Trumpův plán pro Blízký východ? V Bruselu shoda nepanuje

Trump před dvěma týdny představil svůj dlouho slibovaný plán pro mír na Blízkém východě, který podle něj obsahuje základy pro vytvoření palestinského státu po boku Izraele. Plán však zároveň označuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město Izraele. Židovský stát by podle návrhu rovněž anektoval "valnou většinu" izraelských osad na Západním břehu Jordánu, které většina zemí považuje podle mezinárodního práva za nelegální.

"Plán, který byl před dvěma týdny předložen, zcela zpochybňuje mezinárodní parametry a nemůže dostat strany za jednací stůl", uvedl při dnešní rozpravě v EP Borrell s tím, že z hlediska EU je řešením izraelsko-palestinského konfliktu vznik dvou států v hranicích z roku 1967. Zopakoval tak hlavní tezi ze stanoviska z minulého týdne, které byl pro odpor dvou členských zemí, podle informací ČTK včetně Česka, nakonec nucen prezentovat pouze jako vlastní prohlášení.

"Jsme zvláště znepokojeni vyjádřeními o možné anexi údolí Jordánu a dalších částí Západního břehu. V souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi OSN EU neuznává svrchovanost Izraele nad územím okupovaným od roku 1967. Pokud budou uskutečněny kroky vedoucí k anexi, budou jistě zpochybněny," zněla problematická pasáž textu usnesení, která údajně zmařila jednomyslné přijetí všemi zeměmi EU a proti níž se následně ohradil i Izrael.

"Stát pro Palestince musí být životaschopný, což není to, co Trump navrhuje. Není to ani východisko k dalším jednáním. Je to diktát (vůči Palestincům)," řekl německý poslanec za Zelené Reihard Bütikofer. "Dvoustátní řešení je něco jiného než jeden stát a jeden kanton," dodal.

Někteří poslanci z řad levice poté vyzývali k tomu, aby se unijní diplomacie snažila zastavit budování izraelských osad na Západním břehu či aby omezila přístup Izraele k evropským fondům.

Řecká pravicová europoslankyně Anna Michelle Assimakopuluová naopak uvedla, že Trumpův plán by "mohl být základem pro znovuzahájení rozhovorů" mezi Izraelem a Palestinci a že EU by měla hrát aktivnější úlohu zprostředkovatele než doposud. S tím vyjádřila souhlas finská poslankyně Laura Huhtasaariová, podle níž by EU "neměla plán odmítat pouze proto, že nemá ráda Trumpa".