První den summitu EU dohodu na krizovém fondu nepřinesl

Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.

Šéfové států a vlád vyjednávali o fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí a rovněž o společném unijním rozpočtu na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Zatímco v otázkách rozpočtu byla naděje na shodu větší, u fondu nenašli političtí vůdci společnou řeč ani nad základními parametry.

Mezi největšími překážkami byl podle diplomatických zdrojů požadavek takzvaných šetrných států - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska - na snížení objemu fondu.

"Naším základním požadavkem je, že nesmí vzniknout dlouhodobá dluhová unie. Samozřejmě chceme ukázat solidaritu, ale musíme mít také na mysli zájmy rakouských daňových poplatníků," uvedl na twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.

"Máme zde vícero názorů a jestliže to vždy berete tak, že to musí zůstat pohodlné, tak nebojujete za věci, kterým věříte," citoval web Politico nizozemského premiéra Marka Rutteho. "Pokud (některé země) chtějí půjčky či dokonce dotace, pak si myslím, že je jedině logické... že se na oplátku uskuteční (ekonomické) reformy," uvedl.

Na přijetí fondu obnovy v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií. Konkrétní částky, o něž by chtěli fond zmenšit, přitom Kurz a jeho partneři při společném jednání neuvedli, což například podle českého premiéra Andreje Babiše komplikovalo vyjednávání.

Nizozemský premiér navíc trval na tom, aby ke schvalování reformních programů jednotlivých zemí, na nichž má být čerpání peněz z balíku vázáno, byla potřebná jednomyslná shoda států. Michel se snažil v této věci přijít s kompromisním návrhem, Rutteho však podle diplomatů nepřesvědčil.

Michel po výhradách od části států včetně Česka přišel i s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady již minulý týden z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém v pátek na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.

Dnes by hledání kompromisů mělo pokračovat, přičemž unijní činitelé nevylučují, že vrcholná schůzka plánovaná jako dvoudenní se může protáhnout až do neděle.

Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki ovšem podle agentury Reuters uvedl, že je "vysoce pravděpodobné", že konsenzu nebude dosažen ani po dvou či třech dnech jednání. Novinářům v noci na dnešek řekl, že Polsko usiluje o "co nejštědřejší" fond obnovy. Takzvanou šetrnou čtyřku zemí přitom označil za "skupinu lakomců".