V pondělí se s Putinem setká první lídr EU od začátku ruské invaze

Nehammer o cestě před jejím oznámením informoval špičky EU, německého kancléře Olafa Scholze i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž v sobotu jednal v Kyjevě. Cestu Nehammera za Putinem potvrdil dnes bez dalších podrobností podle agentury TASS i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Vše, co může přispět k ukončení války, se musí udělat," řekl dnes Nehammer novinářům. Podle agentury APA dodal, že chce zprostředkovat dialog mezi Zelenským a Putinem, který by vedl k příměří a otevření humanitárních koridorů. Devětačtyřicetiletý kancléř nicméně připustil, že od cesty nečeká zázraky. Uvedl také, že nebude "morálně neutrální", a ujistil, že zmíní i válečné zločiny na Ukrajině.

Rakousko je jednou z mála zení EU, která není členem NATO. Nehammer minulý měsíc prohlásil, že na "neutralitě" jeho země se nic nezmění. Rakousko nicméně tento týden rovněž oznámilo, že vyhošťuje čtyři ruské diplomaty, a podpořilo protiruské ekonomické sankce. V sobotu v Kyjevě Nehammer prezidentovi Zelenskému řekl, že pátý balík unijních sankcí vůči Moskvě nebude poslední. "Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí," řekl rakouský kancléře v Kyjevě.

Iniciativa k cestě do Moskvy vzešla od Nehammera, řekl dnes kancléř novinářům. Hovořil o ní v sobotu se Zelenským a řekl o ní i šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a německému kancléři Scholzovi.

Podle ruské agentury TASS půjde o první rozhovor Putina s Nehammerem, který se stal kancléřem loni v prosinci. Od té doby spolu tito dva politici nehovořili ani po telefonu. Putin pouze rakouskému kancléři poslal telegram u příležitosti jeho nastoupení do úřadu.

Agentura APA dnes napsala, že Nehammerova cesta za Putinem se asi nebude líbit některým evropským zemím, jmenovala například Polsko či pobaltské země. Podle deníku Bild už ji kritizoval zástupce starosty ukrajinského Mariupolu Serhij Orlov. "Teď to není vhodné. ...Rusko stále páchá válečné zločiny na ukrajinském území," řekl Orlov deníku Bild. "Nerozumím tomu, jak v této době je možná konverzace s Putinem," dodal.

Ukrajinský prezident tento týden řekl, že Ukrajina nemá jinou možnost, než dál s Ruskem vyjednávat, navzdory válečným zločinům, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva a v dalších obcích. Diplomatická jednání vedou ruští a ukrajinští zástupci již několik týdnů, delegace obou zemí se několikrát setkaly osobně, jednají také on-line. Zatím ale bezvýsledně a ruská armáda pokračuje v ostřelování různých částí Ukrajiny i v pozemních operacích.

O zprostředkování mírových jednání se snaží například také Turecko, podle ruské agentury Interfax se schůzka Nehammera s Putinem uskuteční i s za souhlasu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tento týden se o roli prostředníka pokusil i maďarský premiér Viktor Orbán, který má dlouhodobě dobré vztahy se šéfem Kremlu a který v telefonickém rozhovoru s Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří a do Budapešti k mírovým jednáním pozval Putina, Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuelem Macronem a německého kancléře Scholze.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.