Unijní summit probere spory kolem vakcín či vztahy s Tureckem

Spory kolem váznoucí distribuce vakcín proti covidu-19 a pomalý postup očkování v Evropské unii budou zásadními tématy dvoudenní videokonference prezidentů a premiérů členských zemí. Na jednání začínajícím ve čtvrtek se budou věnovat také budoucnosti velmi napjatých vztahů s Ruskem či možnému posílení obchodní spolupráce s Tureckem.

V rámci snahy o zlepšení vztahů pošramocených čtyřmi lety vlády jeho předchůdce Donalda Trumpa se s unijními lídry na dálku spojí americký prezident Joe Biden.

Společný boj proti pandemii bude hlavní náplní prvního jednacího dne, projevil se však i na jeho samotné podobě. Předseda Evropské rady Charles Michel totiž původně plánoval svolat šéfy zemí do Bruselu na summit osobně. Na poslední chvíli se však kvůli rostoucímu počtu nakažených zejména v západoevropských zemích rozhodl uspořádat jednání na dálku přes video. To omezí možnosti v neformálním rozhovoru vyjednat kompromis ve sporných otázkách či přijmout zásadní rozhodnutí.

Šéfové států a vlád budou podle Michela hledat způsob, jak urychlit tempo vakcinace a přiblížit se cíli naočkovat v zemích EU do konce léta 70 procent dospělých. Takový plán je ale při současném postupu očkování, které brzdí zejména nedostatek výrobních kapacit a omezování dodávek od farmaceutických firem, v mnoha státech stěží dosažitelný.

"Za tímto účelem musíme posílit současné snahy o rozšíření produkce vakcín, navýšení jejich dodávek a zajištění větší transparentnosti a předvídatelnosti dodávek," napsal lídrům v úterý večer v tradičním předsummitovém dopise Michel. Debata se povede především o tom, zda v reakci na omezování dodávek firmy AstraZeneca zakázat vývoz vakcín vyráběných v EU, pokud výrobci neplní původní dohodu.

Možný zákaz má být rovněž cílen na země, které mají před těmi unijními v očkování náskok a nevyvážejí do ní žádné vakcíny. Británie, na níž Brusel cílí především, už proti chystaným omezením protestovala.

Členské země nejsou v této věci jednotné. Zatímco velké státy jako Německo, Francie či Itálie jej podporují, Nizozemsko, Belgie nebo skandinávské země nabádají k opatrnějšímu přístupu, který by respektoval principy volného obchodu. Česko patří k zastáncům omezení, pokud neporuší pravidla Světové obchodní organizace (WTO).

Rozdílné názory mají státy i na další téma, které chce otevřít zejména Rakousko. To spolu s Českem a dalšími čtyřmi státy požaduje přerozdělení části společně nakoupených vakcín, aby odpovídalo počtu obyvatel. Některé další země však argumentují tím, že tyto státy ve svém "vakcínovém mixu" příliš vsadily na výrobek firmy AstraZeneca. Tato společnost nyní nejvýrazněji zpožďuje dodávky, proto mají stěžujícící si země vakcín méně.

Vedle pandemie nemoci covid-19 dojde první den videosummitu i na zahraničněpolitická témata. Michel tento týden ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi řekl, že vztahy EU s jeho zemí jsou na historickém dně, mimo jiné kvůli konfrontačnímu přístupu Moskvy.

Šéf unijních summitů lídry především seznámí s posledním vývojem. Původně plánovanou strategickou debatu o budoucím přístupu evropského bloku k Rusku však ponechá až na osobní setkání chystané na červen.

Lídři by se ve čtvrtek naproti tomu měli shodnout na posílení obchodní spolupráce s Tureckem, které po loňském zhoršení vztahů letos ukazuje vstřícnější postoje vůči EU. Dříve zvažované rozšíření sankcí vůči Ankaře si však stále chtějí nechat v záloze.

Páteční program lídrů obstará diskuse o digitalizaci jednotného trhu a ekonomickém zotavení po koronavirové krizi. Lídři se budou věnovat také dalším vyhlídkám eurozóny.

Související

Fico na summitu EU

Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Po středečním summitu NATO v Haagu se evropští lídři přesunuli na další klíčové jednání – tentokrát do Bruselu, kde dnes zasedá Evropská rada. Cesta dlouhá 176 kilometrů s přestupem v Rotterdamu trvá vlakem zhruba hodinu a půl. V srdci evropské diplomacie se nyní jedná o tématech, která budou zásadní pro směřování kontinentu v následujících měsících.

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) očkování Turecko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 41 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy