V hlubinách moře se neví o covid-19 nic. Ponorky jsou ostrůvky nevědomosti

Ve světě plném koronavirových zmatků jsou stále ještě lidé, kteří vědí jen velmi málo - nebo vůbec nic - o tom, jak pandemie obrací životy ostatních vzhůru nohama. Patří mezi ně posádky ponorek, které v tichosti brázdí hlubiny oceánů, cíleně chráněné před starostmi běžného světa, aby se mohly soustředit na přísně tajné mise v plavidlech vybavených střelami s jadernými hlavicemi, napsala agentura AP.

Námořníci na palubách ponorek s balistickými střelami jsou obvykle ušetřeni špatných zpráv v době, kdy jsou pod vodou, aby nebyla narušena jejich morálka, říkají současní i bývalí důstojníci, kteří sloužili na francouzských ponorkách vyzbrojenými jadernými zbraněmi. Takže kterákoli posádka, která opustila přístav, než se virus začal šířit po celém světě, pravděpodobně netuší, jak rychle se tato krize vyvíjí.

"Neřekli by jim to," uvedl vysloužilý admirál Dominique Salles, který velel flotile francouzských balistických ponorek v letech 2003-2006. "Posádka se musí plně soustředit na svou misi." Salles věří, že se posádky o pandemii dozvědí až ve chvíli, kdy zamíří zpátky do přístavu během posledních dvou dní mise.

"Ti, kdo jsou na moři, tyto informace nepotřebují," dodal Salles, který svého času velel francouzské ponorce L'Inflexible. "Myslím, že velitel je nepochybně informován, co se děje, ale podle mě nemá všechny podrobnosti."

Francouzské námořnictvo nezveřejňuje, jaké informace posádky ponorek dostávají, ani to, zda některá ze čtyř ponorek vybavených 16 střelami, z nichž každá může nést šest jaderných hlavic, vyplula z přístavu, než Francie 17. března vyhlásila celonárodní karanténu.

Mise francouzských ponorek trvají 60-70 dní a na palubě je asi 110 členů posádky. Pokud by ponorka vyplula na konci února, nevrátila by se dřív, než na konci dubna. A v takovém případě by se posádka vrátila do světa proměněného pandemií. Prvního března měla Francie jen 130 potvrzených případů nemoci covid-19. Během necelého měsíce přesáhl počet nakažených 40.000 a zemřelo více než 2600 osob. Návrat na souš by za těchto okolností mohl pro posádku ponorky znamenat šok.

"Nezažívají tuto krizi jako my, se strachem a karanténou. Takže by to pro ně bylo dost velké překvapení," řekl agentuře AP důstojník a hlavní lékař, který sloužil čtyři roky na jaderné ponorce Le Triomphant, a představil se jen křestním jménem Gabriel, aby neporušil armádní řády.

"Všechny události, které by mohly ovlivnit nebo změnit morálku posádky, jim velení tají. Protože na palubě není internet, rozhlas ani televize, jediné zprávy, které dostanou, přicházejí prostřednictvím velitele. Ten jejich obsah filtruje, nesděluje posádce všechno," dodal Gabriel.

Sám byl pod vodou v roce 2012, když islámský extremista zabil tři francouzské výsadkáře a později rabína, jeho dva syny a osmiletou dívku. O těchto útocích se dozvěděl až později. "Když mi to lidé říkali, nedokázal jsem si to představit," řekl. "Ponorka je jediné místo, kde jste skutečně odříznutí od všech informací, protože dokonce i ve vesmíru mají rádio, televizi a internet," dodal Gabriel.

Když v roce 2004 Madrid zasáhly pumové útoky, Salles o tom neinformoval posádky flotily ponorek, které byly pod jeho velením. Nynější situace podle jeho slov bude nejtěžší pro posádky, které budou vyplouvat z přístavů během nadcházejících týdnů. Ty už budou vědět, že opouštějí své milované uprostřed pandemie a karantény, kterou už francouzská vláda prodloužila do 15. dubna - a uvedla, že další prodloužení je více než pravděpodobné.

Tyto posádky už budou podle Sallese nejspíš dostávat pravidelné informace o šíření koronaviru, ale v případě úmrtí člena rodiny se to dozvědí až po návratu na ponorkovou základnu na poloostrově Île Longue nedaleko bretaňského Brestu. Sám Salles byl na moři v ponorce, když zemřel jeho otec. A i on se tuto zprávu dozvěděl až po skončení 60denní mise.

Související

Více souvisejících

Ponorky Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy