Scholz v projevu ke Světovému ekonomickému fóru vyzval ke změně přístupu ke klimatické politice

K zásadní změně přístupu ke klimatické politice dnes v on-line projevu ke Světovému ekonomickému fóru (WEF) vyzval nový německý kancléř Olaf Scholz. Prohlásil, že jeho země využije svého letošního předsednictví ve skupině vyspělých zemí G7 k prosazení norem pro boj s globálním oteplováním.

Informovala o tom agentura AP. Letošní fórum v Davosu stejně jako loni kvůli pandemii nahradila alternativní akce nazvaná Davos Agenda, která se koná pouze virtuálně.

Jednání o klimatu je tento týden hlavním tématem zasedání WEF. Součástí byla i diskuse se zvláštním zmocněncem amerického prezidenta pro klima Johnem Kerrym a miliardářem Billem Gatesem. Zazněly na něm myšlenky, že inovace, které budou teprve vynalezeny nebo vejdou v širší užívání, pomohou výrazně snížit emise. Tuto tezi ale někteří vědci a ekologové zpochybňují.

Scholz se ve svém projevu zaměřil na ambice Německa a celé Evropské unie v boji proti změnám klimatu. "Evropa se rozhodla stát se do roku 2050 prvním kontinentem s nulovými emisemi uhlíku. Německo chce tohoto cíle dosáhnout už v roce 2045. Je to úkol obrovský, ale úkol, který můžeme zvládnout a zvládneme ho," řekl.

Německý kancléř dodal, že Německo využije svého předsednictví ve skupině G7 k tomu, aby z této skupiny vytvořilo "jádro mezinárodního klimatického klubu"."My chceme dosáhnout změny paradigmatu v mezinárodní klimatické politice. Už nebudeme čekat na ty nejpomalejší a nejméně ambiciózní," pokračoval Scholz. "Místo toho půjdeme příkladem a dohodou na společných minimálních standardech proměníme opatření v oblasti klimatu z faktoru výdajů v konkurenční výhodu," dodal.

Scholz uvedl, že zmíněný klimatický klub, jehož vznik oznámil před několika měsíci, když byl ještě ministrem financí, bude otevřen všem zemím.

Na programu WEF jsou také diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a transformaci energetiky. Skupina více než 100 miliardářů a milionářů především ze Spojených států se přitom obrátila na politiky a podnikatele s výzvou, aby jim umožnili platit vyšší daně. Skupina si říká vlastenečtí milionáři a uvádí, že mimořádně bohatí lidé nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.

Související

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

Olaf Scholz Světové ekonomické forum

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 29 minutami

před 38 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy