Rakousko se přihlásilo ke klimatické neutralitě, zaměří se na integraci cizinců

Důraz bude kabinet klást i na integraci cizinců. S odvoláním na dnes zveřejněné programové prohlášení budoucího kabinetu o tom informovala agentura APA. Poprvé v dějinách Rakouska budou ve vládě početně převládat ženy.

Kurzova vláda v programovém prohlášení vyhlásila cíl do roku 2040 dosáhnout klimatické neutrality, tedy stavu, kdy budou veškeré emise oxidu uhličitého v Rakousku vyváženy například vysázenými stromy. Evropská unie jako celek se k neutralitě přihlásila do roku 2050. Do roku 2030 se v Rakousku bude rovněž veškerý elektrický proud vyrábět z obnovitelných zdrojů. V klimatickém balíčku opatření budou pro každý sektor stanoveny dílčí cíle, jichž bude zapotřebí dosáhnout. Například se zvýší ekologický poplatek za letenky na krátkých a středně dlouhých trasách, podpoří se veřejná doprava a zvýší se dotace na solární panely na střechách domů.

V kapitole týkající se energetiky prohlášení uvádí, že vláda bude "všemi dostupnými diplomatickými a právními prostředky" čelit "rozšíření či výstavbě nových jaderných elektráren, obzvláště v sousedních zemích". Jmenovitě zmiňuje slovenskou elektrárnu Mochovce, kde se momentálně dokončují dva nové bloky. Odpůrcem atomové energetiky je Rakousko už desítky let, zmínku o bránění výstavbě jaderných elektráren obsahoval také program první Kurzovy vlády z roku 2017.

Nový kabinet rovněž hodlá na evropské úrovni podporovat opuštění výroby elektrické energie z uhlí. Bude usilovat o to, aby alpská země takovouto levnou elektřinu nedovážela a naopak podpořila konkurenceschopnost domácích producentů čisté energie.

Kabinet si kromě toho vytyčil prioritu v integraci cizinců, kteří v zemi pobývají. Vláda dál chce prosadit, aby potenciálně nebezpeční jedinci mohli být preventivně vzati do vazby, aniž spáchali trestný čin. Stát bude důkladněji kontrolovat vzdělávací zařízení, především ta islámská, a stejně tak výuku náboženství na školách. Nové povinnosti přibudou rodičům dětí, kteří budou pod hrozbou správních postihů například nuceni chodit na rodičovské schůzky či spolupracovat se školami. Rozšíří se i zákaz nošení šátků na školách pro dívky do 14 let věku, který dosud platil pro školačky do 11 let.

V nové vládě budou mít poprvé početní převahu ženy - ze 17 vládních postů jich zastanou devět. Funkci kancléře, jednoho státního tajemníka a deset ministerstev, včetně financí, obrany, vnitra a zahraničí, budou mít v gesci lidovci. Ministrem zahraničních věcí se stane Alexander Schallenberg, který tento post zastává již v současné úřednické vládě.

Zeleným připadnou čtyři pozice ministrů a jednoho státního tajemníka. Post vicekancléře obsadí šéf Zelených Werner Kogler, ministryní pro životní prostředí a infrastrukturu se stane Leonore Gewesslerová, někdejší šéfka ekologického spolku, jenž je součástí mezinárodní organizace Friends of the Earth (Přátelé Země). Rezort sociálních věcí bude mít na starosti Rudolf Anschober, který dříve stál v čele ministerstva životního prostředí hornorakouské regionální vlády v Linci a byl dlouhodobě hlasitým kritikem plánů české vlády na rozvoj jaderné energetiky.

Třiatřicetiletý lidovec Kurz se do kancléřského úřadu vrátí po sedmiměsíční pauze způsobené rozpadem předchozí vládní koalice se svobodnými (FPÖ). Staronový kancléř při prezentaci vládního programu podle agentury AP uvedl, že dohoda mezi ideologicky vzdálenými lidovci a Zelenými nabízí "to nejlepší z obou světů" a oběma stranám umožní dodržet volební sliby. Strany o vytvoření koalice vyjednávaly téměř tři měsíce od parlamentních voleb, které se uskutečnily 29. září.

Slavnostní přísahu složí nová vláda v úterý 7. ledna. Předpokladem toho je, že vládní koalici s lidovci schválí v sobotu sjezd Zelených. Podle agentury Reuters je schválení dohody pravděpodobné.