Uprchlická vlna sílí. Do Polska v sobotu dorazilo 129 tisíc lidí

Počet lidí, kteří uprchli před ruskými vojsky z Ukrajiny do Polska, přesáhl milion. Na twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž, která uvedla stav k dnešním 20:00 SEČ. V posledních dnech ukrajinsko-polské hranice překročilo okolo 100.000 lidí denně, za sobotu polští pohraničníci odbavili asi 129.000 osob.

Za dnešek do 15:00 SEČ registrovala pohraniční stráž příchod 81.400 uprchlíků.

"Dnes ve 20:00 počet lidí, kteří uprchli z Ukrajiny do Polska, přesáhl jeden milion. Je to milion lidských tragédií, milion lidí, které z jejich domovů vyhnala válka," napsali polští pohraničníci.

Do Polska míří největší část uprchlíků z válkou zasažené země, protože v Polsku už před začátkem konfliktu žila silná ukrajinská komunita.

Přicházejí ale i občané jiných zemí v různých částí světa včetně Uzbekistánu, Běloruska, Indie, Nigérie, Alžírska, Maroka a USA. Náměstek ministra vnitra Pawel Szefernaker v sobotu na twitteru informoval o tom, že z Katovic odletělo do vlasti přes 730 lidí z Uzbekistánu, Ázerbájdžánu a Egypta.

Z iniciativy polské první dámy Agaty Kornhauserové-Dudové jsou ve dvou vilách, které má k dispozici prezident, ubytovaní uprchlíci z Ukrajiny, řekl dnes polské agentuře PAP Adam Kwiatkowski, šéf kanceláře prezidenta Andrzeje Dudy. O které objekty jde, neuvedl. Polská hlava státu má kromě sídla ve Varšavě k dispozici rezidence na poloostrově Hel a ve Visle ve Slezských Beskydech. Kwiatkowski také řekl, že Kornhauserová-Dudová v uplynulých dnech pomáhala balit potraviny, hygienické potřeby, léky a hračky, které pak s další humanitární pomocí zamířily do západoukrajinského Lvova.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí přes 1,5 milionu lidí, oznámil dnes dříve na twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jde podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Kromě Polska Ukrajinci prchají i do dalších sousedních zemí - na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin začátek invaze na Ukrajinu ohlásil 24. února. Moskva tvrdí, že cílem takzvané speciální operace je demilitarizace a denacifikace sousední země.

V sobotu se cizinecké policii v Česku ohlásilo 3800 uprchlíků

V sobotu se cizinecké policii v Česku ohlásilo asi 3800 ukrajinských uprchlíků a celkem už přes 42.000. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Počet nahlášených běženců z Ukrajiny, kterou vojensky napadlo Rusko, v posledních třech dnech klesal. Třeba v pražském uprchlickém centru, kam míří většina běženců z Ukrajiny, ale nápor dál roste. Na registraci na cizinecké policii mají uprchlíci po příjezdu tři dny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už v pátek řekl médiím, že podle odhadů je v Česku již přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Od té doby uprchlo z Ukrajiny podle sobotních informací Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zhruba 1,5 milionu lidí a podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 1,3 milionu. V Česku byl počet nahlášených uprchlíků z Ukrajiny nejvyšší zatím ve středu 2. března, a to skoro 11.000 lidí. Ve čtvrtek činil 8400 lidí a v pátek zhruba 5400. Speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí udělilo vnitro zatím celkem 45.587, v sobotu jich bylo stejně jako v pátek vydáno skoro 12.000.

V celém Česku byla kvůli konfliktu na Ukrajině a příchodu uprchlíků vytvořena asistenční centra, která zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu. Například v pražském středisku v Kongresovém centru nápor uprchlíků v posledních dnech roste. Ačkoli je kapacita střediska, sloužícího i pro Středočeský kraj, koncipována na 2000 lidí denně, v sobotu odbavilo přes 3000 uprchlíků. Většina běženců z Ukrajiny míří podle dřívějších informací vnitra právě do Prahy a Středočeského kraje.

Na cizinecké policii se uprchlíci musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém ubytovacím zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění. Mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.

Do Moldavska z Ukrajiny uteklo 230 tisíc uprchlíků

Více než 230.000 lidí už uteklo před válkou na Ukrajině do Moldavska. Zhruba 120.000 z nich v zemi zůstalo, ostatní se vydali dál na západ Evropy. Při setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to dnes řekla moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová, informovala agentura Reuters.

„Na malou zemi, jako je Moldavsko, je to velké číslo,“ uvedla Gavrilitsaová. Země, která je jednou z nejchudších v Evropě, bude podle ní potřebovat s péčí o uprchlíky pomoc.

Blinken, který po návštěvě Moldavska zamíří ještě do Litvy, Lotyšska a Estonska, ocenil štědrost a pohostinnost Moldavanů. Přislíbil pomoc Spojených států.

Moldavsko má zhruba 2,6 milionu obyvatel. Bývalá sovětská republika je vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu. Není členem NATO, ve čtvrtek ale požádala o vstup do Evropské unie.

Od počátku nezávislosti musí Moldavsko řešit otázku ruskojazyčné, Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Podněstří se jednostranně odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení republiky s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Separatisté a moldavské síly proti sobě v roce 1992 vedly krátkou válku a Podněstří ji neprohrálo hlavně proto, že se konfliktu účastnily ruské jednotky.

Podle ukrajinského generálního štábu mají kvůli ruské invazi na Ukrajinu nyní bojovou pohotovost i ruské jednotky v Podněstří. Agentura Reuters uvedla, že je v separatistické oblasti asi 1500 ruských vojáků.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu 20. prosince došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 1 hodinou

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 3 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

včera

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

včera

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

včera

včera

19. prosince 2025 22:02

19. prosince 2025 21:14

19. prosince 2025 20:00

19. prosince 2025 19:09

Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly

Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy