Řecko se otevře turistům se zhruba 20 zemí včetně Česka. Jaké budou podmínky?

Cestovatelé z asi dvou desítek zemí včetně států střední Evropy se od poloviny června nejspíše budou moci vydat do Řecka bez toho, aniž by po svém příjezdu do země museli projít karanténou kvůli koronaviru. Podle agentury Reuters to sdělili řečtí vládní představitelé.

Řecko má podle vládního zdroje v tomto týdnu zveřejnit seznam těchto zemí, na kterém má figurovat asi 20 až 25 zemí, mezi nimi Kypr, Izrael, střední Evropa a státy Balkánu.

Náměstek českého ministra zahraničí Martin Smolek minulý týden po jednání s řeckým ministrem turismu Harrym Theoharisem v tiskové zprávě uvedl, že českým turistům by se Řecko mohlo otevřít od 1. července. Obě země spolu jednají i o variantě cestování bez povinného negativního testu na onemocnění covid-19. Zatím mohou Češi jako i jiní občané zemí Evropské unie vyjma Itálie, Španělska a Nizozemska cestovat letecky do Atén, po příletu však musejí absolvovat test na koronavirus a 14denní karanténu.

V polovině června se mají obnovit mezinárodní lety do Soluně na severu země, což je o čtrnáct dní dříve, než se původně plánovalo. Mezinárodní lety na ostrovy by se měly obnovit 1. července.

Řecká vláda doufá, že díky relativně nízkému počtu potvrzených případů koronaviru - od začátku se v zemi nakazilo méně než 2900 lidí - zahraniční turisté na Řecko nezanevřou a zmírní dopady očekávaného poklesu ekonomiky. Turismus tvoří asi 20 procent ekonomiky země.

V pondělí začaly na ostrovy opět jezdit trajekty, zatím však z preventivních důvodů mají omezenou kapacitu, informuje agentura AP.

Řecké úřady se na zahájení turistické sezóny na ostrovech v Egejském moři připravují rozšiřováním testovacích kapacit. I když mnoho obyvatel ostrovů na turismu ekonomicky závisí, nadcházejícího příjezdu lidí zvenčí se obává. Izolace na ostrovech místním lidem v době šíření koronaviru dosud poskytovala bezpečí. Podle dat řeckého ministerstva zdravotnictví se na celém souostroví Kyklady vyskytly jen čtyři případy. Celkově na řeckých obydlených ostrovech, kterých je přes 200, v souvislosti s koronavirem zemřeli čtyři lidé z celkových 173.

Nemocnice na ostrovech dostávají finance na vytvoření jednotek intenzivní péče. Na menších ostrovech, kde jsou jen základní zdravotnická zařízení, pomáhají místní organizace. Ti dodávají dobrovolníky a nafukovací čluny, díky nimž se lékaři mohou dopravit na vzdálené ostrovy, jako je Sikinos ležící severozápadně od Santorini, a provádět zde testy.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko Turisté dovolená cestování hranice Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

před 1 hodinou

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy