Tábor Vučjak, který leží deset kilometrů od města Bihać na severozápadě Bosny, rozhodně není místem, kde by někdo chtěl žít. Ve stanech z plachtoviny leží matrace na holé zemi, umývárny a záchody jsou příšerně špinavé. Na snídani, skromně namazaný chléb, se čeká ve dlouhé frontě. Před některými stany si muži pečou placky čápatí, píše agentura DPA.
Vučjak je reakcí padesátitisícového Bihače na příliv migrantů a uprchlíků, s nímž si nedokáže poradit. Díky své poloze u chorvatské hranice přitahuje lidi, kteří se bez potřebných dokladů snaží dostat přes zelenou hranici. V Bihači a celém kantonu Una-Sana jich je teď asi 7000. V červenci přeplněné tábory mezinárodních humanitárních organizací přestaly nově příchozí přijímat a migranti spali na ulici.
Za použití prostředků, které mělo k dispozici, vytvořilo město Bihać v prostoru bývalé skládky ve Vučjaku tábor. Mnoho z jeho asi 700 obyvatel chytila bosenská policie ve městě a proti jejich vůli dovezla na toto místo. Mezinárodní humanitární organizace s tím nechtějí mít nic společného, tábor neodpovídá jejich standardům.
Červený kříž v Bihači dodává obyvatelům tábora ve Vučjaku dvě skromná jídla denně a nechává doplňovat nádrže ve špinavých umývárnách. "Máme jen omezené prostředky," říká Selam Midžić z Červeného kříže. "Celou migrační krizi (v Bosně) nese na svých bedrech Bihać a kanton Una-Sana," tvrdí. Vláda v Sarajevu se podle něho o tento problém nestará. Město a kanton jsou ponechány svému osudu.
Zdravotnický stan provozuje německý aktivista Dirk Planert, který za války v Bosně v 90. letech organizoval humanitární transporty do uzavřeného Bihače. Letos v létě se tento fotograf a novinář dozvěděl o podmínkách, které panují ve Vučjaku. Spontánně se rozhodl na tomto nehostinném místě zůstat a pomáhat.
Kromě svrabu, který se šíří v mizerných hygienických podmínkách, ošetřuje Planert a jeho tým zranění, jež migranti utrpí při pokusu o ilegální přechod do Chorvatska, kde se je snaží zastavit policie. Součástí Planertova týmu jsou dobrovolní zdravotníci z Německa, Rakouska, Slovinska a Maďarska.
"Odehrává se to vždy podle stejného scénáře: chycení migranti se musejí seřadit, policisté jim seberou peníze, boty a telefony, nebo jim telefony zničí, zbijí je a naženou zpět přes hranici," popisuje Planert.
Podobná obvinění, která zaznívají ze strany nevládních organizací, Chorvatsko odmítá, i když takové jednání bylo částečně zdokumentováno na videonahrávkách. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová před časem v jednom rozhovoru prohlásila, že proti migrantům bez dokladů policie někdy musí použít "trochu násilí".
Obtížné cestě přes hory do sousedního Chorvatska říkají migranti "The Game" - Hra. "Hráč" se buď zvládne dostat až do Rakouska, Německa nebo Itálie a požádá o azyl, nebo selže, dostane nabito od chorvatské policie a vrátí se zpátky na start. Jistý 21letý muž z Pákistánu vypráví, že se o štěstí pokusil ve skupině s dalšími jedenácti migranty. Dostali se až do Slovinska, kde je objevila policie a předala chorvatským úřadům. "V Chorvatsku nás bili holemi, a to opravdu pořádně. Tři z nás měli zlomeniny," říká. I přes tuto zkušenost chce při další příležitosti zkusit své štěstí ve "hře".
V posledních týdnech vzrostl počet migrantů, kteří se v lodích vydávají přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Za srpen jich bylo přes 9330, což je proti loňskému srpnu skoro dvojnásobek. Řecko leží na začátku takzvané balkánské cesty. Ta byla považována za víceméně uzavřenou, když Maďarsko na podzim 2015 na hranicích se Srbskem a Chorvatskem postavilo ploty a zátarasy. Hlavní trasa balkánské cesty se proto přesunula více na západ a vede nyní přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko. Až do Bosny se dostanou migranti s pomocí převáděčů celkem plynule. V Bihači na ně čeká "hra". Ale dřív nebo později projde skoro každý. Od roku 2015 zaregistrovala Bosna 42.000 příchozích, nyní je v zemi kolem 8000 migrantů.
To, že přibývá běženců, kteří se vydávají na plavbu přes Egejské moře, znamená, že tlak na Bihać dál poroste. Blížící se zima, která v bosenských horách přichází brzy, by v situaci, kdy zázemí v táborech jako Vučjak nebude na chladné počasí připraveno, mohla spustit humanitární katastrofu. Ta může dopadnout i na několik set lidí, kteří živoří před přeplněným táborem Bira v Bihači nebo pod širým nebem na jednom místě nedaleko hranice s Chorvatskem.
Související
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
včera
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
včera
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
včera
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
včera
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
včera
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
včera
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
včera
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
včera
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
včera
Trump podepsal zavedení nových cel
včera
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
včera
Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic
včera
Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí
včera
Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům
včera
Bude až 34 stupňů. Meteorologové očekávají návrat tropického počasí
6. srpna 2026 22:01
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
6. srpna 2026 20:10
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
6. srpna 2026 18:56
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
6. srpna 2026 18:03
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
6. srpna 2026 17:18
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance.
Zdroj: Lucie Podzimková