Ve světě plném koronavirových zmatků jsou stále ještě lidé, kteří vědí jen velmi málo - nebo vůbec nic - o tom, jak pandemie obrací životy ostatních vzhůru nohama. Patří mezi ně posádky ponorek, které v tichosti brázdí hlubiny oceánů, cíleně chráněné před starostmi běžného světa, aby se mohly soustředit na přísně tajné mise v plavidlech vybavených střelami s jadernými hlavicemi, napsala agentura AP.
Námořníci na palubách ponorek s balistickými střelami jsou obvykle ušetřeni špatných zpráv v době, kdy jsou pod vodou, aby nebyla narušena jejich morálka, říkají současní i bývalí důstojníci, kteří sloužili na francouzských ponorkách vyzbrojenými jadernými zbraněmi. Takže kterákoli posádka, která opustila přístav, než se virus začal šířit po celém světě, pravděpodobně netuší, jak rychle se tato krize vyvíjí.
"Neřekli by jim to," uvedl vysloužilý admirál Dominique Salles, který velel flotile francouzských balistických ponorek v letech 2003-2006. "Posádka se musí plně soustředit na svou misi." Salles věří, že se posádky o pandemii dozvědí až ve chvíli, kdy zamíří zpátky do přístavu během posledních dvou dní mise.
"Ti, kdo jsou na moři, tyto informace nepotřebují," dodal Salles, který svého času velel francouzské ponorce L'Inflexible. "Myslím, že velitel je nepochybně informován, co se děje, ale podle mě nemá všechny podrobnosti."
Francouzské námořnictvo nezveřejňuje, jaké informace posádky ponorek dostávají, ani to, zda některá ze čtyř ponorek vybavených 16 střelami, z nichž každá může nést šest jaderných hlavic, vyplula z přístavu, než Francie 17. března vyhlásila celonárodní karanténu.
Mise francouzských ponorek trvají 60-70 dní a na palubě je asi 110 členů posádky. Pokud by ponorka vyplula na konci února, nevrátila by se dřív, než na konci dubna. A v takovém případě by se posádka vrátila do světa proměněného pandemií. Prvního března měla Francie jen 130 potvrzených případů nemoci covid-19. Během necelého měsíce přesáhl počet nakažených 40.000 a zemřelo více než 2600 osob. Návrat na souš by za těchto okolností mohl pro posádku ponorky znamenat šok.
"Nezažívají tuto krizi jako my, se strachem a karanténou. Takže by to pro ně bylo dost velké překvapení," řekl agentuře AP důstojník a hlavní lékař, který sloužil čtyři roky na jaderné ponorce Le Triomphant, a představil se jen křestním jménem Gabriel, aby neporušil armádní řády.
"Všechny události, které by mohly ovlivnit nebo změnit morálku posádky, jim velení tají. Protože na palubě není internet, rozhlas ani televize, jediné zprávy, které dostanou, přicházejí prostřednictvím velitele. Ten jejich obsah filtruje, nesděluje posádce všechno," dodal Gabriel.
Sám byl pod vodou v roce 2012, když islámský extremista zabil tři francouzské výsadkáře a později rabína, jeho dva syny a osmiletou dívku. O těchto útocích se dozvěděl až později. "Když mi to lidé říkali, nedokázal jsem si to představit," řekl. "Ponorka je jediné místo, kde jste skutečně odříznutí od všech informací, protože dokonce i ve vesmíru mají rádio, televizi a internet," dodal Gabriel.
Když v roce 2004 Madrid zasáhly pumové útoky, Salles o tom neinformoval posádky flotily ponorek, které byly pod jeho velením. Nynější situace podle jeho slov bude nejtěžší pro posádky, které budou vyplouvat z přístavů během nadcházejících týdnů. Ty už budou vědět, že opouštějí své milované uprostřed pandemie a karantény, kterou už francouzská vláda prodloužila do 15. dubna - a uvedla, že další prodloužení je více než pravděpodobné.
Tyto posádky už budou podle Sallese nejspíš dostávat pravidelné informace o šíření koronaviru, ale v případě úmrtí člena rodiny se to dozvědí až po návratu na ponorkovou základnu na poloostrově Île Longue nedaleko bretaňského Brestu. Sám Salles byl na moři v ponorce, když zemřel jeho otec. A i on se tuto zprávu dozvěděl až po skončení 60denní mise.
Související
Kim Čong-un odhalil severokorejskou jadernou ponorku. Není ale jasné, zda funguje
Ponorka Titan měla nízkou úspěšnost ponorů, pasažéři to věděli
Ponorky , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě