Stovky migrantů v Belgii přes měsíc drží hladovku, některým hrozí smrt

Přistěhovalci nejčastěji ze severní Afriky požadují hromadnou legalizaci svého pobytu v Belgii. Pokud by někdo z hladovkářů zemřel, socialističtí členové belgické vlády podají demisi, uvedl dnes podle stanice RTBF vicepremiér Pierre-Yves Dermagne.

Migranti, kteří se snaží zajistit si v Belgii legální pobyt, hladovku zahájili 23. května na dvou univerzitách a v jednom z bruselských kostelů. Rozhodnutí podle agentury AFP předcházely čtyři měsíce neúspěšného dialogu s imigračními úřady. Někteří z protestujících tvrdí, že v Belgii žijí a pracují už několik let, a přispívají tím i k ekonomickému chodu země. Většina z nich je ale původem z Alžírska či Maroka, a nemají tak nárok na azyl. Belgie totiž tyto země považuje za bezpečné.

"Informace, které jsme získaly, jsou znepokojivé a několik z těch, kdo drží hladovku, jsou mezi životem a smrtí," uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter. Spolu ze zpravodajem OSN pro lidská práva migrantů Felipem Gonzálezem napsali otevřený dopis belgickému ministrovi pro migraci Sammymu Mahdimu, ve kterém žádají o urychlené řešení. Podle Gonzáleze by belgická vláda měla jasně vyloučit možnost deportace migrantů vzhledem k jejich zdravotnímu stavu.

Ministr Mahdi odmítl přijmout jakékoliv opatření pro skupinu jako celek a vyzval všechny migranty k podání individuálních žádostí o legalizaci pobytu, uvedla agentura AP. Ministr také připomněl, že vláda u místa, kde migranti přebývají, otevřela speciální kancelář pro vyřizování povolení k pobytu. Přišlo do něj ale jen minimum zájemců o legalizaci pobytu, řekl.

Belgická vláda "by měla zvážit vydání povolení k dočasnému pobytu, které by každé osobě, která podá žádost o legalizaci pobytu, umožňovala vykonávat ekonomickou činnost," uvedl González.

Téměř 300 stávkujících po odmítnutí hromadné legalizace pobytu přestalo přijímat tekutiny, uvedla zdravotnická organizace Médecins du monde (MDM). Lidem ve velmi špatném zdravotním stavu hrozí náhlá srdeční zástava, část z nich začala ztrácet zrak, mají závratě a omdlévají. Podle MDM je většina hladovkářů také v depresi a hrozí, že se pokusí o sebevraždu.

Belgická vláda v neděli večer na místo povolala lékaře Červeného kříže, aby zdravotní stav migrantů posoudili. Zástupci asociací jim ale podle AFP bránili v přístupu k většině stávkujících a nikdo z nich se nenechal hospitalizovat. V neděli večer na místo vyjelo 15 sanitek.

Podle zpravodajů OSN žije v jedenáctimilionové Belgii na 150.000 lidí bez povolení k pobytu. Část migrantů si nechce podat oficiální žádost z obav, že by jim pak hrozila deportace, uvedli zpravodajové.