Stoltenberg: Je třeba zajistit, aby válka nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem

Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem.

Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.

Členské státy NATO na čtvrtečním summitu v Bruselu podle Stoltenberga schválí posílení sil na východním křídle vysláním čtyř nových bojových uskupení v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. "Očekávám, že lídři odsouhlasí posílení pozice NATO ve všech oblastech, přičemž výrazně bude posílena východní část aliance na zemi, ve vzduchu i na moři," řekl šéf NATO na tiskové konferenci před summitem, který se bude věnovat nynější ruské agresi vůči Ukrajině. Spojenecké země od začátku ruské invaze poslaly zejména na východ Evropy desítky tisíc vojáků.

Stoltenberg dodal, že po vzniku nových bojových uskupení bude mít NATO na svém východním křídle spolu se stávajícími silami v pobaltských zemích a v Polsku osm mnohonárodních uskupení. Podle Stoltenberga ukrajinská krize ukázala, že NATO musí na delší dobu znovu definovat svou odstrašovací a obrannou strategii. "Jsme ve zcela novém bezpečnostním prostředí," konstatoval.

Autoritářské síly jsou podle generálního tajemníka stále více připraveny využít všech možností k dosažení svých cílů. Poukázal v té souvislosti i na Čínu. Spojenci se podle něj obávají, že Čína by mohla poskytnout Rusku materiální podporu při jeho invazi.

Země Severoatlantické aliance jsou podle Stoltenberga připraveny pomoci Ukrajině v boji proti kybernetickým hrozbám a poskytnout jí vybavení k ochraně před chemickým či jaderným útokem. Varoval, že jakékoli nasazení chemických zbraní ze strany Ruska by mělo dalekosáhlé následky.

Americký prezident Joe Biden, který bude ve čtvrtek probírat další společný postup vůči Rusku a pomoc Ukrajině s vůdci dalších 29 aliančních zemí v Bruselu, varoval před bezprostřední hrozbou ruského použití chemických zbraní na Ukrajině. Stoltenberg dnes prohlásil, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, která by mohla mít přímý dopad i na členské země aliance. Nespecifikoval však, zda by se v takovém případě NATO do války přímo vložilo. Zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že aliance zůstává stranou, aby předešla riziku světového jaderného konfliktu.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Stoltenberg: Evropa i svět potřebují silnou německou armádu

Evropa a také svět k zajištění bezpečnosti potřebují silnou německou armádu, únorové rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze masivně investovat do zbrojení je tak historickým bodem obratu. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že ruská invaze na Ukrajinu jasně ukázala bezpečnostní rizika závislosti Západu na autoritářských režimech.

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Rusko

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Sucho

V Česku ubývá lidí, kteří se zajímají o problematiku změny klimatu

Lidí, kteří se zajímají o problematiku změny klimatu, ubylo. Zájem o tuto oblast v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) deklarovalo 39 procent lidí, což je proti rokům 2021 a 2020 o téměř 15 procentních bodů méně. Většina lidí, konkrétně 86 procent, je ale stejně jako v předchozích dvou letech přesvědčena o tom, že se v posledních 100 letech klima mění. Podle tří pětin z nich k tomu velmi nebo zásadně přispívá lidská činnost, plyne z výsledků průzkumu, které CVVM dnes poskytlo ČTK.

Aktualizováno před 17 minutami

Vladimir Putin

Ukrajinci mají ruské vojáky za zločince. Jsou to hrdinové, tvrdí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes při udělování nejvyšších státních vyznamenání prohlásil, že hrdinou je každý ruský voják bojující na Ukrajině, uvedla agentura Interfax. Naopak ukrajinské úřady podezírají ruské vojáky ze spáchání válečných zločinů za války, která už trvá téměř deset měsíců, připomínají světové agentury.

před 49 minutami

Senioři, ilustrační foto

Podíl lidí, kteří šli do penze předčasně, v Česku stále roste

Podíl lidí, kteří šli do penze předčasně, v Česku roste. Letos v září tvořili už skoro 29 procent všech starobních důchodců. V roce 2010 to bylo 19 procent. Trvale krácenou penzi má kvůli dřívějšímu nástupu na odpočinek 676.400 seniorů a seniorek, tedy téměř o čtvrt milionu víc než před 12 lety.

před 1 hodinou

Nemocnice, ilustrační foto

V Anglii čeká na běžnou léčbu v nemocnici více než sedm milionů lidí

V Anglii čeká na běžnou léčbu v nemocnici více než sedm milionů lidí. S odvoláním na státní zdravotnický systém (NHS) v Anglii o tom dnes informovala agentura PA, podle níž jde o rekordní počet. Zhoršování kvality lékařské péče se v Británii odehrává také v souvislosti s brexitem, po němž v zemi ubyly tisíce lékařů.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Ve vládě není podle Fialy vůle k zásahům do změny DPH

Ve vládě není podle premiéra Petra Fialy (ODS) velká vůle k zásahům do daně z přidané hodnoty. Při návštěvě ministerstva zemědělství to uvedl k dotazu novinářů, zda vláda uvažuje o snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) k tomu řekl, že u snižování daně na potraviny je riziko, že se nepromítne do poklesu cen. Potraviny v Česku v současnosti podléhají 15procentní DPH, pouze malá skupina produktů, jako je kojenecká výživa a některé mlýnské výrobky, se daní deseti procenty.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky u 15 obcí. Putin ale počítá s dlouhou válkou

Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na "dlouhou imperialistickou válku". 

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

Jižní Korea omladí populaci, zruší tradiční způsob počítání věku

Jižní Korea dnes schválila zákon, který od června 2023 ruší tradiční způsob počítání věku a zavádí standardizované počítání věku podle data narození běžné jinde ve světě. V zemi doposud podle jedné z tradičních metod platilo, že dětem je jeden rok už při narození a další rok se jim přičítal s každým dalším 1. lednem. Mnoho lidí tak v Jižní Koreji na oficiálních dokumentech omládne o rok a někteří dokonce o dva, informovala dnes agentura Reuters.

před 2 hodinami

Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Sněmovna zřejmě schválí pravidla prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny

Navrhovaná pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí o jeden rok do konce března 2024 Sněmovna zřejmě schválí. Zakotví je vládní novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes podpořil bezpečnostní výbor. Plénum by mělo schvalovat předlohu v úterý, a to zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační foto

Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 procenta lidí

Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 procenta lidí, stejně jako v říjnu a v září. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřad práce ČR. Nové místo si jeho prostřednictvím hledalo 257.187 lidí, o zhruba 1400 víc než v říjnu. Počet nabízených míst proti říjnu naopak mírně klesl. Podle analytiků bude volných pozic dál ubývat a nezaměstnanost se v příštích měsících mírně zvýší.

před 2 hodinami

Patrik Nacher

Nacher připustil podporu ANO pro menšinovou pražskou radu

Hnutí ANO v Praze o koalici se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) nejedná. Je ochotné podpořit menšinovou městskou radu do konce února, zatím jej Spolu ale oficiálně neoslovilo, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády ANO předseda zastupitelského klubu hnutí Patrik Nacher.

před 2 hodinami

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku, ilustrační fotografie.

Ukrajinci ze sněmovního zařízení se mohou stěhovat, ubytování zajistil kraj

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Liberci zajistilo nové bydlení pro skupinu ukrajinských uprchlíků, kteří musí opustit rekreační areál Kanceláře Poslanecké sněmovny v Harrachově na Jablonecku. Objekt by měl sloužit v zimě k rekreaci zaměstnanců kanceláře. Pro 13 ukrajinských uprchlíků z původních 19 zajistili bydlení nedaleko původního místa, další si našli jiné ubytování sami, řekla dnes ČTK mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. Většinou jde podle ní o ženy a děti.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Český rozhlas

Sněmovní výbor odmítl návrhy poslanců ANO na zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas

Poslanci opozičního hnutí ANO zřejmě neprosadí zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas (ČRo) o pět, nebo o deset korun měsíčně. Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, dnes tyto úpravy k vládní novele o změně výběru radních České televize (ČT) a ČRo koaliční většinou odmítl. Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nehoda vlaku dnes zastavila provoz na koridoru do Rakouska. Jeden člověk zemřel

Minimálně do dnešních odpoledních hodin má trvat omezení provozu na železničním koridoru do Rakouska. U Moravského Písku totiž jeden vlak vykolejil a druhý srazil a usmrtil osobu. České dráhy zajistily náhradní autobusovou dopravu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy