V Belgii koronavirus prohloubil spor mezi Vlámy a Valony

Belgie má kvůli neblaze proslulé neochotě vlámských a valonských stran uzavírat kompromisy i rok po parlamentních volbách stále prozatímní vládu. Její předsedkyni Sophii Wilmésové schválil v březnu parlament dočasně mimořádné pravomoci, aby země mohla lépe čelit covidu-19. Nejsilnější strana nizozemsky mluvící a početně silnější vlámské části populace, nacionalistická N-VA, však opakovaně kritizuje jak kroky federální vlády, tak správy Bruselu, který je třetím částečně autonomním územím v Belgii.

Francouzsky mluvící jih země stejně jako region metropole začal zákazy shromažďování a veřejných akcí zavádět rychleji a striktněji než severní provincie, což belgický systém umožňuje. Vlámové se obávali ekonomických dopadů restrikcí a klonili se k volnějšímu režimu jazykově spřízněného Nizozemska.

"Využijme koronavirovou krizi k vytvoření nové Belgie," prohlásil začátkem května v televizním rozhovoru šéf N-VA a starosta Antverp Bart De Wever. Dodal, že si představuje konfederačně uspořádanou zemi, kde by obě části na centrální vládu delegovaly omezenější pravomoci než dnes.

Další politici jeho strany mluví stejně jako radikální nacionalisté z krajně pravicového uskupení Vlámský zájem rovnou o rozpadu Belgie. Některé De Weverovy kolegy popudilo například nedávné vytyčení cyklistických pruhů na rušných bruselských ulicích, které podle nich omezuje lidem ze severu země možnost cestovat do metropole za prací autem. Hlavní město ovládá stejně jako valonskou část země levice, která s N-VA již rok neúspěšně vyjednává o vládě.

"Nefunkčnost našeho státního uspořádání během krize vyplula ještě více na povrch," řekl bruselskému webu Politico politolog Bart Maddens. Stejně jako další experti soudí, že pro budoucnost země bude klíčové, zda a jak koronavirus zamíchá s rozložením preferencí zvláště mezi vlámskými voliči. Pokud by se potvrdily náznaky některých průzkumů a nacionalistické strany by ještě posílily, mohlo by to podle politologů skutečně otevřít cestu ke změně uspořádání v Belgii.

Sblížení přístupu s francouzskými socialisty navíc považují znalci místních poměrů s ohledem na rozdílný pohled na řešení hospodářských následků krize za nepravděpodobné.

"Pokud se snažíte pomoci ekonomice, okamžitě narazíte na rozdíly mezi Vlámy a Valony. Návrhy frankofonní levice, jako třeba zdanění bohatých, se okamžitě setkají s odporem vlámské pravice, protože tato daň by byla financována vlámskou střední třídou," popsal jeden z velkých problémů budoucích vyjednávání Maddens.

Právě na tom, zda bude ekonomicky silnější sever země ochoten solidárně pomoci celé zemi, podle expertů do značné míry závisí budoucí uspořádání Belgie.