V sázce je vše? EU čekají nejsložitější jednání v historii, tvrdí prestižní deník

NÁZOR - EU nastaly divné a v jistém ohledu zmatečné časy, tvrdí editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník připomíná, že multipolární svět, ve kterém roste vliv Číny a Spojené státy pod prezidentem Donaldem Trumpem jsou přinejlepším nevyzpytatelným spojencem, vytváří nová dilemata a nebezpečí.

Peníze na prvním místě

Také brexit, ať bude mít nakonec jakoukoliv podobu, již mění politickou mapu Evropy, upozorňuje prestižní server. Podotýká, že sedmadvaceti zbývajícím členům EU začal tento týden skutečný život bez Velké Británie a prvním problémem, který musí vyřešit, jsou peníze.

Čtvrteční zvláštní summit zvolaný předsedou Evropské rady Charlesem Michelem bude debatovat nejprve o podobě evropského rozpočtu na roky 2021-2027, připomíná editorial. Upozorňuje, že rozpočet se musí vypořádat s absencí jednoho z největších přispěvatelů.

Rozhovory o rozpočtu, které probíhají jednou za 7 let, jsou přinejmenším divoké a tentokrát budou zřejmě nejsložitější v historii EU, upozorňuje The Guardian. Naznačuje, že jejich průběh bude testem schopnosti Unie přijít s úspěšnou, sebevědomou strategií v obtížných podmínkách.

"Ztráta každoročního příspěvku Spojeného království připravila Bruselu finanční výpadek zhruba 62 miliard liber (téměř 1,9 bilionu korun, pozn. redaktora)," píše britský deník. Vysvětluje, že to v tvrdých číslech znamená, že každá členská země bude muset v budoucnu do společného rozpočtu odvádět více.

Otázky o kolik a na co jsou již nyní zdrojem sporů, které mohou prohloubit existující antagonismy mezi východem a západem a jihem a severem, upozorňuje renomovaný server. Nastiňuje, že tzv. šetřivá frakce představovaná prosperujícími státy jako Nizozemsko, Dánsko a Švédsko volá po rozpočtu, který nepřekročí 1 % unijního HDP a bude zaměřen na oblasti jako technologické inovace a migrace.

Bohatší země také odmítají výzvy Michela k odstranění úlev pro největší přispěvatele do rozpočtu, uvádí The Guardian. Připomíná, že chudší země naopak požadují více peněz a jejich určení na tradičnější projekty, například regionální rozvoj a zemědělské dotace.

Kotva stability je pryč

Argumenty obou stran zásadním způsobem ovlivňuje vzestup nacionalistické politiky, konstatuje prestižní deník. Poukazuje, že maďarský premiér Viktor Orbán například prezentuje redistribuci evropských prostředků na východ jako spravedlivou kompenzaci za zisky nadnárodních firem, které jsou běžně odváděny na západ.  

V zajištěnějších částech Evropy zase síla krajně pravicových stran, jako jsou Švédští demokraté a nizozemské Fórum pro demokracii, zesiluje volání pro oslabení plateb chudším unijním příbuzným, konstatuje editorial. Odkazuje na jedno ze stanovisek šetřivé frakce, které varuje před tím, že stále narůstající finanční břemeno pro malý počet zemí není pro jejich občany přijatelné.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Za běžné situace by se od Německa očekávalo, že bude jednat jako kotva stability v tak turbulentních vodách," pokračuje The Guardian. Vysvětluje, že vláda Angely Merkelové se ale také musí ohlížet na nacionalisty za svými zády, navíc minulý týden odstoupila nástupkyně Merkelové v čele vládnoucí Křesťansko-demokratické unie (CDU) Annegret Kramp-Karrenbauerová, což dokumentuje nepředvídatelný proces transformace německé pravice.

Rezignace Kramp-Karrenbauerové přišla po rozhodnutí politiků z CDU ve spolkové zemi Duryňsko prolomit tabu a uzavřít spojenectví s krajně pravicovou, euroskeptickou Alternativou pro Německo (AfD), připomíná britský deník. Dodává, že Merkelová již oznámila rozhodnutí neucházet se o další mandát ve volbách plánovaných na příští rok, které se ale nyní mohou uskutečnit i dříve, a to za situace, kdy CDU čeká otázka, zda se posunout nacionalisticky vpravo, a tím odrazit hrozbu AfD.    

"Svět potřebuje prosperující EU, která se dokáže sjednotit okolo společných cílů," deklaruje editorial. Poukazuje, že mezi tématy diskuze na aktuálním summitu je i mnohabilionový "zelený úděl", který má finančně podpořit chudší státy v přechodu k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a bylo by politováníhodné, pokud by tato iniciativa padla za oběť novému politickému rozdělení.

V éře Trumpa a vzestupu Číny je na Evropě, aby byla příkladem ekonomické spolupráce a kompromisů a převzala vůdčí roli v otázkách, jako jsou lidská práva a elektronické soukromí, apeluje The Guardian. Dodává, že aktuálním summitem pro EU začíná život bez Británie a v sázce nemůže být víc.

Související

Evropská unie

EU vymyslela plán, jak k sobě připojit Ukrajinu

Nové členské země by se mohly připojit k Evropské unii bez plných hlasovacích práv. Tato myšlenka, která je zatím v počáteční fázi, má potenciál odblokovat proces rozšiřování EU a umožnit, aby se země jako Ukrajina staly součástí bloku dříve, než Unie kompletně přepracuje své fungování. Podle diplomatických zdrojů by musely nový návrh schválit všechny stávající členské státy.
SPD

O českém členství v EU a NATO se hlasovat nebude, připouští Okamura

Co říkají politici v kampani a po volbách, to se mnohdy dost liší. Hnutí SPD se tentokrát bude zřejmě poprvé podílet na vládě, ale jedna z priorit jeho programu nejspíš nebude na pořadu dne. Předseda Tomio Okamura již připustil, že Česko nečeká hlasování ohledně členství v Evropské unii a NATO. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

ICJ: Izrael je povinen podporovat UNRWA. Neprokázal, že zaměstnanci jsou členy Hamásu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) OSN se sídlem v Haagu ve středu rozhodl, že Izrael je povinen podporovat humanitární úsilí Organizace spojených národů a jejích agentur, včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), v Pásmu Gazy. Jedenáct soudců ICJ uvedlo, že Izrael nepodložil svá tvrzení, podle nichž je významná část zaměstnanců UNRWA „členy Hamásu“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Muzeum Louvre

Francie spočítala cenu ukradených klenotů z Louvre. Je astronomická

Škody způsobené nedělní loupeží napoleonských šperků z pařížského muzea Louvre byly odhadnuty na přibližně 88 milionů eur (asi 2,17 miliardy Kč). Toto číslo v úterý potvrdila pařížská prokurátorka Laure Beccuau. Zloději si odnesli několik nevyčíslitelných královských klenotů během odvážného denního přepadení, které se odehrálo 19. října 2025.

před 6 hodinami

Sarkozy, Nicolas

Exprezident Sarkozy bude mít ve vězení stálou policejní ochranu

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude mít po celou dobu výkonu trestu ve vězení stálou policejní ochranu. Oznámil to francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez. Dva policejní důstojníci budou nepřetržitě umístěni v sousedních celách, aby zajistili jeho bezpečnost.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

J.D. Vance, Marco Rubio

Příměří v Gaze je jen začátek. Vance řekl, co bude následovat

Viceprezident Spojených států amerických, JD Vance, ve středu prohlásil, že příměří v Gaze, které bylo zprostředkováno Washingtonem, by mohlo Izraeli otevřít cestu k širším spojenectvím na Blízkém východě. Během tiskové konference v Jeruzalémě uvedl, že dohoda je „kritickým kouskem odemčení Abrahamovských dohod“. Tím odkazoval na sérii dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy, které byly uzavřeny v roce 2020.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně

Do důchodu v 65 letech? Neudržitelné, tvrdí Jurečka. Prozradil, proč u voleb nefungovaly eDoklady

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé, které aktuálně jednají o vytvoření nové vlády, by mohly ovlivnit osud návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle končících lidoveckých ministrů má smysl, aby stávající vláda rozpočet znovu předložila sněmovně, pokud nová koalice přijme jeho základní parametry. Ministři Marek Výborný (zemědělství) a Marian Jurečka (práce a sociálních věcí) se shodují, že by k tomuto kroku mělo dojít až po ustavení sněmovny na začátku listopadu. 

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruské útoky opět zabíjely na Ukrajině. Mezi mrtvými jsou i děti

Ruské střely a drony tvrdě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev a další města, přičemž zemřelo šest osob, včetně dvou dětí a šestiměsíčního miminka. Útoky způsobily značné škody na klíčových energetických zařízeních a několika výškových obytných budovách. Raketové a dronové údery probíhaly většinu noci z úterý na středu a Kyjev byl zasažen nejméně čtyřmi balistickými střelami. V celém městě bylo slyšet sérii silných explozí.

před 12 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Proč Trump uspěl v Gaze, ale mír na Ukrajině zajistit nedokázal?

Plánovaný summit prezidentů Trumpa a Putina o válce na Ukrajině, který se měl konat v Budapešti, byl odložen na neurčito. Záměr uskutečnit setkání "během dvou týdnů, nebo tak nějak," který americký prezident zmínil jen před několika dny, se nerealizoval. Zrušena byla i předběžná schůzka ministrů zahraničí obou zemí. Prezident Trump v Bílém domě v úterý odpoledne prohlásil, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že nechtěl marnit čas. 

před 13 hodinami

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina zasáhla chemickou továrnu v Rusku střelami Storm Shadow

Ukrajinské ozbrojené síly informovaly o úspěšném úderu na ruský chemický závod za použití raket Storm Shadow, které dodala Velká Británie. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o "masivní" a "úspěšný zásah", jenž pronikl ruským systémem protivzdušné obrany. Armáda momentálně stále vyhodnocuje přesné výsledky tohoto útoku.

před 14 hodinami

Prezident Trump

Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity

Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.

před 15 hodinami

včera

včera

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy