Stoltenberg: NATO zvýší počet jednotek rychlé reakce na 300.000 vojáků

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300.000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40.000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.

Obranná organizace již během jara rozhodla o vzniku čtyř bojových skupin umístěných na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Nyní chce v rámci dlouhodobějších plánů vytvořit jednotky, které budou přímo určené k nasazení v konkrétním regionu, kam budou pravidelně vyrážet ke cvičením.

"Tyhle jednotky budou cvičit spolu s domácími obrannými oddíly. A zvyknou si tak na místní terén, vybavení a naše nové, předem umístěné zásoby (techniky), " prohlásil dnes Stoltenberg. Tímto způsobem by podle plánů NATO mohly fungovat například německé jednotky v Litvě či britské v Estonsku. Aliance chce do míst jejich nasazení dlouhodobě umístit část vojenské techniky, aby předešla zbytečně zdlouhavým přesunům.

Prezidenti a premiéři by na summitu měli podpořit vytvoření těchto jednotek, jejich konkrétní podobu budou jednotlivé země dolaďovat později. Podle Stoltenberga by se měly bojové skupiny, kterých má nyní aliance se zmíněným novým kvartetem celkem osm, postupně rozšířit až do velikosti brigády čítající až kolem pěti tisíc vojáků.

Šéf NATO podotkl, že k naplnění těchto plánů je potřeba vyšších výdajů na obranu. Zatímco dříve to bylo hlavní téma rozdělující Spojené státy a evropské země, které odmítaly přidávat peníze armádám, od začátku války na Ukrajině se k tomu již řada z nich přihlásila. Několik států včetně Česka by na summitu mělo znovu potvrdit záměr dosáhnout do roku 2024 dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

"Dvě procenta již přestávají být stropem a jsou stále více považována za základ," prohlásil dnes Stoltenberg. Podle dnes zveřejněných údajů letos na tento podíl HDP tvořený obrannými výdaji dosáhne devět zemí, za dva roky pak 19 z celkových 30.

Alianční lídři se podle Stoltenberga na summitu shodnou také na balíku dlouhodobé pomoci Kyjevu. Ten má přispět k modernizaci ukrajinských ozbrojených sil, které by se mohly zbavit zastaralého vybavení ze sovětské éry.

Související

Více souvisejících

NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy