NÁZOR - EU nastaly divné a v jistém ohledu zmatečné časy, tvrdí editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník připomíná, že multipolární svět, ve kterém roste vliv Číny a Spojené státy pod prezidentem Donaldem Trumpem jsou přinejlepším nevyzpytatelným spojencem, vytváří nová dilemata a nebezpečí.
Peníze na prvním místě
Také brexit, ať bude mít nakonec jakoukoliv podobu, již mění politickou mapu Evropy, upozorňuje prestižní server. Podotýká, že sedmadvaceti zbývajícím členům EU začal tento týden skutečný život bez Velké Británie a prvním problémem, který musí vyřešit, jsou peníze.
Čtvrteční zvláštní summit zvolaný předsedou Evropské rady Charlesem Michelem bude debatovat nejprve o podobě evropského rozpočtu na roky 2021-2027, připomíná editorial. Upozorňuje, že rozpočet se musí vypořádat s absencí jednoho z největších přispěvatelů.
Rozhovory o rozpočtu, které probíhají jednou za 7 let, jsou přinejmenším divoké a tentokrát budou zřejmě nejsložitější v historii EU, upozorňuje The Guardian. Naznačuje, že jejich průběh bude testem schopnosti Unie přijít s úspěšnou, sebevědomou strategií v obtížných podmínkách.
"Ztráta každoročního příspěvku Spojeného království připravila Bruselu finanční výpadek zhruba 62 miliard liber (téměř 1,9 bilionu korun, pozn. redaktora)," píše britský deník. Vysvětluje, že to v tvrdých číslech znamená, že každá členská země bude muset v budoucnu do společného rozpočtu odvádět více.
Otázky o kolik a na co jsou již nyní zdrojem sporů, které mohou prohloubit existující antagonismy mezi východem a západem a jihem a severem, upozorňuje renomovaný server. Nastiňuje, že tzv. šetřivá frakce představovaná prosperujícími státy jako Nizozemsko, Dánsko a Švédsko volá po rozpočtu, který nepřekročí 1 % unijního HDP a bude zaměřen na oblasti jako technologické inovace a migrace.
Bohatší země také odmítají výzvy Michela k odstranění úlev pro největší přispěvatele do rozpočtu, uvádí The Guardian. Připomíná, že chudší země naopak požadují více peněz a jejich určení na tradičnější projekty, například regionální rozvoj a zemědělské dotace.
Kotva stability je pryč
Argumenty obou stran zásadním způsobem ovlivňuje vzestup nacionalistické politiky, konstatuje prestižní deník. Poukazuje, že maďarský premiér Viktor Orbán například prezentuje redistribuci evropských prostředků na východ jako spravedlivou kompenzaci za zisky nadnárodních firem, které jsou běžně odváděny na západ.
V zajištěnějších částech Evropy zase síla krajně pravicových stran, jako jsou Švédští demokraté a nizozemské Fórum pro demokracii, zesiluje volání pro oslabení plateb chudším unijním příbuzným, konstatuje editorial. Odkazuje na jedno ze stanovisek šetřivé frakce, které varuje před tím, že stále narůstající finanční břemeno pro malý počet zemí není pro jejich občany přijatelné.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Za běžné situace by se od Německa očekávalo, že bude jednat jako kotva stability v tak turbulentních vodách," pokračuje The Guardian. Vysvětluje, že vláda Angely Merkelové se ale také musí ohlížet na nacionalisty za svými zády, navíc minulý týden odstoupila nástupkyně Merkelové v čele vládnoucí Křesťansko-demokratické unie (CDU) Annegret Kramp-Karrenbauerová, což dokumentuje nepředvídatelný proces transformace německé pravice.
Rezignace Kramp-Karrenbauerové přišla po rozhodnutí politiků z CDU ve spolkové zemi Duryňsko prolomit tabu a uzavřít spojenectví s krajně pravicovou, euroskeptickou Alternativou pro Německo (AfD), připomíná britský deník. Dodává, že Merkelová již oznámila rozhodnutí neucházet se o další mandát ve volbách plánovaných na příští rok, které se ale nyní mohou uskutečnit i dříve, a to za situace, kdy CDU čeká otázka, zda se posunout nacionalisticky vpravo, a tím odrazit hrozbu AfD.
"Svět potřebuje prosperující EU, která se dokáže sjednotit okolo společných cílů," deklaruje editorial. Poukazuje, že mezi tématy diskuze na aktuálním summitu je i mnohabilionový "zelený úděl", který má finančně podpořit chudší státy v přechodu k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a bylo by politováníhodné, pokud by tato iniciativa padla za oběť novému politickému rozdělení.
V éře Trumpa a vzestupu Číny je na Evropě, aby byla příkladem ekonomické spolupráce a kompromisů a převzala vůdčí roli v otázkách, jako jsou lidská práva a elektronické soukromí, apeluje The Guardian. Dodává, že aktuálním summitem pro EU začíná život bez Británie a v sázce nemůže být víc.
Související
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
Aktuálně se děje
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
8. července 2026 21:12
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.
Zdroj: David Holub