Útok ve Vídni: Terorista nepoužil munici ze Slovenska, tvrdí policie

Při pondělním teroristickém útoku ve Vídni nebyla použita munice ze Slovenska, podezřelé osoby z Rakouska se ji tam ale snažily koupit. ČTK o tom dnes informovala mluvčí slovenského policejního prezidia Denisa Bárdyová.

Agentura APA dnes uvedla, že rakouské úřady dostaly až tento týden v noci na úterý ze Slovenska informaci, že se tam v létě dvacetiletý trestaný Rakušan, který v pondělí ve Vídni zabil čtyři lidi, munici pokoušel koupit. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes připustil, že rakouská tajná služba už před časem dostala od slovenské strany informaci o úmyslu podezřelého nakoupit munici, ale v komunikaci se "něco pokazilo".

Portál rakouského listu Heute v úterý napsal, že pachatel útoku ve Vídni navštívil v polovině července Slovensko, aby si obstaral munici pro útočnou pušku kalašnikov. S touto zbraní v pondělí večer v centru Vídně střílel a zabil čtyři lidi; poté ho zastřelili policisté.

"Slovenská policie v létě zachytila informaci, že se podezřelé osoby z Rakouska snažily zakoupit munici na našem území. Nákup se jim ovšem realizovat nepodařilo. Informaci jsme hned poslali rakouským kolegům," uvedla Bárdyová. Podle rakouských médií se nákup neuskutečnil, protože zájemce neměl zbrojní pas.

Také rakouský ministr vnitra Nehammer dnes podle APA na tiskové konferenci připustil, že slovenská tajná služba rakouskou kontrarozvědku BVT o pokusu o nákup munice informovala, ale "v dalších krocích se zjevně v komunikaci něco pokazilo". Ministr nyní požaduje zřízení vyšetřovací komise k záležitosti. Nehammer si postěžoval, že za jeho předchůdce Herberta Kickla z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) byla BVT oslabena.

Slovenské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že bezpečnostní složky Slovenské republiky prostřednictvím systému výměny informací Europolu informovaly 27. července rakouskou stranu o pokusu o nákup munice do automatické zbraně. "Rakousko potvrdilo přijetí této informace i s žádostí o doplňující informace," uvedlo slovenské ministerstvo v dnešním stanovisku, které má ČTK k dispozici.

Dvacetiletý Vídeňan Kujtim Fejzulai, který měl rakouský i severomakedonský pas a podle jména měl kořeny v albánské menšině v Severní Makedonii, byl loni v dubnu odsouzen kvůli teroristickému spolčení ke 22 měsícům vězení. V prosinci byl podmínečně propuštěn, protože údajně jevil známky deradikalizace. Odsouzen byl kvůli tomu, že se snažil dostat do Sýrie, kde chtěl bojovat v řadách teroristické organizace Islámský stát.

Dvacetiletý Vídeňan Kujtim Fejzulai, který měl rakouský i severomakedonský pas a podle jména měl kořeny v albánské menšině v Severní Makedonii, byl loni v dubnu odsouzen kvůli teroristickému spolčení ke 22 měsícům vězení. V prosinci byl podmínečně propuštěn, protože údajně jevil známky deradikalizace. Odsouzen byl kvůli tomu, že se snažil dostat do Sýrie, kde chtěl bojovat v řadách teroristické organizace Islámský stát.

Agentura APA dnes citovala šéfku oddělení rakouského ministerstva spravedlnosti Barbaru Göthovou-Flemmichovou, podle níž rakouské úřady nedostaly od slovenských kolegů informaci o snaze Kujtima Fejzulaie koupit si na Slovensku v létě munici do kalašnikova. Kdyby tuto informaci měly, byl by to podle ní důvod k zatčení mladíka, který byl na svobodě na podmínku. Mluvčí vídeňské prokuratury Nina Busseková podle APA řekla, že tuto informaci dostalo Rakousko od Slovenska až v noci na úterý, kdy útočníka ve Vídni zastřelila policie.

Podle agentury Reuters zdroj z rakouského ministerstva vnitra řekl, že není jasné, zda po první informaci ze Slovenska následovala optimální komunikace podle zákona. Zdroj řekl, že informace přišla už v červenci.

Oběťmi pondělního útoku se stali dva muži a dvě ženy. Mluvčí vídeňské policie dnes agentuře APA řekl, že útočník zabil devětatřicetiletého Rakušana, 44letou Rakušanku, 24letou německou servírku a 21letého Makedonce. Střelná zranění utrpělo více než 20 osob; jedenáct z nich zůstává v nemocnicích, z toho tři jsou na jednotkách intenzivní péče. Zranění jsou většinou Rakušané, jsou mezi nimi ale i občané Německa, Slovenska, Lucemburska, Afghánistánu a Bosny a Hercegoviny, uvedla APA.

Související

Více souvisejících

Teroristický útok ve Vídni (2.11.2020) Slovensko munice Rakousko Kujtim Fejzulai (terorista)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy