Unijní státy se neshodly na řešení drahých energií, zváží společný nákup plynu

Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část zemí Evropské unie v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s unijními ministry energetiky to dnes řekla eurokomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se přitom navzdory volání po rychlé akci neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření.

Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.

Většina unijních ministrů hovořila o krátkodobých zásazích jako jsou daňové úlevy či finanční podpora obyvatel a firem, které mají snížit bezprostřední dopad nebývalého zdražování energií. V otázce dlouhodobějšího plánu jsou ovšem země rozdělené, což se projevilo i minulý čtvrtek na summitu unijních lídrů, který se shodl spíše na obecných formulacích než na konkrétní cestě k zajištění cenově dostupné elektřiny a plynu. Podobně dopadla i dnešní ministerská schůzka, přestože řada jejích účastníků včetně Havlíčka hovořila o nutnosti rychlé akce.

"Neshodli jsme se na jednotné pozici, zda by měla EU sáhnout ke společným krokům, které by byly uplatňovány ve všech členských státech," řekl novinářům slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.

Podle Simsonové začne Brusel na základě požadavku části států zjišťovat, jak velkým přínosem by mohly být společné nákupy plynu. EU by mohla plyn nakupovat v době nízkých cen a skladovat pro pozdější využití.

"Musíme zvážit řadu aspektů: kdo bude platit za nákup a skladování plynu, jak bude plyn přepravován z různých regionů," popsala po jednání komisařka. Část zemí se domnívá, že plán společných nákupů, s jehož podrobnostmi by komise mohla přijít do konce roku, může posílit vyjednávací pozici EU. Některé státy v čele s Polskem kritizují přístup Ruska, které podle nich coby klíčový dodavatel neposkytuje unii v současnosti tolik plynu, kolik by mohlo.

Podle Havlíčka zazníval od řady zemí také požadavek regulace trhu s emisními povolenkami, kterou dlouhodobě prosazuje Česko. Premiér Andrej Babiš na summitu požadoval, aby EU zamezila možným spekulacím s cenami povolenek a unijní lídři nakonec uložili komisi, aby fungování trhu prověřila.

"Určitě polovina zemí byla pro to, aby se zasáhlo do trhu s emisními povolenkami. Byly i země, které to striktně odmítají, takže bych neřekl, že v tom je nějaký jednoznačný výsledek," řekl po ministerském zasedání novinářům Havlíček. Na základě zmíněné analýzy bude EU moci sáhnout k případné regulaci, která by mohla snížit ceny povolenek, které jsou podle něj pro mnohé podniky neúnosné. Podle komise by evropský kontrolní energetický úřad měl mít analýzu hotovou v polovině listopadu.

Ministři hovořili i o okamžitých opatřeních, na nichž se země většinou shodnou. Havlíček zmínil český plán dočasného zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) u energií, který na listopad a prosinec schválila vláda. To však současná unijní pravidla neumožňují a Praha podle Havlíčka doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít komise pochopení pro tento krok a nevznese vůči Česku žalobu. "My v současné chvíli nechceme stahovat kalhoty před brodem a chceme vyjednávat tu maximální možnou výhodu, to znamená až nulu," prohlásil český ministr. Pokud by však komise nulovou daň neakceptovala a s Českem zahájila řízení, je podle Havlíčka vláda připravena upravit návrh snížené DPH například na pět procent.

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Energetika Karel Havlíček evropská komise

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy