Bez požáru tábora Moria by se dál zavíraly oči, prosby o solidaritu jsou ignorovány, míní renomovaný týdeník

NÁZOR - Scény devastace a zoufalosti na místě vypáleného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos hlasitě připomínají, že evropská migrační krize ve skutečnosti nikdy neskončila, deklaruje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník tvrdí, že reakce zemí EU i Velké Británie je až na pár výjimek ostudně nedostatečná.

Je třeba najít trvalé řešení

"Skutečnost, že tato selhání jsou povědomá, nesnižuje bezprostřední, děsivý lidský dopad této poslední tragédie, ani neodstraňuje urgentní potřebu najít trvalé řešení," píše liberální týdeník. Naznačuje, že nebýt požáru, který minulý týden zničil většinu uvedeného tábora a ponechal 13 tisíc lidí bez jídla, vody a přístřeší, většina Evropy by pravděpodobně nadále zavírala oči před "skandálem" na svém prahu.

Opakované prosby místních i řecké vlády o větší podporu a solidaritu ze strany EU by byly zřejmě nadále ignorovány, tvrdí britský server. Dodává, že záběry malých dětí a rodin, které přišly o všechno a táboří u silnic, případně ve špinavých průjezdech, nyní pohnuly svědomím mnohých, alespoň krátkodobě.

Charitativní organizace nicméně doufají, že katastrofa přinese trvalejší obrat, uvádí The Observer. Odkazuje na slova Francesca Rocca, ředitele Červeného kříže a Červeného půlměsíce, podle kterého byl tábor Moria již před požárem nezpůsobilý pro lidi, protože čtyřnásobně překračoval svou původní kapacitu.

"Co je moc, to je moc. Nyní je čas ukázat určitou lidskost a přesunout tyto lidi na zdravé, bezpečné a humánní místo. V Morii je 4 tisíce dětí a žádné dítě by toto nemělo prožívat," cituje editorial Roccova slova. Kvituje, že do čela nabídek pomoci se opět, jako při uprchlické krizi v roce 2015 postavilo Německo, které má podle plánu přijmou 150 ze 400 dětí bez doprovodu, přičemž zbytek si rozdělí deset evropských zemí.

Evropská komise prohlásila, že na 1.600 obyvatel Morie získá přechodné útočiště na trajektu, připomíná prestižní týdeník. Dodává, že místopředseda komise Margaritis Schinas po své návštěvě vyhořelého tábora slíbil výstavbu nového, většího a modernějšího vybavení v oblasti.  

The Observer kritizuje, že jde o pouhá přechodná opatření - mnoho místních i migrantů navíc obnovu zničeného tábora odmítá. Komplexnějšímu řešení podle editorialu brání - podobně jako v minulosti - politické překážky na národní úrovni.  

Malomyslný, ponižující přístup

Několik německých regionů a měst nabídlo, že běžence přijme, uvádí renomovaný server. Podotýká, že v Berlíně do ulic vyšly minulý týden 3 tisíce lidí a žádaly ještě vstřícnější přístup pod hesly "Máme místo" a "Moria - tábor hanby".    

Německý ministr vnitra Horst Seehofer, kritik někdejší politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové, se ovšem nechal slyšet, že pomoc by měla být poskytnuta "na místě", upozorňuje The Observer. Tato obezřetnost podle týdeníku odráží pokračující celoevropské obavy z růstu protimigračních nálad, které posilují pravicové populisty a ultranacionalistické skupiny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Odráží to také opakovanou neschopnost rozdělené EU shodnout se na společné migrační a azylové politice založené na sdílené odpovědnosti, ačkoliv se říká, že nové návrhy jsou na spadnutí," píše britský server. Deklaruje, že ještě méně vstřícná byla reakce Londýna na události v Morii.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová zatím neodpověděla na výzvu labouristického člena horní parlamentní komory Lorda Dubse, který volá po přijetí dětí bez doprovodu, uvádí prestižní týdeník. Parafrázuje Dubsova slova, že britská vláda se nemůže problému nadále vyhýbat, přičemž kritizuje, že přesně o to se ale kabinet Borise Johnsona zjevně snaží.  

Organizace Lékaři bez hranic v březnu požádala Patelovou, aby Británie přijala více dětí z Morie a dalších přeplněných řeckých táborů ohrožených nemocí covid-19, avšak i tehdy ministryně vůbec neodpověděla, konstatuje editorial. Pokládá otázku, jak chce Johnsonova vláda nastolit přední britskou roli ve světě, když se vyhýbá společné odpovědnosti při řešení mezinárodní migrace, která je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti.

Patelová podle liberálního týdeníku předstírá, že se soustředí na bezpečnost poměrně malého množství migrantů, kteří se snaží překročit kanál La Manche a kteří vyvolávají takový povyk ze strany "bigotních pravičáků" a xenofobů. "Přesto ona ani další ministři nemají co říct ke katastrofě v Morii a nedokážou nabídnout pomoc," kritizuje The Observer. Takový přístup označuje za malomyslný, ponižující a silně nebritský.

Související

Rusko, Kreml Analýza

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.
Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Velká Británie migrační krize Řecko uprchlické tábory

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy