Útok ve Vídni: Terorista nepoužil munici ze Slovenska, tvrdí policie

Při pondělním teroristickém útoku ve Vídni nebyla použita munice ze Slovenska, podezřelé osoby z Rakouska se ji tam ale snažily koupit. ČTK o tom dnes informovala mluvčí slovenského policejního prezidia Denisa Bárdyová.

Agentura APA dnes uvedla, že rakouské úřady dostaly až tento týden v noci na úterý ze Slovenska informaci, že se tam v létě dvacetiletý trestaný Rakušan, který v pondělí ve Vídni zabil čtyři lidi, munici pokoušel koupit. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes připustil, že rakouská tajná služba už před časem dostala od slovenské strany informaci o úmyslu podezřelého nakoupit munici, ale v komunikaci se "něco pokazilo".

Portál rakouského listu Heute v úterý napsal, že pachatel útoku ve Vídni navštívil v polovině července Slovensko, aby si obstaral munici pro útočnou pušku kalašnikov. S touto zbraní v pondělí večer v centru Vídně střílel a zabil čtyři lidi; poté ho zastřelili policisté.

"Slovenská policie v létě zachytila informaci, že se podezřelé osoby z Rakouska snažily zakoupit munici na našem území. Nákup se jim ovšem realizovat nepodařilo. Informaci jsme hned poslali rakouským kolegům," uvedla Bárdyová. Podle rakouských médií se nákup neuskutečnil, protože zájemce neměl zbrojní pas.

Také rakouský ministr vnitra Nehammer dnes podle APA na tiskové konferenci připustil, že slovenská tajná služba rakouskou kontrarozvědku BVT o pokusu o nákup munice informovala, ale "v dalších krocích se zjevně v komunikaci něco pokazilo". Ministr nyní požaduje zřízení vyšetřovací komise k záležitosti. Nehammer si postěžoval, že za jeho předchůdce Herberta Kickla z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) byla BVT oslabena.

Slovenské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že bezpečnostní složky Slovenské republiky prostřednictvím systému výměny informací Europolu informovaly 27. července rakouskou stranu o pokusu o nákup munice do automatické zbraně. "Rakousko potvrdilo přijetí této informace i s žádostí o doplňující informace," uvedlo slovenské ministerstvo v dnešním stanovisku, které má ČTK k dispozici.

Dvacetiletý Vídeňan Kujtim Fejzulai, který měl rakouský i severomakedonský pas a podle jména měl kořeny v albánské menšině v Severní Makedonii, byl loni v dubnu odsouzen kvůli teroristickému spolčení ke 22 měsícům vězení. V prosinci byl podmínečně propuštěn, protože údajně jevil známky deradikalizace. Odsouzen byl kvůli tomu, že se snažil dostat do Sýrie, kde chtěl bojovat v řadách teroristické organizace Islámský stát.

Dvacetiletý Vídeňan Kujtim Fejzulai, který měl rakouský i severomakedonský pas a podle jména měl kořeny v albánské menšině v Severní Makedonii, byl loni v dubnu odsouzen kvůli teroristickému spolčení ke 22 měsícům vězení. V prosinci byl podmínečně propuštěn, protože údajně jevil známky deradikalizace. Odsouzen byl kvůli tomu, že se snažil dostat do Sýrie, kde chtěl bojovat v řadách teroristické organizace Islámský stát.

Agentura APA dnes citovala šéfku oddělení rakouského ministerstva spravedlnosti Barbaru Göthovou-Flemmichovou, podle níž rakouské úřady nedostaly od slovenských kolegů informaci o snaze Kujtima Fejzulaie koupit si na Slovensku v létě munici do kalašnikova. Kdyby tuto informaci měly, byl by to podle ní důvod k zatčení mladíka, který byl na svobodě na podmínku. Mluvčí vídeňské prokuratury Nina Busseková podle APA řekla, že tuto informaci dostalo Rakousko od Slovenska až v noci na úterý, kdy útočníka ve Vídni zastřelila policie.

Podle agentury Reuters zdroj z rakouského ministerstva vnitra řekl, že není jasné, zda po první informaci ze Slovenska následovala optimální komunikace podle zákona. Zdroj řekl, že informace přišla už v červenci.

Oběťmi pondělního útoku se stali dva muži a dvě ženy. Mluvčí vídeňské policie dnes agentuře APA řekl, že útočník zabil devětatřicetiletého Rakušana, 44letou Rakušanku, 24letou německou servírku a 21letého Makedonce. Střelná zranění utrpělo více než 20 osob; jedenáct z nich zůstává v nemocnicích, z toho tři jsou na jednotkách intenzivní péče. Zranění jsou většinou Rakušané, jsou mezi nimi ale i občané Německa, Slovenska, Lucemburska, Afghánistánu a Bosny a Hercegoviny, uvedla APA.

Související

Více souvisejících

Teroristický útok ve Vídni (2.11.2020) Slovensko munice Rakousko Kujtim Fejzulai (terorista)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 5 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 7 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 7 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 9 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy