Psychika může ovlivnit očkování proti koronaviru, upozorňuje deník

Už víme, že tělesné faktory, jako je index tělesné hmotnosti (BMI), mohou mít okamžitý dopad na účinnost vakcíny. Koncem února například studie italských zdravotníků zjistila, že obezita tlumí reakci protilátek na vakcínu společnosti Pfizer/BioNTech.

Ale podle toho, co je známo o různém očkování na další choroby, se zdá být jasné, že naše psychické zdraví a celková úroveň stresu také hrají důležitou roli.

"Existuje dost široké názorové spektrum na to, které věci mohou pomoci nebo naopak škodit imunitnímu systému," řekl profesor Daniel Davis, imunolog Manchesterské univerzity. "Ale většina vědců se shoduje, že stres na něj má vliv," dodal.

Průkopnicí výzkumu této problematiky je profesorka Janice Kiecoltová-Glaserová z lékařské fakulty Státní univerzity v Ohiu. V 90. letech vyšetřovala skupinu studentů medicíny, kteří dostali očkování proti žloutence typu B během velmi náročné série zkoušek.

Toto očkování obvykle vyžaduje tři injekce podané během sedmiměsíčního období. Ale 25 procent studentů si začalo vyvíjet znatelnou úroveň protilátek už po první dávce. Všichni měli společný jeden rys - podstatně nižší hladinu úzkosti než ostatní studenti. Zdá se tedy, že jejich pohodový přístup podpořil rychlejší imunitní reakci.

Aby prozkoumal následky stresu u starší populace, zaměřil se tým Kiecoltové-Glaserové na skupinu účastníků, kteří se starali o manžela či manželku s demencí. Je známo, že nepřetržitá péče dokáže nesmírně zvýšit hladinu stresu - a Kiecoltová-Glaserová zjistila, že oslabuje reakci těla na očkování proti chřipce.

Čtyři týdny poté, co byli naočkováni, mělo jen 38 procent vystresovaných pečovatelů klinicky významně zvýšené množství daných protilátek, v porovnání s 66 procenty lidí z kontrolní skupiny, kteří byli stejného věku a pocházeli ze stejného ekonomického prostředí. V tomto případě byly následky stresu obzvláště patrné u starších účastníků studie, u nichž je známo, že mají obecně slabší imunitní reakci.

Důležitá je také skutečnost, že psychické vypětí může mít dlouhodobý efekt na trvání ochrany poskytnuté vakcínou. "Nejenže trvá déle, než se vyvine klinická ochranná reakce na vakcínu, ale zdá se, že chronický stres také narušuje reakci protilátek," řekla Annelise Madisonová, klinická psycholožka z laboratoře Kiecoltové-Glaserové, která se nedávno podílela na studii zaměřující se na dopady tohoto výzkumu na pandemii covidu-19. "Imunita pak nemusí vydržet dost dlouho, a to by si mohlo vyžádat častější očkování s cílem udržení imunity," dodala Madisonová.

Následky stresu mohou záviset na našem osobním mechanismu, jakým se dokážeme vypořádávat s problémy. Profesorka Suzanne Segerstromová z Kentucké univerzity zjistila, že neustálé přemílání negativních myšlenek může zvýšit dopad stresu na imunitní systém, což neplatí u lidí, kteří jsou schopní se rozptýlit u neutrálních věcí.

Toto zjištění může vysvětlit, proč vysoce neurotičtí lidé vykazují oslabenou reakci na očkování. Obecně vzato mají lidé s neurotickou osobností tendenci se zabývat svými obavami delší dobu, což může zvětšit a prodloužit jejich reakci na relativně malé stresové faktory. To pak může jejich zdraví poškodit v mnoha ohledech - včetně podstatně snížené schopnosti vytvořit si dlouhodobou ochranu po očkování proti chřipce.

Naše reakce na očkování může také záviset na spánku, který je stresem často narušován. A dalším faktorem je úroveň společenské podpory, kterou dostáváme. Nyní je všeobecně přijímán názor, že samota může být svým vlastním zdrojem neštěstí a zvětšovat dopad takových věcí, jako je chudoba.

Dokonce i malé, každodenní problémy se mohou zdát více zahlcující a ochromující, když nemáme síť lidí, kteří nám pomáhají naše břemeno ulehčit. Lidé s menší společenskou sítí, kterou představuje například počet lidí, s nimiž jsou každý měsíc v kontaktu, mají podle dostupných zjištění slabší ochranu po očkování.

Ze stejných důvodů může účinnost na očkování záviset dokonce i na kvalitě manželství. Podle jedné studie šťastnější páry měly účinnější imunitní reakci na očkování proti chřipce než ty, kde měli manželé pocit, že nemají dostatečnou citovou vazbu se svým protějškem.