Rozvolňování v Německu nefunguje podle představ. Počty nakažených rostou

Vybrat si v obchodě nové oblečení, zhlédnout v kině film či posedět na zahrádce kavárny se po měsících nucené uzávěry kvůli pandemii nemoci covid-19 může zdát jako nedostižný sen. V některých německých regionech se ale tento sen stal realitou. Ke zkušebnímu otevírání, které je podmíněno každodenním testováním, se mezitím přidává stále více měst.

Prvotní nadšení ale pomalu střídá rozčarování, protože i zde počty nakažených jako ve zbytku Německa rychle rostou. Braniborsko plány pozastavuje a Sársko zvažuje odklad. Rozvolnění se zadrhává i v jihoněmeckém Tübingenu, který platil od počátku za vzor úspěšného zvládání pandemie.

Testy, povinné roušky a dodržování odstupu jako podmínky pro rozvolnění mnozí kritici zkušebních projektů nepovažují za návrat k volnosti, protože svoboda je draze vykoupená omezeními. Další kritici zase považují uvolňování poměrů za hazard s lidskými životy, neboť samotné testování koronavirus nezastaví. Takový názor zastává vládní sociálnědemokratický poslanec a epidemiolog Karl Lauterbach, který je známým zastáncem razantních opatření.

"Ani Tübingen to nezvládá," napsal Lauterbach před týdnem na twitteru, za což se mu od představitelů města dostalo kritiky, že nerozlišuje epidemickou statistiku mezi městem Tübingen a stejnojmenným okresem, kde počet případů výrazně vzrostl. Lauterbach se ale odradit nenechal a přirovnávání testů k alternativě uzávěry označil za zbožné přání. "Je to úplně stejné, jako byste chtěli zhubnout tím, že budete jíst," varoval. Lékařka Lisa Federleová, která je tvůrkyní takzvané tübingenské cesty, nyní přiznává, že infekční čísla rostou i v Tübingenu. V rozhovoru s televizí ntv zároveň poukázala na souvislost s tím, že obyvatelé už na pravidla nedbají.

"Důležitým poznatkem je, že celková čísla rostou také u nás v Tübingenu. Dalším důležitým zjištěním je, že část lidí už pravidla skutečně nedodržuje. Byla jsem ve městě a viděla, že mnoho jich nenosí roušky a že také nezachovávají rozestupy," řekla Federleová. "To znamená, že musíme přikročit k přísnějším kontrolám a rovněž k dalším omezením," poznamenala.

Na otázku, zda by mohl být tübingenský experiment nakonec pozastaven, odpověděla, že to je možné. "Samozřejmě, že to tak může skončit. Jsem lékařka a ne podnikatelka, takže pro mě je nejdůležitější ochrana lidí," vysvětlila. Ve městě je nyní sedmidenní průměr zhruba 80 nových případů na 100.000 obyvatel, před dvěma týdny byl ještě pod dvacítkou. V celém okrese Tübingen činí tato hodnota 110, což je sice méně než celoněmecký průměr 132,3 případu, i tak to ale splňuje podmínku pro zatažení nouzové brzdy. Toto automatické opatření, ke kterému ale mnohé spolkové země přes nesouhlas kancléřky Angely Merkelové nechtějí přikročit, počítá s obnovou přísné uzávěry, kdy zůstanou otevřené jen obchody prodávající zboží denní potřeby a kadeřnictví.

Výrazně úspěšněji si vede okres Böblingen, který sousedí s okresem Tübingen. Böblingen vsadil na co nejširší testování na území celého okresu, ne jen ve městě. Okres Böblingen začínal s pěti středisky, jejichž počet nyní překračuje čtyři desítky, kde se lidé mohou zdarma dvakrát týdně otestovat. "Zatím jsme provedli 60.000 testů, z nichž asi 300 bylo pozitivní. Může se to zdát málo, ale když si uvědomíte, že je to 300 případů, kdy jsme přerušili řetězec šíření nákazy, tak to není vůbec špatné," řekl v úterý novinářům Roland Bernhard, který okres vede. Sedmidenní průměr zde činí 63 případů na 100.000 obyvatel, což mnozí spojují s tím, že okres ještě s otevíráním nezačal.

Nepříznivý epidemický vývoj v Německu mezitím ovlivňuje zkušební projekty v jiných regionech. Saský krušnohorský okres Erzgebirgskreis odložil na neurčito zkušební otevření hotelů a restaurací v Oberwiesenthalu na hranicích s Českem. Otevření, které bylo plánováno na 1. dubna, se chtělo zúčastnit na 60 podnikatelů.

Bavorsko, které díky konzervativnímu premiérovi Markusi Söderovi patří k zastáncům přísnějších opatření, chce modelové projekty omezit jen na regiony se sedmidenním průměrem nižším než 150 nových případů na 100.000 obyvatel. Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek z výběru vyloučil také všechna města nad 100.000 obyvatel, což tvrdě kritizoval sociálnědemokratický starosta Mnichova Dieter Reiter. "Při nejlepší vůli tomu nerozumím," řekl s tím, že test musí zahrnovat co nejširší vzorek.

Pokusnou laboratoří se chtěla počátkem dubna stát celá spolková země Sársko. Zemská vláda ale nyní nevyloučila, že projekt kvůli třetí vlně pandemie odloží. Braniborsko již své plány pozastavilo.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se nicméně ke zkušebním provozům staví vstřícně, zároveň ale upozorňuje, že koronavirové testy nejsou spásou. "Je to jen jeden ze základních kamenů boje s pandemií," řekl na úterní on-line schůzce s Bernhardem. Za trvalé řešení považuje očkování.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy