NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Administrátor Isaacman na akci s názvem Ignition zdůraznil, že měsíční základna nevznikne přes noc. Podle jeho slov hodlá NASA v příštích sedmi letech investovat přibližně 20 miliard dolarů. Celý projekt bude realizován prostřednictvím desítek samostatných misí. Zatím však není zcela jasné, jaká část těchto prostředků bude přesunuta z jiných projektů a kolik bude vyžadovat nové finance.

Kromě měsíčních plánů oznámil Isaacman, který je ve funkci od prosince, také velmi ambiciózní termíny pro další projekty. Mezi nejvýznamnější patří vývoj zcela nového marsovského vozidla s jaderným pohonem. NASA doufá, že se tento stroj podaří vypustit již v roce 2028. V kontextu kosmického výzkumu se jedná o neobvykle krátký a rychlý časový rámec.

Cesta k financování a realizaci těchto inovací zůstává nejasná a pravděpodobně se neobejde bez komplikací. Isaacmanovy kroky však naznačují snahu vnést do vědeckých i pilotovaných letů NASA nový pocit naléhavosti. Od svého nástupu se snaží prosadit odvážné změny, které zahrnují posílení klíčových kompetencí agentury i nábor nových zaměstnanců.

Jedním z nejvýraznějších rozhodnutí je pozastavení plánů na vybudování vesmírné stanice Gateway, která měla obíhat Měsíc. Tato stanice, vyvíjená ve spolupráci s mezinárodními partnery, měla sloužit jako přestupní uzel pro cesty na lunární povrch i do vzdálenějších míst vesmíru. Měla koordinovat přepravu nákladu i osob přímo na oběžné dráze Měsíce.

Namísto budování stanice Gateway se NASA rozhodla využít již existující zdroje a hardware pro jiné účely, zejména pro stavbu samotné povrchové základny. Podle Carlose Garcii-Galana, vedoucího programu lunární základny, mohou být části hardwaru přímo využity k podpoře průzkumných cílů. Tyto prvky pomohou zajistit nezbytné zázemí pro mise zaměřené na práci přímo na povrchu.

Isaacman plánuje také výrazně zvýšit počet robotických přistávacích modulů, které na Měsíc dopraví vědecké přístroje a zásoby. Cílem je, aby k těmto přistáním docházelo každý měsíc. Pro srovnání, od ledna 2024 vyslala NASA se svými partnery k Měsíci čtyři moduly s různou mírou úspěšnosti. Tyto robotické mise mají připravit půdu pro lidskou posádku.

Program Artemis, jehož cílem je návrat lidí na Měsíc po padesáti letech, bude v těchto snahách pokračovat. První pilotovaná mise Artemis II, která Měsíc pouze obletí, má odstartovat již 1. dubna. Cílem je pak do začátku roku 2028 dopravit astronauty na povrch a následně realizovat možná i dvě pilotované mise ročně.

Nová strategie nutí NASA přehodnotit stávající smlouvy a požadavky na vesmírnou infrastrukturu. Isaacman dal jasně najevo komerčním partnerům, že nebude tolerovat průtahy a překračování rozpočtů, které provázely projekty jako raketa SLS nebo loď Orion. Varoval, že v případě nedostatečného výkonu dodavatelů mohou následovat nepopulární opatření a ukončení projektů.

V rámci mise na Mars s názvem SR-1 Freedom chce NASA poprvé využít technologii jaderného elektrického pohonu. Tento systém slibuje vysokou účinnost pro lety do hlubokého vesmíru, přestože přináší rizika spojená s radiací. Vozidlo by mělo navázat na cíle dřívějšího návrhu Skyfall a nasadit na marsovském povrchu vrtulníky podobné úspěšnému stroji Ingenuity.

Poznatky z této mise mají také pomoci při vývoji štěpného reaktoru pro měsíční základnu, který by zajišťoval energii během lunárního dne i noci. NASA plánuje spuštění takového reaktoru do roku 2030. Představitelé agentury si uvědomují, že budou muset veřejnosti vysvětlit bezpečnost této technologie, neboť reaktor se aktivuje až ve vesmíru a na zemi nepředstavuje radiační hrozbu.