Uprchlíci hrají v Evropě "Hru". Může vyústit v humanitární katastrofu

Tábor Vučjak, který leží deset kilometrů od města Bihać na severozápadě Bosny, rozhodně není místem, kde by někdo chtěl žít. Ve stanech z plachtoviny leží matrace na holé zemi, umývárny a záchody jsou příšerně špinavé. Na snídani, skromně namazaný chléb, se čeká ve dlouhé frontě. Před některými stany si muži pečou placky čápatí, píše agentura DPA.

Vučjak je reakcí padesátitisícového Bihače na příliv migrantů a uprchlíků, s nímž si nedokáže poradit. Díky své poloze u chorvatské hranice přitahuje lidi, kteří se bez potřebných dokladů snaží dostat přes zelenou hranici. V Bihači a celém kantonu Una-Sana jich je teď asi 7000. V červenci přeplněné tábory mezinárodních humanitárních organizací přestaly nově příchozí přijímat a migranti spali na ulici.

Za použití prostředků, které mělo k dispozici, vytvořilo město Bihać v prostoru bývalé skládky ve Vučjaku tábor. Mnoho z jeho asi 700 obyvatel chytila bosenská policie ve městě a proti jejich vůli dovezla na toto místo. Mezinárodní humanitární organizace s tím nechtějí mít nic společného, tábor neodpovídá jejich standardům.

Červený kříž v Bihači dodává obyvatelům tábora ve Vučjaku dvě skromná jídla denně a nechává doplňovat nádrže ve špinavých umývárnách. "Máme jen omezené prostředky," říká Selam Midžić z Červeného kříže. "Celou migrační krizi (v Bosně) nese na svých bedrech Bihać a kanton Una-Sana," tvrdí. Vláda v Sarajevu se podle něho o tento problém nestará. Město a kanton jsou ponechány svému osudu.

Zdravotnický stan provozuje německý aktivista Dirk Planert, který za války v Bosně v 90. letech organizoval humanitární transporty do uzavřeného Bihače. Letos v létě se tento fotograf a novinář dozvěděl o podmínkách, které panují ve Vučjaku. Spontánně se rozhodl na tomto nehostinném místě zůstat a pomáhat.

Kromě svrabu, který se šíří v mizerných hygienických podmínkách, ošetřuje Planert a jeho tým zranění, jež migranti utrpí při pokusu o ilegální přechod do Chorvatska, kde se je snaží zastavit policie. Součástí Planertova týmu jsou dobrovolní zdravotníci z Německa, Rakouska, Slovinska a Maďarska.

"Odehrává se to vždy podle stejného scénáře: chycení migranti se musejí seřadit, policisté jim seberou peníze, boty a telefony, nebo jim telefony zničí, zbijí je a naženou zpět přes hranici," popisuje Planert.

Podobná obvinění, která zaznívají ze strany nevládních organizací, Chorvatsko odmítá, i když takové jednání bylo částečně zdokumentováno na videonahrávkách. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová před časem v jednom rozhovoru prohlásila, že proti migrantům bez dokladů policie někdy musí použít "trochu násilí".

Obtížné cestě přes hory do sousedního Chorvatska říkají migranti "The Game" - Hra. "Hráč" se buď zvládne dostat až do Rakouska, Německa nebo Itálie a požádá o azyl, nebo selže, dostane nabito od chorvatské policie a vrátí se zpátky na start. Jistý 21letý muž z Pákistánu vypráví, že se o štěstí pokusil ve skupině s dalšími jedenácti migranty. Dostali se až do Slovinska, kde je objevila policie a předala chorvatským úřadům. "V Chorvatsku nás bili holemi, a to opravdu pořádně. Tři z nás měli zlomeniny," říká. I přes tuto zkušenost chce při další příležitosti zkusit své štěstí ve "hře".

V posledních týdnech vzrostl počet migrantů, kteří se v lodích vydávají přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Za srpen jich bylo přes 9330, což je proti loňskému srpnu skoro dvojnásobek. Řecko leží na začátku takzvané balkánské cesty. Ta byla považována za víceméně uzavřenou, když Maďarsko na podzim 2015 na hranicích se Srbskem a Chorvatskem postavilo ploty a zátarasy. Hlavní trasa balkánské cesty se proto přesunula více na západ a vede nyní přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko. Až do Bosny se dostanou migranti s pomocí převáděčů celkem plynule. V Bihači na ně čeká "hra". Ale dřív nebo později projde skoro každý. Od roku 2015 zaregistrovala Bosna 42.000 příchozích, nyní je v zemi kolem 8000 migrantů.

To, že přibývá běženců, kteří se vydávají na plavbu přes Egejské moře, znamená, že tlak na Bihać dál poroste. Blížící se zima, která v bosenských horách přichází brzy, by v situaci, kdy zázemí v táborech jako Vučjak nebude na chladné počasí připraveno, mohla spustit humanitární katastrofu. Ta může dopadnout i na několik set lidí, kteří živoří před přeplněným táborem Bira v Bihači nebo pod širým nebem na jednom místě nedaleko hranice s Chorvatskem.

Související

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

Více souvisejících

uprchlíci Chorvatsko bosna a hercegovina

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Karel Schwarzenberg

Česko dává sbohem Karlu Schwarzenbergovi. V katedrále začala zádušní mše

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala zádušní mše v rámci posledního rozloučení s Karlem Schwarzenbergem, který zemřel 12. listopadu ve věku 85 let. Šlechtic a příslušník české větve rodu Schwarzenbergů se po sametové revoluci angažoval v politice, několik let šéfoval české diplomacii. 

před 9 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU má na dosah regulaci umělé inteligence. Existuje předběžná dohoda

Evropská unie se v pátek večer předběžně dohodla na regulaci AI neboli umělé inteligence, informovala Reuters. Podle agentury půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Evropa se tak zřejmě stane prvním kontinentem s pravidly pro regulaci systémů, jakým je například ChatGPT. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Gaza

UNRWA: Z Pásma Gazy se stala divočina. Drancování, kamenování, společnost je na pokraji kolapsu

Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini v pátek vyzval mezinárodní společenství k zastavení eskalace násilí v pásmu Gazy, kde nerespektování mezinárodního humanitárního práva dosáhlo kritického bodu. Thomas White, šéf UNWRA v Gaze, dodal, že v enklávě se hroutí občanský pořádek, ulice se proměnily v divočinu, konvoje s pomocí jsou drancovány a vozidla OSN kamenována. Společnost je podle něj na pokraji úplného kolapsu.

včera

včera

SK Slavia Praha

Slavii posílí Nizozemec s kontroverzní minulostí. Klub mu chce pomoct restartovat kariéru

Jeho dosavadní životopis hovoří o zajímavých adresách, na kterých nizozemský talent působil. Jednadvacetiletý ofenzivní záložník Mohamed Ihattaren prošel Eidhovenem, Juventusem či Ajaxem Amsterdam. Nyní ale jako volný hráč kývl na nabídku pražské Slavie, se kterou se domluvil na tříleté smlouvě. Ostrý zápas nehrál Ihattaren již rok a půl, i proto začne přípravu ve svém novém působišti individuálně.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejové Pardubice si stěžují na finského soupeře. Kontumace zápasu Ligy mistrů nedosáhly

Hokejovým Pardubicím se v rámci Ligy mistrů nevyvedl vstup do čtvrtfinále, když ve středečním úvodním zápase s finským klubem Lukko Rauma prohrály 4:6. Majitel Východočechů Petr Dědek je ale po tomto zápase rozčílen, soupeř prý podle něj porušil regule soutěže, když včas nenahlásil změnu ve své zápasové soupisce. Proto tak pardubické vedení tlumočilo přímo šéfovi soutěže Martinu Baumannovi, jenž byl na zápase přítomen, že bude na základě toho žádat kontumaci duelu. Ve čtvrtek dostaly Pardubice reakci, ze které spokojeny nebudou. Podle vedení soutěže totiž k žádnému pochybení ze strany finského klubu nedošlo.

včera

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).

včera

včera

včera

včera

Zvrat v případu největšího lesního požáru v historii ČR. Soud ho vrací žalobcům

Krajský soud v Ústí nad Labem vrací státnímu zastupitelství případ nejrozsáhlejšího lesního požáru v historii České republiky, který loni zachvátil Národní park České Švýcarsko. Žalobci mají podle soudu upřesnit výši škody, která byla vyčíslena na přibližně 350 milionů korun. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy