že nesmí vzniknout dlouhodobá dluhová unie. Samozřejmě chceme ukázat solidaritu, ale musíme mít také na mysli zájmy rakouských daňových poplatníků," uvedl na twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.
"Máme zde vícero názorů a jestliže to vždy berete tak, že to musí zůstat pohodlné, tak nebojujete za věci, kterým věříte," citoval web Politico nizozemského premiéra Marka Rutteho. "Pokud (některé země) chtějí půjčky či dokonce dotace, pak si myslím, že je jedině logické... že se na oplátku uskuteční (ekonomické) reformy," uvedl.
Na přijetí fondu obnovy v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií. Konkrétní částky, o něž by chtěli fond zmenšit, přitom Kurz a jeho partneři při společném jednání neuvedli, což například podle českého premiéra Andreje Babiše komplikovalo vyjednávání.
Nizozemský premiér navíc trval na tom, aby ke schvalování reformních programů jednotlivých zemí, na nichž má být čerpání peněz z balíku vázáno, byla potřebná jednomyslná shoda států. Michel se snažil v této věci přijít s kompromisním návrhem, Rutteho však podle diplomatů nepřesvědčil.
Michel po výhradách od části států včetně Česka přišel i s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady již minulý týden z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém v pátek na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.
Dnes by hledání kompromisů mělo pokračovat, přičemž unijní činitelé nevylučují, že vrcholná schůzka plánovaná jako dvoudenní se může protáhnout až do neděle.
Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki ovšem podle agentury Reuters uvedl, že je "vysoce pravděpodobné", že konsenzu nebude dosažen ani po dvou či třech dnech jednání. Novinářům v noci na dnešek řekl, že Polsko usiluje o "co nejštědřejší" fond obnovy. Takzvanou šetrnou čtyřku zemí přitom označil za "skupinu lakomců".
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , Summit EU
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Tragédie při letu Singapore Airlines. Boeing se dostal do turbulencí
před 53 minutami
Fiala si volal s Netanjahuem. Premiéři mluvili i o návrhu prokurátora ICC
před 1 hodinou
MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení
před 1 hodinou
V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Fico byl na kontrole. Atentát se řešil ve slovenském parlamentu
před 3 hodinami
Rusové zřejmě způsobili nedávný velký požár ve Varšavě, naznačil Tusk
Aktualizováno před 3 hodinami
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
před 4 hodinami
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
před 4 hodinami
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
před 5 hodinami
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
před 6 hodinami
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
před 7 hodinami
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
před 7 hodinami
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
před 7 hodinami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 8 hodinami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 8 hodinami
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 8 hodinami
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 8 hodinami
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 9 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 10 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
Více než 30.000 lidí se od 70. do 90. let nakazilo viry jako HIV a hepatitida po transfuzi krve ve Spojeném království. Uvádí to zpráva zveřejněná v pondělí, podle které se velké části případů nákazy dalo předejít, píše agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák