Uprchlíci hrají v Evropě "Hru". Může vyústit v humanitární katastrofu

Tábor Vučjak, který leží deset kilometrů od města Bihać na severozápadě Bosny, rozhodně není místem, kde by někdo chtěl žít. Ve stanech z plachtoviny leží matrace na holé zemi, umývárny a záchody jsou příšerně špinavé. Na snídani, skromně namazaný chléb, se čeká ve dlouhé frontě. Před některými stany si muži pečou placky čápatí, píše agentura DPA.

Vučjak je reakcí padesátitisícového Bihače na příliv migrantů a uprchlíků, s nímž si nedokáže poradit. Díky své poloze u chorvatské hranice přitahuje lidi, kteří se bez potřebných dokladů snaží dostat přes zelenou hranici. V Bihači a celém kantonu Una-Sana jich je teď asi 7000. V červenci přeplněné tábory mezinárodních humanitárních organizací přestaly nově příchozí přijímat a migranti spali na ulici.

Za použití prostředků, které mělo k dispozici, vytvořilo město Bihać v prostoru bývalé skládky ve Vučjaku tábor. Mnoho z jeho asi 700 obyvatel chytila bosenská policie ve městě a proti jejich vůli dovezla na toto místo. Mezinárodní humanitární organizace s tím nechtějí mít nic společného, tábor neodpovídá jejich standardům.

Červený kříž v Bihači dodává obyvatelům tábora ve Vučjaku dvě skromná jídla denně a nechává doplňovat nádrže ve špinavých umývárnách. "Máme jen omezené prostředky," říká Selam Midžić z Červeného kříže. "Celou migrační krizi (v Bosně) nese na svých bedrech Bihać a kanton Una-Sana," tvrdí. Vláda v Sarajevu se podle něho o tento problém nestará. Město a kanton jsou ponechány svému osudu.

Zdravotnický stan provozuje německý aktivista Dirk Planert, který za války v Bosně v 90. letech organizoval humanitární transporty do uzavřeného Bihače. Letos v létě se tento fotograf a novinář dozvěděl o podmínkách, které panují ve Vučjaku. Spontánně se rozhodl na tomto nehostinném místě zůstat a pomáhat.

Kromě svrabu, který se šíří v mizerných hygienických podmínkách, ošetřuje Planert a jeho tým zranění, jež migranti utrpí při pokusu o ilegální přechod do Chorvatska, kde se je snaží zastavit policie. Součástí Planertova týmu jsou dobrovolní zdravotníci z Německa, Rakouska, Slovinska a Maďarska.

"Odehrává se to vždy podle stejného scénáře: chycení migranti se musejí seřadit, policisté jim seberou peníze, boty a telefony, nebo jim telefony zničí, zbijí je a naženou zpět přes hranici," popisuje Planert.

Podobná obvinění, která zaznívají ze strany nevládních organizací, Chorvatsko odmítá, i když takové jednání bylo částečně zdokumentováno na videonahrávkách. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová před časem v jednom rozhovoru prohlásila, že proti migrantům bez dokladů policie někdy musí použít "trochu násilí".

Obtížné cestě přes hory do sousedního Chorvatska říkají migranti "The Game" - Hra. "Hráč" se buď zvládne dostat až do Rakouska, Německa nebo Itálie a požádá o azyl, nebo selže, dostane nabito od chorvatské policie a vrátí se zpátky na start. Jistý 21letý muž z Pákistánu vypráví, že se o štěstí pokusil ve skupině s dalšími jedenácti migranty. Dostali se až do Slovinska, kde je objevila policie a předala chorvatským úřadům. "V Chorvatsku nás bili holemi, a to opravdu pořádně. Tři z nás měli zlomeniny," říká. I přes tuto zkušenost chce při další příležitosti zkusit své štěstí ve "hře".

V posledních týdnech vzrostl počet migrantů, kteří se v lodích vydávají přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Za srpen jich bylo přes 9330, což je proti loňskému srpnu skoro dvojnásobek. Řecko leží na začátku takzvané balkánské cesty. Ta byla považována za víceméně uzavřenou, když Maďarsko na podzim 2015 na hranicích se Srbskem a Chorvatskem postavilo ploty a zátarasy. Hlavní trasa balkánské cesty se proto přesunula více na západ a vede nyní přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko. Až do Bosny se dostanou migranti s pomocí převáděčů celkem plynule. V Bihači na ně čeká "hra". Ale dřív nebo později projde skoro každý. Od roku 2015 zaregistrovala Bosna 42.000 příchozích, nyní je v zemi kolem 8000 migrantů.

To, že přibývá běženců, kteří se vydávají na plavbu přes Egejské moře, znamená, že tlak na Bihać dál poroste. Blížící se zima, která v bosenských horách přichází brzy, by v situaci, kdy zázemí v táborech jako Vučjak nebude na chladné počasí připraveno, mohla spustit humanitární katastrofu. Ta může dopadnout i na několik set lidí, kteří živoří před přeplněným táborem Bira v Bihači nebo pod širým nebem na jednom místě nedaleko hranice s Chorvatskem.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Více souvisejících

uprchlíci Chorvatsko bosna a hercegovina

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy