V Německu v sobotu definitivně vyprší plošná karanténní omezení, a od neděle tak prakticky jediným celoněmeckým nařízením proti pandemii nemoci covid-19 zůstanou povinné roušky v hromadné dopravě a ve zdravotnických zařízeních. Další opatření budou nově na bedrech jednotlivých spolkových zemí, které ale pro jejich zavedení musí vyhlásit ohniska infekce.
Některé regiony již oznámily, že ohniskem bude celá spolková země, další naopak touto cestou jít nechtějí. Němci se tak musí připravit na situace, kdy pravidla, která platí v jejich regionu, jinde platit nemusí.
Německý protiepidemický zákon počítá jen se základní ochranou, tedy s rouškami v hromadné dopravě, nemocnicích a pečovatelských zařízeních. Zpřísnění režimu je tak na regionech. "Pokud není celoněmecký zdravotní systém kvůli pandemii přetížen, nelze zavádět ani celoněmecká opatření," řekl spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, který v pondělí svým zemským kolegům vysvětloval, proč spolková vláda nebude pokračovat v plošných opatřeních.
Spolkové země vedené především opozičními konzervativci žádaly novelizaci protiepidemického zákona, aby v celém Německu nadále platila ještě další společná omezení. "V Německu nyní nemáme žádné spolehlivé základy pro situaci, kdy bude ještě hůře," řekl konzervativní bavorský premiér Markus Söder, který patří k nejhlasitějším kritikům současné podoby epidemického zákona. "Takový lajdácký zákon v Bavorsku používat nebudeme," řekl Söder, který poukazuje na vágní formulace.
Protiepidemický zákon pro vyhlášení ohniska totiž bez konkrétních měřítek vyžaduje, aby situace v regionu byla skutečně vážná. "Pokud chod zdravotního systému ohrožen nebude, opatření u soudů neuspějí," varoval v rozhovoru s deníkem Bild spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann.
Jak bude situace v Bavorsku od neděle vypadat, rozhodne zemská vláda ještě dnes. Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek sice původně hovořil o vyhlášení ohniska, Söder takový postup ale zamítnul. "Dělat to nebudeme," prohlásil v pondělí v Mnichově. Uvedl, že se nyní musí každý rozhodnout, zda bude roušky nosit. Dodal, že on respirátor v interiérech nasazený mít bude.
Lauterbach nicméně spolkové země vyzval, aby možnost vyhlášení ohnisek využily, neboť se Německo stále potýká s vysokými počty nových případů nákazy. Ministra zdravotnictví již vyslyšely Hamburk s Meklenburskem-Předním Pomořanskem. V Meklenbursku-Předním Pomořansku tak nadále zůstanou povinné roušky v interiérech, k návštěvě restaurací, kaváren nebo kadeřnictví bude nezbytný doklad o očkování, prodělání nemoci, případně test. Nejméně do konce dubna se neočkovaní nedostanou do klubů a na diskotéky.
Podobná opatření budou i v Hamburku, kde žije přes 1,8 milionu lidí. Obyvatelům tohoto severoněmeckého města ale stačí zajet třeba do sousedního Dolního Saska, kde v restauracích žádné doklady potřebovat nebudou. Dolnosaská ministryně zdravotnictví Daniela Behrensová v rozhovoru s veřejnoprávní stanicí NDR prohlásila, že zachování karanténních omezení není na pořadu dne. "Museli bychom prokázat vážná rizika pro náš zdravotní systém a jeho přetížení. Dolní Sasko proto nebude prohlášeno za ohnisko," řekla Behrensová. Obyvatele své spolkové země nicméně vyzvala, aby i přes rozvolnění více dbali o osobní odpovědnost například tím, že budou nosit roušky v obchodech, kde to povinné ze zákona nebude.
Podobně na Němce apeloval i Lauterbach, který roušky považuje za jednoduchý, ale účinný nástroj boje s pandemií. Na tiskové konferenci se obrátil i na provozovatele obchodů, aby využili možnosti domovního práva a ve svých prostorách roušky nařídili. "Ocenil bych, kdyby supermarkety při současné vysoké míře infekce vyžadovaly nošení roušek," řekl.
Zda velké řetězce k takovému řešení plošně přistoupí, se nezdá jako pravděpodobné. V tiskových prohlášeních uvádějí, že budou postupovat ve shodě s regionálními nařízeními. Návštěvníkům tak nezbývá, aby si u vstupních dveří ověřili, zda jejich obchod ochranu dýchacích cest vyžaduje. Šéf Svazu německého maloobchodu (HDE) Stefan Genth uvedl, že roušky se sice díky svým ochranným účinkům staly běžnou součástí každodenního života, ale nemůže to tak být napořád.
Německo eviduje 237 352 nově nakažených, víc než před týdnem
V Německu za posledních 24 hodin přibylo 237.352 nakažených koronavirem. Je to o něco více než před týdnem, kdy zdravotnické úřady registrovaly 222.080 nových infekcí. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na údaje Institutu Roberta Kocha (RKI). O tom, že vlna nákazy v Německu nepolevuje, podle sdružení laboratoří ALM vypovídá i fakt, že s pozitivním výsledkem za poslední týden vyšlo 56 procent provedených testů.
Sedmidenní incidence, která udává počet nakažených na 100.000 obyvatel, činí 1703,3, a oproti pondělní hodnotě 1700,6 mírně stoupla.
V Německu, které má kolem 83 milionů obyvatel, se koronavirová nákaza od začátku epidemie prokázala u 20,56 milionu lidí. Nákaze podlehlo 128.764 osob, z toho 307 za poslední den. Před týdnem ve spojitosti s nemocí covid-19 zemřelo 264 lidí.
V Rakousku se denní bilance nakažených mírně snižují. Za poslední den přibylo 22.830 infikovaných, což je podle agentury APA nejnižší úterní hodnota za pět týdnů. Zároveň ale kvůli covidu-19 zemřelo dalších 58 pacientů, což je nejvyšší číslo od půlky prosince, a dál stoupá i počet nakažených v nemocnicích.
Sedmidenní incidence je v devítimilionovém Rakousku citelně vyšší než v Německu, aktuálně je na hodnotě 2650. Ještě před dvěma týdny se ale pohybovala kolem čísla 3500.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Německo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák