MONITOR: V Polsku hrozí ztráta svobody zpravodajských médií, zní z USA

Polská pravicová nacionalistická vládnoucí strana Právo a spravedlnost v posledních měsících nepřetržitě oslabuje, konstatuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník v té souvislosti apeluje na vládu Spojených států, aby vynaložila maximální možné úsilí a zajistila, že v Polsku přežije nezávislé televizní zpravodajství.

Strategie jako v Maďarsku

Parlamentní většina vládnoucí strany se smrskla na jedno křeslo, a to kvůli nesouhlasu veřejnosti s přístupem k pandemií koronaviru a novými omezeními pro interrupce, uvádí americký server. Odkazuje na poslední průzkumy, které ukazují, že po návratu někdejšího premiéra a předsedy Evropské rady Donalda Tuska do domácí politiky by v příštích volbách Právo a spravedlnost porazila opoziční Občanská platforma.

Volby mají v Polsku proběhnout v roce 2023, ale mohou přijít i dříve, upozorňuje washingtonský deník. Nepovažuje proto za překvapivé, že Právo a spravedlnost oživila úsilí "vykleštit" nejsledovanější televizní zpravodajství v zemi, TVN24, která na rozdíl od státem vlastněných kanálů vysílá nezávislé a vůči vládě kritické zprávy.

V uplynulém týdnu se šéf polského státního regulačního úřadu a někdejší člen Práva a spravedlnosti v rozhovoru pro agenturu Reuters nechal slyšet, že zmíněná stanice porušuje pravidla pro zahraniční vlastnictví, a proto jí nemusí být do 26. září prodloužena licence, nastiňuje editorial. Poukazuje, že mezitím zákonodárci vládnoucí strany prosazují nový zákon, který by regulaci médií dále utužil a vynutil si prodej zmíněné televize státní společnosti.

"To je strategie, kterou Polsko a podobně orientovaná vláda Maďarska využívají k umlčení kritických médií," deklaruje Washington Post. Připomíná, že loni polská státní petrochemická společnost odkoupila síť regionálních tiskovin od německého vlastníka, načež ukončila jejich nezávislost.

Lídr Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński prohlásil, že média v Polsku mají být polská, zdůrazňuje renomovaný server. Vysvětluje, že podle Kaczyńského stoupenců jde o snahu chránit polská zpravodajská média před jejich převzetím ruskými nebo čínskými vlastníky, avšak TVN, která v zemi provozuje více než desítku kanálů, není vlastněna žádným autoritativním režimem, nýbrž americkou soukromou společností Discovery.

Polská demokracie oslabuje

Právo a spravedlnost se sice často rozchází s EU, ale Spojené státy prezentovalo - alespoň v éře prezidenta Donalda Trumpa - jako nejdůležitějšího polského spojence a lobovalo za stálou americkou vojenskou základnu v zemi, nastiňuje prestižní deník. Dodává, že polská vláda podle mnohých zřejmě nyní začala vést "studenou válku" proti nové americké administrativě prezidenta Joe Bidena, jelikož vedle opatřením vůči TVN se polské ministerstvo zahraničí údajně vymezilo i proti nominaci Marka Brzezinského na post velvyslance ve Varšavě Bílým domem.  

Discovery vlastní TVN skrze nizozemskou dceřinou společnost, díky čemuž by měly být naplněny zákonné požadavky většinového vlastnictví polských médií firmami se sídlem v EU, deklaruje Washington Post. Vyzdvihuje, že polské úřady také bez problémů prodloužily licence mnoha dalším kanálům se zahraničními vlastníky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Tudíž může být sotva jasnější, co je vládním motivem pro utužení zákona," píše renomovaný deník. Odkazuje na zřetelné prohlášení poslance Práva a spravedlnosti Marka Suského z 11. července, že prodej TVN "polskému podnikateli" by dal polské vládě větší vliv při kontrole této televize.

Bidenova administrativa si uvědomuje, že hrozí ničivý úder svobodě médií v Polsku, konstatuje editorial. Zmiňuje prohlášení amerického charge d’affaires ve Varšavě i mluvčího ministerstva zahraničí Neda Price, že silné demokracie vítají svobodný a nezávislý tisk.

Právě v tom podle amerického serveru spočívá problém: Během vlády Práva a spravedlnosti polská demokracie neustále oslabuje. Spojené státy tak musí využít veškeré dostupné páky, aby zajistily, že v Polsku zůstane zachováno nezávislé televizní zpravodajství, burcuje závěrem Washington Post.

Související

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

Více souvisejících

Polsko USA (Spojené státy americké) Media Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 3 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy