Stoltenberg: Je třeba zajistit, aby válka nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem

Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.

Členské státy NATO na čtvrtečním summitu v Bruselu podle Stoltenberga schválí posílení sil na východním křídle vysláním čtyř nových bojových uskupení v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. "Očekávám, že lídři odsouhlasí posílení pozice NATO ve všech oblastech, přičemž výrazně bude posílena východní část aliance na zemi, ve vzduchu i na moři," řekl šéf NATO na tiskové konferenci před summitem, který se bude věnovat nynější ruské agresi vůči Ukrajině. Spojenecké země od začátku ruské invaze poslaly zejména na východ Evropy desítky tisíc vojáků.

Stoltenberg dodal, že po vzniku nových bojových uskupení bude mít NATO na svém východním křídle spolu se stávajícími silami v pobaltských zemích a v Polsku osm mnohonárodních uskupení. Podle Stoltenberga ukrajinská krize ukázala, že NATO musí na delší dobu znovu definovat svou odstrašovací a obrannou strategii. "Jsme ve zcela novém bezpečnostním prostředí," konstatoval.

Autoritářské síly jsou podle generálního tajemníka stále více připraveny využít všech možností k dosažení svých cílů. Poukázal v té souvislosti i na Čínu. Spojenci se podle něj obávají, že Čína by mohla poskytnout Rusku materiální podporu při jeho invazi.

Země Severoatlantické aliance jsou podle Stoltenberga připraveny pomoci Ukrajině v boji proti kybernetickým hrozbám a poskytnout jí vybavení k ochraně před chemickým či jaderným útokem. Varoval, že jakékoli nasazení chemických zbraní ze strany Ruska by mělo dalekosáhlé následky.

Americký prezident Joe Biden, který bude ve čtvrtek probírat další společný postup vůči Rusku a pomoc Ukrajině s vůdci dalších 29 aliančních zemí v Bruselu, varoval před bezprostřední hrozbou ruského použití chemických zbraní na Ukrajině. Stoltenberg dnes prohlásil, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, která by mohla mít přímý dopad i na členské země aliance. Nespecifikoval však, zda by se v takovém případě NATO do války přímo vložilo. Zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že aliance zůstává stranou, aby předešla riziku světového jaderného konfliktu.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.