Řecko se obává migrantů z Turecka. Připravuje se na nápor

Plovoucí systémy by podle zadání ozbrojených sil mohly být "zábranami či sítěmi" o délce 2,7 kilometru. Vysoké by měly být 1,10 metru, z čehož by 50 centimetrů mělo vyčnívat nad hladinu moře. Měly by být vybaveny blikajícími světly. Celkové náklady na pořízení by neměly přesáhnout půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč). Další podrobnosti úřady zatím neposkytly, uvedla AFP.

Řecké ministerstvo obrany a armáda poskytují od migrační krize v roce 2015 logistickou podporu ministerstvu pro migraci a azyl při zvládání situace.

Dohoda Evropské unie s Ankarou z roku 2016 pomohla výrazně oslabit migrační vlnu do Řecka. Loni se ale Řecko opět stalo hlavní vstupní branou do EU pro migranty z Blízkého východu. Za loňský rok jich z Turecka do Řecka dorazilo podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na 74.400. Řecká vláda se obává, že se stejná situace zopakuje i letos.

V přeplněných táborech na řeckých ostrovech v Egejském moři se momentálně nalézá více než 40.000 žadatelů o azyl, přestože tábory byly postaveny pro nejvýše 6200 lidí.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který se úřadu ujal loni v červenci, si nedávno postěžoval, že jeho vláda "zdědila" odhadem 80.000 nevyřízených žádostí o azyl od předchozí vlády.

Konzervativní Mitsotakisova vláda zaujímá přísnější postoj v otázkách migrace a na podzim prosadila v parlamentu zákon, který má mimo jiné zrychlit azylová řízení a zjednodušit deportace migrantů bez nároku na azyl. Tento měsíc také vláda opět zřídila ministerstvo pro migraci a azyl, které loni po nástupu do úřadu zrušila.