Rozuzlení brexitu? Začalo klíčové jednání britského parlamentu

V dolní komoře britského parlamentu začalo první sobotní zasedání od roku 1982, na němž vláda premiéra Borise Johnsona předkládá ke schválení upravený návrh dohody o podmínkách brexitu. Předseda vlády doufá, že půjde o moment, který přinese rozuzlení vleklé snahy Británie opustit Evropskou unii.

Podle Johnsona mají poslanci "historickou příležitost". Jeho návrh "rozvodové" dohody prý umožní celému Spojenému království opustit EU v nynějším termínu na konci měsíce. Je načase posunout se dál a vybudovat nové partnerství s EU, prohlásil podle BBC Boris Johnson ve své úvodní řeči.

"Pro naše přátele v EU je pramálo lákavé, aby byla tato záležitost prodlužována byť o jediný den," citovala Johnsona agentura Reuters. Premiér uvedl, že nové odsunutí odchodu z EU považuje za nesmyslné, i kdyby byl nakonec nucen do Bruselu odeslat žádost o odklad. Upravený návrh dohody a vystoupení z EU označil za nejlepší možné řešení.

"Dnešní schválení dohody brexit neukončí. Neposkytne zemi jistotu a poslední slovo by měli mít lidé," reagoval lídr Labouristické strany Jeremy Corbyn. Upravené podmínky brexitu jsou podle šéfa hlavní opoziční strany ještě horší než původní verze, kterou Dolní sněmovna třikrát odmítla. Ačkoli chápe "frustraci a únavu" Britů, jeho poslanci se prý nenechají oklamat "prázdnými" sliby vlády.

Proti dohodě se jasně vymezují také skotští nacionalisté (SNP) a liberální demokraté. Lídr poslaneckého klubu SNP Ian Blackford se stejně jako Corbyn domnívá, že nový návrh je horší než ten vyjednaný vládou expremiérky Theresy Mayové. Premiéra se dnes Blackford tázal, proč nemůže Skotsko také podléhat speciálnímu režimu, jaký by dohoda zavedla v Severním Irsku. Šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová Johnsona kritizovala za to, že nechce nechat rozhodnout voliče skrze referendum.

Rozložení sil v Dolní sněmovně je podle médií velmi vyrovnané. Vládní Konzervativní strana v ní nemá většinu, podporu nové verzi brexitové dohody ale avizovali někteří nezávislí poslanci a desítka opozičních labouristů. Proti jsou naopak klíčoví spojenci vlády ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Lídr jejího poslaneckého klubu Nigel Dodds předsedu vlády vyzval, aby svůj plán přehodnotil. Nelíbí se mu, že by "de facto" zachoval v Severním Irsku platnost všech celních pravidel EU.

Johnson potřebuje pro schválení svého plánu podporu 320 zákonodárců. Podle posledního propočtu BBC by na jeho straně mohlo být 310 hlasů, na opačné 302, přičemž u 27 poslanců nebylo možné rozhodnutí předpovídat. Deník Financial Times se už v pátek večer přikláněl k těsnému vítězství vlády.

Na klíčový verdikt o podmínkách brexitu vzešlých z posledních unijního summitu ale nakonec vůbec nemusí dojít. Poslanci totiž budou hlasovat o pozměňovacím návrhu předloženém donedávna konzervativním poslancem Oliverem Letwinem. Pakliže by opatření uspělo, poslanci by schválením vládního usnesení ještě nedali brexitové dohodě zelenou, pouze by záležitost "vzali na vědomí". Plnohodnotný souhlas by mohli udělit až poté, co bude schválen zákon, který převede prvky dohody do britského práva.

Britští komentátoři považují za velmi pravděpodobné, že Letwinův dodatek projde. V takovém případě se očekává, že vláda hlavní hlasování zruší, spekuluje se o jeho přesunutí na úterý. Pak by musela podle zákona schváleného minulý měsíc požádat o další odsunutí data brexitu, a to do 31. ledna 2020.

Poslanci v září stanovili 19. říjen jako nejzazší termín, do kterého musí parlament schválit buď brexitovou dohodu nebo odchod z EU bez dojednaných podmínek. Jinak musí vláda požádat o zmíněný odklad. Letwinův pozměňovací návrh podle médií vychází z obavy, že kdyby dnes Dolní sněmovna návrh "rozvodové" dohody podpořila, stále by mohl na konci měsíce nastat brexit bez dohody, protože příslušný ratifikační zákon by do té doby nestihl projít legislativním procesem.

Sobotní zasedání parlamentu nepamatuje britská politická scéna už 37 let. Naposledy se zákonodárci takto sešli v roce 1982 kvůli argentinské invazi na Falklandské ostrovy v jižním Atlantiku.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Brexit Velká Británie Parlament Velké Británie Jeremy Corbyn EU (Evropská unie) Demokratická unionistická strana (DUP) Liberální demokraté (UK) Jo Swinsonová Skotsko Konzervativní strana (VB) Labouristická strana (VB)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy