Summit v Glasgow klimatickou krizi nevyřešil, ale to nebyl ani účel, zní z EU

Klimatická konference OSN v Glasgow (COP26) klimatickou krizi nevyřešila, ale to nebylo ani není účelem. Při jednání v Evropském parlamentu ve Štrasburku to dnes řekl eurokomisař Frans Timmermans, který se účastnil summitu jako vyjednavač za Evropskou unii.

Timmermans vyzdvihl, že v Glasgow byl jasně potvrzen cíl dřívější pařížské klimatické dohody udržet nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře a že se země zavázaly k omezování uhlí. Mnozí europoslanci při debatě vyjádřili politování, že summitu se osobně nezúčastnili nejvyšší představitelé největších světových znečišťovatelů, jako je Čína a Rusko.

"Nyní máme globální konsenzus, že musíme omezit klimatické změny na 1,5 stupně," sdělil Timmermans. "Teď se to zdá jako samozřejmost, ale ještě deset dní před začátkem (summitu v Glasgow) byla mantra dva stupně," doplnil.

"Poprvé se země také shodly, že se otočí zády k uhlí a dotacím na fosilní paliva (...) Éra uhlí končí," podtrhl eurokomisař.

"COP26 představuje významný krok vpřed, ale je před námi mnoho práce (...), abychom zajistili bezpečnou budoucnost pro lidi na planetě," sdělil k závěrům jednání v Glasgow Anže Logar, ministr zahraničních věcí Slovinska, které nyní předsedá EU.

Potvrzení závazku 1,5 stupně dnes v debatě kvitovali mnozí europoslanci a zaznělo, že Evropská unie může jít příkladem pro zbytek světa se svými programy, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, v níž si EU stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a legislativní balíček Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Mnoho evropských zákonodárců pak kritizovalo, že se summitu osobně nezúčastnili nejvyšší představitelé Ruska a Číny a že snahy o boj s klimatickými změnami některých zemí, zejména Číny a Indie, nejsou dostatečné.

"Přijeli jsme do Glasgow jako EU s Fit for 55, ale kde jsou Čína, Indie, Austrálie, Rusko nebo dokonce USA s jejich programem na podporu infrastruktury v objemu několika bilionů dolarů? A my přijíždíme s utažením opasků," uvedl český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Pochybnosti, že se skutečně podaří dosáhnout cíle omezit nárůst teplot pod úrovní 1,5 stupně, vyjádřila Marie Toussaintová z parlamentní frakce Zelených. "Jsme daleko od 1,5 stupně, míříme k tomu, že to bude přes dva stupně," řekla francouzská europoslankyně. Že svět i přes závazky do roku 2030 učiněné v Glasgow spěje k nárůstu teplot o 2,4 stupně Celsia, tvrdí i nedávno zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker.

Proti současným klimatickým snahám EU pak ostře vystoupili poslanci za frakci, kterou tvoří nacionalistická a euroskeptická politická uskupení. Poukazovali, že snahy o omezení emisí, příklon k elektromobilům a zvyšování zdaňování benzínu a nafty by mohlo ohrozit konkurenceschopnost EU v situaci, kdy zbytek světa nebude v jejích snahách následovat, a dopadnout na nejchudší evropské občany.

Související

Frans Timmermans

Frans Timmermans rezignoval na funkci evropského komisaře pro klima

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans oznámil dnes svou rezignaci na svou funkci, protože plánuje kandidovat v nadcházejících předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku v listopadu. Uvedla to Evropská komise (EK) ve svém prohlášení. Náplň práce a agendu týkající se klimatu, kterou Timmermans vedl jako výkonný místopředseda Evropské komise, převezme jeho kolega Maroš Šefčovič ze Slovenska.
Frans Timmermans

Timmermans zřejmě skončí v unijní politice. Chce kandidovat v Nizozemsku

Frans Timmermans zřejmě opustí pozici místopředsedy Evropské komise a pokusí se o návrat do nizozemské politiky. Hodlá se totiž ucházet o post volebního lídra levicové koalice složené ze Strany práce a Zelené levice. Nizozemí čekají v listopadu předčasné volby po pádu vlády Marka Rutteho. 

Více souvisejících

Frans Timmermans EU (Evropská unie) evropský parlament COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy