Švédský premiér Stefan Löfven oznámil rezignaci

Sestavení nové vlády ve Stockholmu se tak nyní bude snažit zajistit předseda parlamentu Andreas Norlén. Začne proto vyjednávat s politickými lídry o tom, kdo z nich by dokázal postavit kabinet s dostatečnou podporou.

Sociální demokrat Löfven byl šéfem švédské vlády od roku 2014 a doposud stál v čele menšinového kabinetu, pro nějž byla klíčová podpora opoziční Levicové strany. Ta nicméně nedávno oznámila, že za Löfvenem již nestojí, načež pravicově populistická strana Švédští demokraté vyvolala hlasování o nedůvěře. To Löfven prohrál jako první premiér v historii země.

O tom, kdo bude pověřen sestavením nové vlády, nyní rozhodne Norlén. Podle očekávání médií vyjednávání zřejmě zahájí znovu Löfven, jehož sociální demokraté jsou v Riksdagu nejsilnější stranou a ovládají 100 z celkových 349 parlamentních křesel.

Dosavadní premiér dnes prohlásil, že je připraven vést i novou vládu, pokud k tomu dá svolení parlament. "Moje strana je připravena přijmout zodpovědnost a nadále vést naši zemi kupředu společně s dalšími konstruktivními (politickými) silami,"řekl sociálnědemokratický lídr.

Löfven měl podle ústavy právo vypsat předčasné volby, dnes však tuto možnost odmítl. Podle expertů je mezi Švédy pro narychlo svolané hlasování malá podpora vzhledem ke stále trvajícímu boji s dopady pandemie covidu-19 a také kvůli tomu, že Švédsko čekají řádné parlamentní volby v září 2022.

"Předčasné volby nejsou pro Švédsko tím nejlepším," řekl dnes premiér. "Předseda parlamentu nyní začne pracovat na tom, aby navrhl premiéra, kterého by Riksdag toleroval. Vláda bude prozatím dál vládnout zemi, ale jako přechodná vláda."

Podle agentury AP se nicméně ve Švédsku v současné chvíli nenabízí jednoduché východisko ze složité politické situace. Ačkoliv Löfven přesvědčil k návratu do koalice Levicovou stranu, jeho další dosavadní partner Liberálové již sociální demokraty podpořit nehodlají a volají po sestavení středopravicové vlády. Konzervativci pak jsou případné spolupráci s Löfven otevřeni, nechtějí však usednout v kabinetu s Levicovou stranou ani se Švédskými demokraty. Umírněná koaliční strana, která je v parlamentu druhou nejsilnější, chce zase v premiérském křesle vidět svého lídra Ulfa Kristerssona.

Strany z levicového i pravicového bloku mají v nynějším parlamentu shodně asi 40 procent křesel. Žádný z nich přitom nechce spolupracovat se Švédskými demokraty, kteří jsou považováni za extremistickou stranu.

Ve Švédsku se naposledy o vládní koalici vyjednávalo po volbách v roce 2018, které vytvořily v Riksdagu patovou situaci. Rozhovory tehdy trvaly čtyři měsíce a na konci vedly k ustavení Löfvenovy vlády v lednu následujícího roku.