Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý

Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by krach této iniciativy představoval zásadní politickou porážku. Macron projekt osobně zahájil v roce 2017 společně s tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Program se však již téměř rok potýká s ochromením kvůli průmyslovým sporům, které vyvolávají pochybnosti o jeho dalším pokračování.

Zástupci francouzského úřadu pro vyzbrojování sice deklarují maximální snahu o záchranu programu, situace je však kritická. Jádrem sporů jsou neshody mezi společnostmi Dassault a Airbus ohledně technologického vedení a rozdělení práce. Francouzský Dassault usiluje o větší kontrolu nad vývojem samotného letounu nové generace, který je klíčovým prvkem celého systému.

Německý kancléř Friedrich Merz podle zdrojů z Berlína zvažuje různé scénáře dalšího postupu. Jednou z variant je rozdělení vývoje pilotované stíhačky na dva samostatné národní projekty, ve hře je však i úplné stažení Německa z programu. Merz o těchto úvahách již informoval vyslance v Paříži, ačkoliv se německá strana stále snaží najít způsob, jak takové rozhodnutí oficiálně oznámit.

Nejistota kolem FCAS posiluje zájem o konkurenční program GCAP, na kterém spolupracuje Itálie, Velká Británie a Japonsko. Německo již diskrétně zjišťovalo možnosti případného zapojení do tohoto soupeřícího projektu. Italská premiérka Giorgia Meloniová údajně vyjádřila otevřenost k německé účasti během nedávného setkání s kancléřem Merzem.

V reakci na zprávy o německém zájmu o konkurenční projekt zaslal Macron Merzovi dopis, ve kterém se dotazuje na jeho postoj k budoucnosti FCAS. Očekává se, že oba lídři budou o této záležitosti jednat během nadcházejícího neformálního summitu Evropské rady. Němečtí představitelé přitom naznačují, že by rádi zachovali alespoň některé sdílené součásti, jako je společný cloudový systém.