NÁZOR - EU nastaly divné a v jistém ohledu zmatečné časy, tvrdí editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník připomíná, že multipolární svět, ve kterém roste vliv Číny a Spojené státy pod prezidentem Donaldem Trumpem jsou přinejlepším nevyzpytatelným spojencem, vytváří nová dilemata a nebezpečí.
Peníze na prvním místě
Také brexit, ať bude mít nakonec jakoukoliv podobu, již mění politickou mapu Evropy, upozorňuje prestižní server. Podotýká, že sedmadvaceti zbývajícím členům EU začal tento týden skutečný život bez Velké Británie a prvním problémem, který musí vyřešit, jsou peníze.
Čtvrteční zvláštní summit zvolaný předsedou Evropské rady Charlesem Michelem bude debatovat nejprve o podobě evropského rozpočtu na roky 2021-2027, připomíná editorial. Upozorňuje, že rozpočet se musí vypořádat s absencí jednoho z největších přispěvatelů.
Rozhovory o rozpočtu, které probíhají jednou za 7 let, jsou přinejmenším divoké a tentokrát budou zřejmě nejsložitější v historii EU, upozorňuje The Guardian. Naznačuje, že jejich průběh bude testem schopnosti Unie přijít s úspěšnou, sebevědomou strategií v obtížných podmínkách.
"Ztráta každoročního příspěvku Spojeného království připravila Bruselu finanční výpadek zhruba 62 miliard liber (téměř 1,9 bilionu korun, pozn. redaktora)," píše britský deník. Vysvětluje, že to v tvrdých číslech znamená, že každá členská země bude muset v budoucnu do společného rozpočtu odvádět více.
Otázky o kolik a na co jsou již nyní zdrojem sporů, které mohou prohloubit existující antagonismy mezi východem a západem a jihem a severem, upozorňuje renomovaný server. Nastiňuje, že tzv. šetřivá frakce představovaná prosperujícími státy jako Nizozemsko, Dánsko a Švédsko volá po rozpočtu, který nepřekročí 1 % unijního HDP a bude zaměřen na oblasti jako technologické inovace a migrace.
Bohatší země také odmítají výzvy Michela k odstranění úlev pro největší přispěvatele do rozpočtu, uvádí The Guardian. Připomíná, že chudší země naopak požadují více peněz a jejich určení na tradičnější projekty, například regionální rozvoj a zemědělské dotace.
Kotva stability je pryč
Argumenty obou stran zásadním způsobem ovlivňuje vzestup nacionalistické politiky, konstatuje prestižní deník. Poukazuje, že maďarský premiér Viktor Orbán například prezentuje redistribuci evropských prostředků na východ jako spravedlivou kompenzaci za zisky nadnárodních firem, které jsou běžně odváděny na západ.
V zajištěnějších částech Evropy zase síla krajně pravicových stran, jako jsou Švédští demokraté a nizozemské Fórum pro demokracii, zesiluje volání pro oslabení plateb chudším unijním příbuzným, konstatuje editorial. Odkazuje na jedno ze stanovisek šetřivé frakce, které varuje před tím, že stále narůstající finanční břemeno pro malý počet zemí není pro jejich občany přijatelné.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Za běžné situace by se od Německa očekávalo, že bude jednat jako kotva stability v tak turbulentních vodách," pokračuje The Guardian. Vysvětluje, že vláda Angely Merkelové se ale také musí ohlížet na nacionalisty za svými zády, navíc minulý týden odstoupila nástupkyně Merkelové v čele vládnoucí Křesťansko-demokratické unie (CDU) Annegret Kramp-Karrenbauerová, což dokumentuje nepředvídatelný proces transformace německé pravice.
Rezignace Kramp-Karrenbauerové přišla po rozhodnutí politiků z CDU ve spolkové zemi Duryňsko prolomit tabu a uzavřít spojenectví s krajně pravicovou, euroskeptickou Alternativou pro Německo (AfD), připomíná britský deník. Dodává, že Merkelová již oznámila rozhodnutí neucházet se o další mandát ve volbách plánovaných na příští rok, které se ale nyní mohou uskutečnit i dříve, a to za situace, kdy CDU čeká otázka, zda se posunout nacionalisticky vpravo, a tím odrazit hrozbu AfD.
"Svět potřebuje prosperující EU, která se dokáže sjednotit okolo společných cílů," deklaruje editorial. Poukazuje, že mezi tématy diskuze na aktuálním summitu je i mnohabilionový "zelený úděl", který má finančně podpořit chudší státy v přechodu k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a bylo by politováníhodné, pokud by tato iniciativa padla za oběť novému politickému rozdělení.
V éře Trumpa a vzestupu Číny je na Evropě, aby byla příkladem ekonomické spolupráce a kompromisů a převzala vůdčí roli v otázkách, jako jsou lidská práva a elektronické soukromí, apeluje The Guardian. Dodává, že aktuálním summitem pro EU začíná život bez Británie a v sázce nemůže být víc.
Související
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 1 hodinou
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
Zdroj: Libor Novák