Soud OSN: Na vraždě expremiéra Harírího nemělo podíl vedení Hizballáhu

Na pumovém útoku, při němž v roce 2005 v Bejrútu zemřely dvě desítky lidí, včetně libanonského expremiéra Rafíka Harírího, a zraněno bylo na 220 dalších osob, se nepodílelo vedení libanonského hnutí Hizballáh ani syrská vláda. Podle agentury Reuters to vyplynulo z dnes oznámeného verdiktu Zvláštního soudu OSN pro Libanon.

Soud rozhodoval o vině čtyř členů radikálního hnutí Hizballáh. Tři z nich pro nedostatek důkazů zbavil obvinění a jednoho uznal vinným z vraždy a z teroristického činu. Výši trestu, jímž může být až doživotní vězení, má soud oznámit jindy. Všichni byli souzeni v nepřítomnosti.

"Soud je toho názoru, že Sýrie a Hizballáh mohly mít zájem na odstranění pana Harírího a jeho politických spojenců, neexistuje ale důkaz, že by vedení Hizballáhu bylo do Harírího vraždy jakkoli zapojeno a není ani žádný přímý důkaz o zapojení Sýrie," uvedl soudce David Re podle agentury Reuters. Četl z rozsudku, který má 2600 stran.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které podíl na Harírího vraždě vždy odmítalo, patří k nejvlivnější aktérům libanonské politické scény a dlouhodobě se jako strana podílí na vládě. Má ale také Íránem podporované ozbrojené křídlo, které řada zemí považuje za teroristickou organizaci a které jako spojenec Damašku bojuje i ve válce v Sýrii.

Sunnita Harírí, který byl premiérem Libanonu v letech 1992-1998 a 2000-2004, byl pro mnohé Libanonce respektovaným politikem mimo jiné proto, že hrál důležitou roli při obnově země po občanské válce (1975-1990). Po jeho zavraždění vypukla v zemi takzvaná cedrová revoluce, jejímž výsledkem byly nové volby a definitivní odchod syrských jednotek. Ty přišly do země na počátku občanské války a Harírí se zasazoval o jejich odchod.

Dnešní čtení rozsudku začalo minutou ticha za oběti exploze téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného v bejrútském přístavu ze 4. srpna, který zabil na 200 lidí, šest tisíc osob zranil a čtvrt milionu lidí připravil o střechu nad hlavou. Výbuch v Bejrútu, který je i klíčovým přístavem pro zásobování země, dále zhoršil hlubokou ekonomickou krizi, která Libanon sužuje už několik let, a zesílil protivládními protesty trvající v zemi od loňského podzimu.

Vynesení rozsudku soudu OSN se podle agentury AP účastnil i Harírího syn Saad který byl též libanonským premiérem (2009 až 2011 a od prosince 2016 do letošního ledna). Verdikt soudu přijal, přísahal však, že nespočine, dokud nebude spravedlnosti učiněno zadost.

"Nikdo by od nás neměl očekávat další oběti. Obětovali jsme to, co je nám nejbližší... Je to Hizballáh, kdo by měl dnes přinést oběť," uvedl expremiér.

Vláda Saada Harírího se rozpadla poté, co z ní odešlo 10 ministrů Hizballáhu, kteří požadovali ukončení spolupráce s tribunálem OSN. Loni koncem roku oznámil Harírí demisi v reakci na protivládní protesty, jejichž účastníci viní vedení země z korupce, sektářského rozdělování moci a neschopnosti řešit dlouhodobou hospodářskou a finanční krizi.

Před soudem mělo stanout pět lidí, jeden z nich - Mustafá Badraddín ale zemřel v roce 2016. Asad Sabra, Hasan Anísí (též Hasan Ísa) a Hasan Marhí byli dnes zbaveni obvinění, Ajjáš byl uznán vinným. Obžaloba vycházela mimo jiné z dat mobilních telefonů. Vyšetřování též ukázalo, že útok provedl sebevražedný atentátník, podle DNA muž, jehož se nepodařilo identifikovat.

Verdikt soudu vyvolal rozporuplné reakce mezi představiteli Libanonu i dalších zemí. Libanonský prezident Michel Aún, který je spojencem Hizballáhu, v reakci na rozhodnutí vyzval k jednotě.

Podle izraelského ministerstva zahraničí si Hizballáh vzal budoucnost Libanonců jako rukojmí. Obdobně se vyjádřila i Saúdská Arábie, jejíž diplomacie zdůraznila "potřebu chránit Libanon, region i svět před teroristickými praktikami této strany (Hizballáhu), která je považována za nástroj v rukou íránského režimu".

Odsouzení člena Hizballáhu dnes jménem Spojených států přivítal ministr zahraničí Mike Pompeo. "Odsouzení potvrzuje to, co svět stále více a více uznává: Že Hizballáh a jeho členové nejsou obránci Libanonu, jak předstírají, ale tvoří teroristickou organizaci, jejímž cílem je rozvíjet sektářské a zločinné projekty Íránu," uvedl šéf diplomacie USA ve vyjádření.

Související

Rafík Harírí

Atentát na expremiéra Harírího: Člen Hizballáhu dostal pět doživotních trestů

V kauze atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího, jenž zemřel společně s dalšími 21 osobami při útoku na automobilovou kolonu v Bejrútu v roce 2005, dnes zvláštní soud OSN odsoudil k pěti doživotním trestům člena libanonského šíitského hnutí Hizballáh Sálima Džamíla Ajjáše. Rozsudek byl vynesen v jeho nepřítomnosti, informovala agentura Reuters.

Více souvisejících

Rafík Harírí Hizballáh libanon OSN Mike Pompeo Izrael

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 54 minutami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 1 hodinou

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 2 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 4 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 5 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 7 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy