V EU zatím nepanuje shoda ohledně omezení exportu vakcín

Šéfka komise Ursula von der Leyenová reagovala návrhem zejména na výpadky dodávek od britsko-švédské firmy AstraZeneca, kterou se komise marně snaží přesvědčit k dodržování smluvních závazků. Zatímco miliony dávek v unii vyráběné vakcíny již zamířily do Británie, opačným směrem neproudí nic.

Komise koncem ledna zavedla kontroly exportu očkovacích látek, díky nimž zjistila, že od té doby firmy vyvezly do více než desítky zemí světa na 30 milionů dávek, třetinu z nich do Británie. Lídři unijních zemí se budou příští čtvrtek na bruselském summitu bavit o tom, zda místo kontrol nepřistoupit v některých případech rovnou k zákazu.

To by však podle některých expertů nemuselo přinést zemím EU příliš pozitivní efekt. "Je to politicky úplně špatný nápad a Evropa by z něj neměla žádný materiální zisk v podobě extra vakcín," řekl listu Financial Times bruselský ekonom Jakob Kierkegaard z think-tanku GMF. Stejně jako další experti poukazuje na provázanost globálního zásobování vakcínami, kvůli němuž by zákaz exportu mohl zkomplikovat boj proti covidu-19. Unii by navíc mohly uškodit odvety dalších zemí.

Britští vládní politici již vyzvali EU, aby si nápad rozmyslela. Ekonomové podotýkají, že hotových vakcín se sice unijní země z britských ostrovů zatím nedočkaly, avšak důležité součásti pro výrobu očkovacích látek britští či američtí výrobci firmám v EU dodávají. Případný obchodní konflikt by mohl tyto dodávky ohrozit a dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok necelé tři měsíce po definitivním odchodu Británie se svou bývalou členskou zemí má.

Právě kvůli zásadám volného obchodu nemá podle diplomatů zákaz exportu jasnou podporu všech členských států unie. Stojí za ním zejména klíčové velké země Německo, Francie a Itálie, podle jejichž politiků má přimět AstraZeneku dodržovat dohodu. Firma slíbila v prvním čtvrtletí dodat přes 90 milionů dávek, místo toho nakonec doručí okolo 30 milionů a omezovat objem hodlá i ve čtvrtletí druhém.

Naproti tomu Nizozemsko, Belgie či Irsko podle diplomatických zdrojů o vhodnosti zákazu pochybují. Česko se řadí mezi země, které omezení podporují za předpokladu, že budou vyvážená a v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Zásadní rozhodnutí by mohlo padnout za šest dní na vrcholné schůzce šéfů států a vlád v Bruselu.