Ruští lídři musí zaplatit vysokou cenu, řekl Lipavský

Situace na Ukrajině je velmi nebezpečná a Evropská unie se podle toho musí zachovat a zavést velmi tvrdé sankce, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský francouzskému deníku Le Monde. Ruský prezident Vladimir Putin nechápe mezinárodní řád a právě o jeho zachování se teď hraje, dodal ministr, který se tento týden v Paříži zúčastnil jednání ministrů zahraničí zemí EU s jejich kolegy z indo-pacifické oblasti.

"Násilná změna hranic nemá v Evropě 21. století místo. Eskalace napětí je velmi pravděpodobná. Zdá se, že ruský prezident a jeho nejbližší okolí se stále více hlásí k dědictví sovětského období," řekl Lipavský. Putinův pondělní výrok, že tvůrcem Ukrajiny byl někdejší komunistický lídr Vladimír Iljič Lenin označil za "historický nonsens" a "zjevnou lež".

Diplomacie je podle Lipavského nástrojem, rozhodují ale nakonec činy. V rozhovoru ocenil snahu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o urovnání krize diplomatickou cestou a pokračující jednání za účasti amerického prezidenta a německého kancléře.

Šéf české diplomacie je zastáncem tvrdých sankcí, aby "ruští lídři zaplatili vysokou cenu za nerespektování mezinárodního práva". Sankce budou mít dopad i na evropské země, ale to je cena, kterou je potřeba zaplatit, domnívá se ministr. "Evropa jako region může přežít, pokud dokáže projevit solidaritu s nejhůře postiženými státy," řekl Lipavský.

"Významnou úlohu v agresivním chování Ruska hraje plyn. V posledních šesti měsících jsme všichni byli svědky prudkého nárůstu cen elektřiny v důsledku Putinovy manipulace trhu s plynem. Evropa poté dovážela zkapalněný zemní plyn a ceny se stabilizovaly. Plynovod Nord Stream 2 není pro Evropu nezbytný. Po anexi Krymu Evropa ukázala, že může být nezávislá na ruském plynu, ač je to bolestivé," řekl Lipavský deníku Le Monde.

Lipavský se s australskou ministryní ohradil proti ruským krokům

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se s australskou ministryní zahraničí Marise Payneovou shodl na tom, že je namístě se jednoznačně ohradit vůči krokům Ruska na východní Ukrajině. Šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním bilaterálním jednání přivítal, že se Austrálie též rozhodla uvalit sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.

"Přivítal jsem, že i Austrálie přijímá určité sankční kroky, které jsou v principu velice blízké tomu, co přijímá Evropská unie nebo další hráči na mezinárodní scéně," řekl Lipavský. Jedním z témat jednání podle něj bylo, že bezpečnost Evropy a indopacifického regionu je ve skutečnosti jednou bezpečností a je nutné si vzájemně pomáhat.

"Austrálie podporuje své partnery, Evropskou unii i Severoatlantickou alianci, a snaží se také zajistit, aby Rusko za svoji agresi zaplatilo velkou cenu," uvedla Payneová.

Podle australského premiéra Scotta Morrisona země zavádí finanční sankce a zákazy cestování pro osm ruských představitelů, kteří napomáhali vstupu ruské armády na východní Ukrajinu. Jsou mezi nimi i členové ruské bezpečnostní rady. Dá se navíc očekávat, že vláda rozšíří restrikce i na další ruské občany a firmy.

"Austrálie považuje ruské zdůvodnění, že to je legitimní zásah, za naprostou propagandu a vrchol dezinformací. To, že to (Rusko) označuje za vstup mírových složek, je podle našeho názoru naprosto perverzní překroucení principu udržování míru, který platil po celém světě," řekla Payneová.

Ruskou agresi k demokratickému sousednímu státu nemůže podle ní demokratický svět přijmout. V případě další eskalace situace Austrálie nebude váhat s rozšířením sankcí, dodala ministryně. Ocenila též krok Německa, jehož kancléř Olaf Scholz kvůli eskalaci napětí fakticky zmrazil schvalování ruského plynovodu Nord Stream 2.

O sankcích rozhodly i Evropská unie, Spojené státy, Británie nebo Japonsko. Podle Lipavského jsou personalizované, zaměřené na konkrétní osoby a banky, které slouží především ruskému režimu k financování armádních projektů, státního aparátu. "V případě Evropské unie míří na financování ruského státního dluhu," řekl ministr.

Lipavský také dnes podepsal zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deset milionů korun. "Plánuje se pořízení několika sanitních vozů a další pomoci, která bude navazovat na takzvané traumakity, tedy balíčky první pomoci," řekl. Další pomoc Česko připravuje, stále je na úrovni pracovního jednání. "V momentě, kdy takový materiál bude schválen na vládě, budeme informovat. Obecně můžeme pozorovat velkou politickou vůli Ukrajině pomoci," dodal.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko Jan Lipavský

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 4 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 5 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 5 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 6 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 7 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 8 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 9 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 10 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 12 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy