Povinné očkování německých vojáků proti nemoci covid-19 je v pořádku a v souladu se zákony. Dnes o tom rozhodl spolkový správní soud v Lipsku, který posuzoval stížnost dvou důstojníků odmítajících vakcinaci. Verdikt soudu je pravomocný.
Soud podpořil rozhodnutí ministerstva obrany, které vyhláškou z listopadu loňského roku zařadilo očkování proti covidu-19 na seznam vakcín, jež vojáci pro službu v armádě musí mít, pokud tomu jejich zdravotní stav nebrání. K povinným očkováním vojáků patří mimo jiné vakcíny proti žloutence, chřipce či spalničkám.
Dvojice důstojníků, která vakcínu proti covidu odmítala, to zdůvodňovala tím, že vakcína by byla zásahem do jejich práva na fyzickou nedotknutelnost, kterou garantuje Listina základních práv Evropské unie. To soud odmítl. Zároveň ale vyzval ministerstvo obrany, aby vzhledem ke snižující se závažnosti infekce zvážilo, zda je nutné po vojácích vyžadovat i posilující dávku.
Plně vakcinovaných vojáků proti covidu, případně těch, kteří nemoc prodělali, je podle podle ministerstva obrany 94 procent ze současného stavu 183.000 mužů a žen ve zbrani. Ti, co slouží na zahraničních misích, jsou všichni plně očkovaní.
V Německu platí očkovací povinnost také pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Také někteří z nich se pokusili u soudu tuto povinnost, která je daná zákonem, napadnout. Spor se dostal až k ústavnímu soudu, který ústavní stížnost žádající zrušení očkovací povinnosti v květnu zamítl.
Německá vláda kancléře Olafa Scholze chtěla původně zavést všeobecnou očkovací povinnost proti covidu-19, ve Spolkovém sněmu ale nedokázala najít dostatek hlasů, aby to prosadila. Proti byla i část vládních poslanců, především liberální svobodní demokraté.
Ve 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76,2 procenta lidí, posilující dávku má 61,7 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 91,2 procenta, posilující dávku má 85,6 procenta z nich.
Související
Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 1 hodinou
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 1 hodinou
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 9 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 9 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
Zdroj: Libor Novák