V Německu protestovali konspirátoři a odpůrci opatření, policie nasadila vodní děla

V několika německých městech dnes lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti opatřením, která spolková vláda přijala ve snaze omezit koronavirové nákazy. Větší shromáždění se odehrála například v Karlsruhe či v Řezně. Ve Frankfurtu nad Mohanem zakročila policie vodními děly, shromáždění tam úřady rozpustily kvůli nedodržení hygienických nařízení.

Několik křižovatek tam totiž zablokovalo asi 300 lidí, kteří se s transparenty a symboly levicového hnutí Antifa, snažili zabránit původnímu pochodu zhruba 600 přívrženců protestního hnutí Querdenken (Nekonvenční myšlení). Policie dvakrát vyklidila křižovatky s pomocí vodních děl a ojediněle použila také obušky.

Hnutí po celém Německu v posledních měsících organizuje demonstrace proti koronavirovým opatřením vlády. Jím pořádaných akcí se opakovaně účastní také stoupenci krajní pravice a vyznavači spikleneckých teorií.

Navzdory úřednímu rozpuštění akce zůstalo v centru Frankfurtu několik stovek demonstrantů, proti nimž policie opět nasadila vodní děla. Mnoho protestujících nemělo roušky a rovněž nedodržovalo předepsaný minimální odstup.

V Bavorsku demonstrovali stoupenci hnutí Querdenken v Řezně a Aichachu, v obou případech se podle policejních odhadů sešlo zhruba 1000 lidí. Policie musela vykázat mnoho demonstrantů poté, co byla překročena maximální povolená účast. I v západoněmeckém Karlsruhe se sešlo kolem 1000 odpůrců vládních opatření. Kromě hlasitých diskusí některých protestujících s účastníky protidemonstrace se tu akce odehrála bez incidentů.

Před týdnem se demonstrace v Lipsku naopak vymkla kontrole. Mnozí z tehdejších 20.000 protestujících nedodržovali předepsané rozestupy a téměř nikdo z nich si nenasadil roušku. Kvůli tomu úřady manifestaci později rozpustily. Tisíce protestujících ale toto nařízení neuposlechly a pochodovaly po okružní třídě kolem centra. Někteří útočili na policisty, zapalovali dělbuchy, házeli různé předměty a prali se s účastníky protidemonstrace. Terčem násilností se podle novinářských odborů staly také tři desítky představitelů médií.

Související

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

Více souvisejících

demonstrace v Německu Německo Policie Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy