Na pumovém útoku, při němž v roce 2005 v Bejrútu zemřely dvě desítky lidí, včetně libanonského expremiéra Rafíka Harírího, a zraněno bylo na 220 dalších osob, se nepodílelo vedení libanonského hnutí Hizballáh ani syrská vláda. Podle agentury Reuters to vyplynulo z dnes oznámeného verdiktu Zvláštního soudu OSN pro Libanon.
Soud rozhodoval o vině čtyř členů radikálního hnutí Hizballáh. Tři z nich pro nedostatek důkazů zbavil obvinění a jednoho uznal vinným z vraždy a z teroristického činu. Výši trestu, jímž může být až doživotní vězení, má soud oznámit jindy. Všichni byli souzeni v nepřítomnosti.
"Soud je toho názoru, že Sýrie a Hizballáh mohly mít zájem na odstranění pana Harírího a jeho politických spojenců, neexistuje ale důkaz, že by vedení Hizballáhu bylo do Harírího vraždy jakkoli zapojeno a není ani žádný přímý důkaz o zapojení Sýrie," uvedl soudce David Re podle agentury Reuters. Četl z rozsudku, který má 2600 stran.
Libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které podíl na Harírího vraždě vždy odmítalo, patří k nejvlivnější aktérům libanonské politické scény a dlouhodobě se jako strana podílí na vládě. Má ale také Íránem podporované ozbrojené křídlo, které řada zemí považuje za teroristickou organizaci a které jako spojenec Damašku bojuje i ve válce v Sýrii.
Sunnita Harírí, který byl premiérem Libanonu v letech 1992-1998 a 2000-2004, byl pro mnohé Libanonce respektovaným politikem mimo jiné proto, že hrál důležitou roli při obnově země po občanské válce (1975-1990). Po jeho zavraždění vypukla v zemi takzvaná cedrová revoluce, jejímž výsledkem byly nové volby a definitivní odchod syrských jednotek. Ty přišly do země na počátku občanské války a Harírí se zasazoval o jejich odchod.
Dnešní čtení rozsudku začalo minutou ticha za oběti exploze téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného v bejrútském přístavu ze 4. srpna, který zabil na 200 lidí, šest tisíc osob zranil a čtvrt milionu lidí připravil o střechu nad hlavou. Výbuch v Bejrútu, který je i klíčovým přístavem pro zásobování země, dále zhoršil hlubokou ekonomickou krizi, která Libanon sužuje už několik let, a zesílil protivládními protesty trvající v zemi od loňského podzimu.
Vynesení rozsudku soudu OSN se podle agentury AP účastnil i Harírího syn Saad který byl též libanonským premiérem (2009 až 2011 a od prosince 2016 do letošního ledna). Verdikt soudu přijal, přísahal však, že nespočine, dokud nebude spravedlnosti učiněno zadost.
"Nikdo by od nás neměl očekávat další oběti. Obětovali jsme to, co je nám nejbližší... Je to Hizballáh, kdo by měl dnes přinést oběť," uvedl expremiér.
Vláda Saada Harírího se rozpadla poté, co z ní odešlo 10 ministrů Hizballáhu, kteří požadovali ukončení spolupráce s tribunálem OSN. Loni koncem roku oznámil Harírí demisi v reakci na protivládní protesty, jejichž účastníci viní vedení země z korupce, sektářského rozdělování moci a neschopnosti řešit dlouhodobou hospodářskou a finanční krizi.
Před soudem mělo stanout pět lidí, jeden z nich - Mustafá Badraddín ale zemřel v roce 2016. Asad Sabra, Hasan Anísí (též Hasan Ísa) a Hasan Marhí byli dnes zbaveni obvinění, Ajjáš byl uznán vinným. Obžaloba vycházela mimo jiné z dat mobilních telefonů. Vyšetřování též ukázalo, že útok provedl sebevražedný atentátník, podle DNA muž, jehož se nepodařilo identifikovat.
Verdikt soudu vyvolal rozporuplné reakce mezi představiteli Libanonu i dalších zemí. Libanonský prezident Michel Aún, který je spojencem Hizballáhu, v reakci na rozhodnutí vyzval k jednotě.
Podle izraelského ministerstva zahraničí si Hizballáh vzal budoucnost Libanonců jako rukojmí. Obdobně se vyjádřila i Saúdská Arábie, jejíž diplomacie zdůraznila "potřebu chránit Libanon, region i svět před teroristickými praktikami této strany (Hizballáhu), která je považována za nástroj v rukou íránského režimu".
Odsouzení člena Hizballáhu dnes jménem Spojených států přivítal ministr zahraničí Mike Pompeo. "Odsouzení potvrzuje to, co svět stále více a více uznává: Že Hizballáh a jeho členové nejsou obránci Libanonu, jak předstírají, ale tvoří teroristickou organizaci, jejímž cílem je rozvíjet sektářské a zločinné projekty Íránu," uvedl šéf diplomacie USA ve vyjádření.
Související
Atentát na expremiéra Harírího: Člen Hizballáhu dostal pět doživotních trestů
Rafík Harírí , Hizballáh , libanon , OSN , Mike Pompeo , Izrael
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
před 54 minutami
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
před 1 hodinou
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 2 hodinami
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 3 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 4 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 4 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 5 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 6 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 7 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 7 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 8 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 10 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.
Zdroj: Libor Novák