V německých školách může být přes 160.000 dětí z Ukrajiny, v polských 400.000

Na začátek nového školního roku se v Německu chystá přes 160.000 ukrajinských dětí, dalších 20.000 ukrajinských dětí nastoupí do škol a školek ve Francii. Vyplývá to z informací ministerstev školství. Německá ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová odhadla, že počet ukrajinských žáků bude dál stoupat, protože na mnoha místech se teprve po prázdninách začne u ukrajinských uprchlíků přísněji vyžadovat školní docházka.

V Německu se do minulého týdne registrovalo 163.253 školou povinných dětí z Ukrajiny, nejvíce - přes 32.000 - jich hostí spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, zhruba 27.000 pak Bavorsko. Do lavic od září nastoupí spolu s 11 miliony německých dětí.

Ve Francii se po boku 12 milionů domácích žáků a studentů ve školách objeví 20.000 dětí z Ukrajiny. V červnu školy registrovaly asi 18.000 ukrajinských uprchlíků. Nejvíce ukrajinských žáků hlásí jihofrancouzské město Nice, kde jich je zapsáno na 1500, přes tisícovku ukrajinských dětí přivítají i školy a školky ve Versailles a v Grenoblu.

Desítky tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny nastoupí i do českých škol, jejich přesný počet je ale zatím nejasný. Minulý týden ministr školství Vladimír Balaš uvedl, že jich očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130.000.

V polských školách může být až 400.000 dětí z Ukrajiny, učitelé si stěžují

Až 400.000 žáků z Ukrajiny se bude moci od září učit v polských školách, ujišťuje polské ministerstvo školství už od jara, kdy ukrajinských dětí v polských školách bylo 195.000. V předvečer nového školního roku ale média upozorňují, že ministerstvo nepodniklo žádné změny, kterých se kvůli ukrajinským dětem už měsíce domáhají polští učitelé a učitelky. Hlavní problém představuje přeplněnost tříd, kam ukrajinské děti přicházejí v drtivé většině bez jakékoliv jazykové přípravy, stěžují si učitelské odbory.

"Je lepší být připraven na větší počet dětí než na menší," říká náměstek ministra školství Tomasz Rzymkowski, podle kterého počet ukrajinských žáků zřejmě nedosáhne horní hranice 400.000, ale nejspíše se konečný počet bude pohybovat okolo 200.000.

Podle ukrajinských údajů má být v Polsku až 540.000 školou povinných ukrajinských dětí, část z nich se však nadále učí v ukrajinských školách, i když na dálku. Ministr Przemyslaw Czarnek ujistil, že Polsko dál bude podporovat ukrajinské děti a mládež, ať už si vybernou "dálkové" studium ve vlasti, anebo prezenční v polských školách.

Polským podmínkám a polštině se podle náměstka Rzymkowského snadněji přizpůsobují mladší děti ze základních škol. Výše už polovina ukrajinských studentů potřebuje přípravné kurzy, aby se naučili polsky a mohli od 1. září ve studiích pokračovat. Učitelské odbory ale pokládají dosavadní praxi posílání ukrajinských dětí do polských tříd bez jakékoliv jazykové přípravy za neudržitelnou.

"Změny pro žáky z Ukrajiny nebudou. Od září půjdou do polských škol podle dosavadních pravidel," upozornil list Dziennik Gazeta Prawna. Ministerstvo sice slibovalo připravit nařízení, které by vyšlo vstříc stížnostem učitelů ohledně vzdělávání ukrajinské mládeže a potížím místních samospráv a ředitelů škol, ale nakonec vše - s výjimkou termínů zkoušek - zůstává při starém.

Učitelé si přitom stěžují na přeplněné třídy a na přetížení dodatečnými povinnostmi a přesčasy i obrovskou odpovědností za děti, se kterými je potíž se dorozumět, protože 80 procent přichází do polských tříd bez jakékoliv přípravy.

Stává se, že ve třídě je najednou stejný počet ukrajinských dětí jako polských žáků a je nutné vyučovat dvojjazyčné, za pomoci tlumočníka či různých aplikací. "V takových podmínkách není možné zajistit plnění osnov a vhodné podmínky pro výuku, péči a výchovu," varovaly učitelské odbory. "Nařízení ministerstva nic ohledně výuky dětí z Ukrajiny v polských školách nemění. Vše nadále bude spočívat na bedrech učitelů a ředitelů," řekla listu mluvčí učitelských odborů Magdalena Kaszulanisová. Za nejnaléhavější svízel pokládá příliš vysoký počet žáků ve třídách.

Desítky tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny nastoupí i do českých škol, jejich přesný počet je ale zatím nejasný. Minulý týden ministr školství Vladimír Balaš uvedl, že jich očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130.000.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství děti Německo Polsko

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 3 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 4 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 4 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 9 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy