Summit NATO rozhodl o posílení východního křídla, Stoltenberg zůstane o rok déle

Summit dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.

Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc od zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. "Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí," shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.

Biden ve svém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se alianční země zavázaly do červnového summitu připravit plán na dlouhodobější posilování svých jednotek. To má být součástí bezpečnostní strategie NATO na příští desetiletí, která se s ohledem na ruskou agresi proti původním plánům výrazně mění.

NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.

Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal. Polský premiér Mateusz Morawiecki dal poté najevo nespokojenost. "Podpora od Spojených států by měla být mnohem větší, protože Ukrajinci riskují své životy. Německo, Francie a mnoho dalších zemí nedělá dost," prohlásil Mateusz Morawiecki podle twitteru své kanceláře v rozhovoru poskytnutém listu The Washington Post. "Musíme jim (Ukrajincům) dát přinejmenším obranné zbraně, aby mohli bránit své domovy, svůj život a své rodiny," dodal.

Prezidenti a premiéři aliančních zemí se naproti tomu shodli, že by se podpora Ukrajiny měla týkat i boje proti kybernetickým hrozbám či ochrany před chemickým, biologickým či jaderným útokem. Rusko si v posledních dnech podle Stoltenberga může hledat záminku právě k chemickému útoku, který by zcela změnil povahu konfliktu. "Jakékoli ruské využití chemických či biologických zbraní je nepřijatelné a mělo by vážné následky," upozornil šéf NATO.

Alianční lídři také vyzvali Čínu, aby se "zdržela jakékoli podpory ruského válečného snažení" a ani nepomáhala Moskvě obcházet přijaté sankce.

Po summitu NATO se v centrále aliance sešli lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 k debatě o koordinaci dalších sankcí proti Rusku. Poté Biden a evropští vůdci zamíří na summit EU.

Moskva obvinila NATO z nebezpečného posilování na východě

Severoatlantická aliance hledá jakékoliv argumenty, aby ospravedlnila nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k summitu NATO, který rozhodl o rozmístění bojových uskupení na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Obvinila alianci, že její podpora "kyjevského režimu" má prodloužit boje na Ukrajině.

Rusko před čtyřmi týdny útokem na Ukrajinu rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal již tisíce životů.

"Členské země aliance předvedly absolutní loajalitu k Washingtonu a připravenost plnit jeho pokyny ohledně naprostého omezování Ruska. Rozhodnutí dále pokračovat v poskytování politické a praktické podpory kyjevskému režimu potvrzují zájem aliance na pokračování bojových operací," uvedla dále Zacharovová.

Washington podle mluvčí využil summitu k "ukáznění spojenců" v díle "totálního zadržování" Ruska a k vyvíjení nátlaku na země schopné přijímat vlastní rozhodnutí a vést nezávislou politiku. Na tomto pozadí řeči Evropanů o jakési "strategické autonomii" vypadají nevhodně, poznamenala Zacharovová.

Mluvčí také tvrdila, že NATO ve snaze zamaskovat tajný americký vývoj biologických a chemických zbraní "v nejlepších tradicích dezinformačních kampaní" a bez důkazů obviňuje Rusko z možné provokace na Ukrajině.

Americký prezident Joe Biden dnes varoval, že Spojené státy by zareagovaly, pokud by Rusko na Ukrajině použilo jaderné zbraně.

Mluvčí ruské diplomacie podle agentury RIA Novosti také obvinila NATO, že nepodniklo ani jediný pokus přimět Kyjev k mírovému urovnání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu. "Co více, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hrdě prohlašuje, že aliance za posledních osm let vycvičila desetitisíce ukrajinských vojáků, kteří se nyní účastní bojů. Brusel dodávkami zbraní Ukrajině provokoval Kyjev k použití síly proti (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republice a teď sklízí strašlivé plody," prohlásila ruská diplomatka.