V Římě se koná summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat prvního dne jednání, podle očekávání by však měla být hlavním bodem debata o klimatu. Účastníci se také chystají schválit dohodu o minimálním zdanění, upozornila agentura Reuters.
Premiér hostitelské země Mario Draghi v úvodním projevu apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, protože propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel jsou podle něj morálně nepřijatelné.
"Nyní musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti," řekl Draghi. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by do konce tohoto roku mělo být proti covidu-19 plně očkováno 40 procent všech obyvatel planety, se podle něj jeví reálně. Problémem jsou ale drastické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi.
Zatímco většina bohatších zemí už se hranici 70 procent očkovaných obyvatel blíží nebo ji překročila, některé chudé země byly zatím schopny naočkovat jen pár procent lidí. To je podle Draghiho morálně nepřijatelné a podkopává to celosvětový boj proti pandemii.
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle. Ty jsou ale podle aktivistů nutné k tomu, aby se zabránilo ekologické katastrofě. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby oteplování.
Většího pokroku má být dosaženo v otázce zdanění. Představitelé G20 mají schválit přelomovou dohodu o minimálním zdanění, která má zabránit velkým podnikům v převádění zisků do daňových rájů.
Mezi další body, které se budou na jednání řešit, jsou obavy z rostoucích cen energií a napjatých dodavatelských řetězců. Očekává se, že americký prezident Joe Biden vyzve producenty energií ze skupiny G20, kteří mají volnou kapacitu, zejména Rusko a Saúdskou Arábii, aby zvýšili produkci, a zajistili tak silnější oživení globální ekonomiky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru napsal, že Francie už poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a že do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. "Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme," uvedl.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své proticovidové vakcíny.
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až 6000 policistů a 500 vojáků. Povolena jsou dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
Země ze skupiny G20 se na světovém hrubém domácím produktu (HDP) podílejí více než 80 procenty, na celkové populaci 60 procenty a na emisích skleníkových plynů podle odhadů zhruba 80 procenty.
Související
Macron vyzval členy G20, aby jednomyslně rozhodli, zda na summit (ne)pozvat Putina
Ukrajina a Izrael tříští nejmocnější státy světa. G20 se kvůli válkám nedokáže dohodnout
Summit G20 , očkování , Mario Draghi
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák