Speleologové se v polské jeskyni neutopili. Pitva ukázala, jak zemřeli

Dva speleologové, kteří v polovině srpna uvízli v dosud neprobádané části největší jeskyně na polské straně Tater, se neutopili při náhlém stoupnutí vody v podzemí, ale podlehli podchlazení. Vyplývá to podle televize TVN 24 ze soudní pitvy, jejíž předběžné výsledky dnes zveřejnila prokuratura.

Ta nyní vyšetřuje jednak možná pochybení během záchranné operace, která skončila minulý týden vynesením mrtvých těl na povrch, jednak možné zanedbání při výpravě vratislavských speleologů do hlubin. "Budeme také zjišťovat, odkud měli speleologové výbušniny," uvedl prokurátor Jan Ziemka.

Záchranáři z horské služby minulý čtvrtek vynesli z Velké sněžné jeskyně v polské části Tater těla dvou speleologů, následující den se v Krakově uskutečnila pitva. Podrobné výsledky mají být podle TVN 24 známy asi za tři týdny, příčina smrti je ale jasná.

Až dosud se spekulovalo, zda se oba muži utopili, když jim voda odřízla ústupovou cestu, anebo zda podlehli podchlazení v jeskyni, ve které se teplota pohybovala okolo čtyř stupňů Celsia.

Záchranáři se za pomoci kolegů ze Slovenska, hasičů a vojenských pyrotechniků snažili k jeskyňářům dostat, ale cestu stísněnými prostory si museli rozšiřovat pomocí mikrovýbuchů. První mrtvé tělo objevili 22. srpna; 30. srpna se dostali se k oběma tělům a začali je přepravovat na povrch.

Do největší a nejhlubší jeskyně v Polsku původně vešla šestice jeskyňářů z Vratislavi. Dva z nich v podzemí uvízli poté, co stoupla hladina vody. Do pátrání se zapojily desítky lidí.

Velká sněžná jeskyně, která se nachází nedaleko hranice se Slovenskem, je dlouhá téměř 24 kilometrů a dosahuje hloubky více než 800 metrů. Široké veřejnosti přístupná není, chodit do ní mohou pouze průzkumníci a lidé se speciálním povolením. Na mnoha místech jsou jen úzké a křivolaké průlezy.

Související

Více souvisejících

Polsko Jeskyně

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy