Švédský premiér Stefan Löfven oznámil rezignaci

Švédský premiér Stefan Löfven dnes oznámil rezignaci. Stalo se tak týden poté, co jeho vláda přišla o důvěru v parlamentu. Löfven zároveň podle agentur nepodpořil vypsání předčasných voleb, které nyní podle něj nejsou pro Švédsko správnou cestou.

Sestavení nové vlády ve Stockholmu se tak nyní bude snažit zajistit předseda parlamentu Andreas Norlén. Začne proto vyjednávat s politickými lídry o tom, kdo z nich by dokázal postavit kabinet s dostatečnou podporou.

Sociální demokrat Löfven byl šéfem švédské vlády od roku 2014 a doposud stál v čele menšinového kabinetu, pro nějž byla klíčová podpora opoziční Levicové strany. Ta nicméně nedávno oznámila, že za Löfvenem již nestojí, načež pravicově populistická strana Švédští demokraté vyvolala hlasování o nedůvěře. To Löfven prohrál jako první premiér v historii země.

O tom, kdo bude pověřen sestavením nové vlády, nyní rozhodne Norlén. Podle očekávání médií vyjednávání zřejmě zahájí znovu Löfven, jehož sociální demokraté jsou v Riksdagu nejsilnější stranou a ovládají 100 z celkových 349 parlamentních křesel.

Dosavadní premiér dnes prohlásil, že je připraven vést i novou vládu, pokud k tomu dá svolení parlament. "Moje strana je připravena přijmout zodpovědnost a nadále vést naši zemi kupředu společně s dalšími konstruktivními (politickými) silami,"řekl sociálnědemokratický lídr.

Löfven měl podle ústavy právo vypsat předčasné volby, dnes však tuto možnost odmítl. Podle expertů je mezi Švédy pro narychlo svolané hlasování malá podpora vzhledem ke stále trvajícímu boji s dopady pandemie covidu-19 a také kvůli tomu, že Švédsko čekají řádné parlamentní volby v září 2022.

"Předčasné volby nejsou pro Švédsko tím nejlepším," řekl dnes premiér. "Předseda parlamentu nyní začne pracovat na tom, aby navrhl premiéra, kterého by Riksdag toleroval. Vláda bude prozatím dál vládnout zemi, ale jako přechodná vláda."

Podle agentury AP se nicméně ve Švédsku v současné chvíli nenabízí jednoduché východisko ze složité politické situace. Ačkoliv Löfven přesvědčil k návratu do koalice Levicovou stranu, jeho další dosavadní partner Liberálové již sociální demokraty podpořit nehodlají a volají po sestavení středopravicové vlády. Konzervativci pak jsou případné spolupráci s Löfven otevřeni, nechtějí však usednout v kabinetu s Levicovou stranou ani se Švédskými demokraty. Umírněná koaliční strana, která je v parlamentu druhou nejsilnější, chce zase v premiérském křesle vidět svého lídra Ulfa Kristerssona.

Strany z levicového i pravicového bloku mají v nynějším parlamentu shodně asi 40 procent křesel. Žádný z nich přitom nechce spolupracovat se Švédskými demokraty, kteří jsou považováni za extremistickou stranu.

Ve Švédsku se naposledy o vládní koalici vyjednávalo po volbách v roce 2018, které vytvořily v Riksdagu patovou situaci. Rozhovory tehdy trvaly čtyři měsíce a na konci vedly k ustavení Löfvenovy vlády v lednu následujícího roku.

Související

Stefan Löfven

Švédský premiér Löfven oznámil, že v listopadu podá demisi

Švédský premiér Stefan Löfven dnes oznámil, že v listopadu podá demisi. Chce svému nástupci umožnit, aby se připravil na volby, které budou příští rok. Informovala o tom agentura AFP. Podpora vládnoucích sociálních demokratů klesla na minimum od počátku pandemie, vyplývá z průzkumu agentury Sifo.

Více souvisejících

Stefan Löfven Švédsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy