V hlubinách moře se neví o covid-19 nic. Ponorky jsou ostrůvky nevědomosti

Námořníci na palubách ponorek s balistickými střelami jsou obvykle ušetřeni špatných zpráv v době, kdy jsou pod vodou, aby nebyla narušena jejich morálka, říkají současní i bývalí důstojníci, kteří sloužili na francouzských ponorkách vyzbrojenými jadernými zbraněmi. Takže kterákoli posádka, která opustila přístav, než se virus začal šířit po celém světě, pravděpodobně netuší, jak rychle se tato krize vyvíjí.

"Neřekli by jim to," uvedl vysloužilý admirál Dominique Salles, který velel flotile francouzských balistických ponorek v letech 2003-2006. "Posádka se musí plně soustředit na svou misi." Salles věří, že se posádky o pandemii dozvědí až ve chvíli, kdy zamíří zpátky do přístavu během posledních dvou dní mise.

"Ti, kdo jsou na moři, tyto informace nepotřebují," dodal Salles, který svého času velel francouzské ponorce L'Inflexible. "Myslím, že velitel je nepochybně informován, co se děje, ale podle mě nemá všechny podrobnosti."

Francouzské námořnictvo nezveřejňuje, jaké informace posádky ponorek dostávají, ani to, zda některá ze čtyř ponorek vybavených 16 střelami, z nichž každá může nést šest jaderných hlavic, vyplula z přístavu, než Francie 17. března vyhlásila celonárodní karanténu.

Mise francouzských ponorek trvají 60-70 dní a na palubě je asi 110 členů posádky. Pokud by ponorka vyplula na konci února, nevrátila by se dřív, než na konci dubna. A v takovém případě by se posádka vrátila do světa proměněného pandemií. Prvního března měla Francie jen 130 potvrzených případů nemoci covid-19. Během necelého měsíce přesáhl počet nakažených 40.000 a zemřelo více než 2600 osob. Návrat na souš by za těchto okolností mohl pro posádku ponorky znamenat šok.

"Nezažívají tuto krizi jako my, se strachem a karanténou. Takže by to pro ně bylo dost velké překvapení," řekl agentuře AP důstojník a hlavní lékař, který sloužil čtyři roky na jaderné ponorce Le Triomphant, a představil se jen křestním jménem Gabriel, aby neporušil armádní řády.

"Všechny události, které by mohly ovlivnit nebo změnit morálku posádky, jim velení tají. Protože na palubě není internet, rozhlas ani televize, jediné zprávy, které dostanou, přicházejí prostřednictvím velitele. Ten jejich obsah filtruje, nesděluje posádce všechno," dodal Gabriel.

Sám byl pod vodou v roce 2012, když islámský extremista zabil tři francouzské výsadkáře a později rabína, jeho dva syny a osmiletou dívku. O těchto útocích se dozvěděl až později. "Když mi to lidé říkali, nedokázal jsem si to představit," řekl. "Ponorka je jediné místo, kde jste skutečně odříznutí od všech informací, protože dokonce i ve vesmíru mají rádio, televizi a internet," dodal Gabriel.

Když v roce 2004 Madrid zasáhly pumové útoky, Salles o tom neinformoval posádky flotily ponorek, které byly pod jeho velením. Nynější situace podle jeho slov bude nejtěžší pro posádky, které budou vyplouvat z přístavů během nadcházejících týdnů. Ty už budou vědět, že opouštějí své milované uprostřed pandemie a karantény, kterou už francouzská vláda prodloužila do 15. dubna - a uvedla, že další prodloužení je více než pravděpodobné.

Tyto posádky už budou podle Sallese nejspíš dostávat pravidelné informace o šíření koronaviru, ale v případě úmrtí člena rodiny se to dozvědí až po návratu na ponorkovou základnu na poloostrově Île Longue nedaleko bretaňského Brestu. Sám Salles byl na moři v ponorce, když zemřel jeho otec. A i on se tuto zprávu dozvěděl až po skončení 60denní mise.