V sázce je vše? EU čekají nejsložitější jednání v historii, tvrdí prestižní deník

NÁZOR - EU nastaly divné a v jistém ohledu zmatečné časy, tvrdí editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník připomíná, že multipolární svět, ve kterém roste vliv Číny a Spojené státy pod prezidentem Donaldem Trumpem jsou přinejlepším nevyzpytatelným spojencem, vytváří nová dilemata a nebezpečí.

Přidejte svůj názor 9 komentářů

EU
doporučujeme

Peníze na prvním místě

Také brexit, ať bude mít nakonec jakoukoliv podobu, již mění politickou mapu Evropy, upozorňuje prestižní server. Podotýká, že sedmadvaceti zbývajícím členům EU začal tento týden skutečný život bez Velké Británie a prvním problémem, který musí vyřešit, jsou peníze.

Čtvrteční zvláštní summit zvolaný předsedou Evropské rady Charlesem Michelem bude debatovat nejprve o podobě evropského rozpočtu na roky 2021-2027, připomíná editorial. Upozorňuje, že rozpočet se musí vypořádat s absencí jednoho z největších přispěvatelů.

Rozhovory o rozpočtu, které probíhají jednou za 7 let, jsou přinejmenším divoké a tentokrát budou zřejmě nejsložitější v historii EU, upozorňuje The Guardian. Naznačuje, že jejich průběh bude testem schopnosti Unie přijít s úspěšnou, sebevědomou strategií v obtížných podmínkách.

"Ztráta každoročního příspěvku Spojeného království připravila Bruselu finanční výpadek zhruba 62 miliard liber (téměř 1,9 bilionu korun, pozn. redaktora)," píše britský deník. Vysvětluje, že to v tvrdých číslech znamená, že každá členská země bude muset v budoucnu do společného rozpočtu odvádět více.

Otázky o kolik a na co jsou již nyní zdrojem sporů, které mohou prohloubit existující antagonismy mezi východem a západem a jihem a severem, upozorňuje renomovaný server. Nastiňuje, že tzv. šetřivá frakce představovaná prosperujícími státy jako Nizozemsko, Dánsko a Švédsko volá po rozpočtu, který nepřekročí 1 % unijního HDP a bude zaměřen na oblasti jako technologické inovace a migrace.

Bohatší země také odmítají výzvy Michela k odstranění úlev pro největší přispěvatele do rozpočtu, uvádí The Guardian. Připomíná, že chudší země naopak požadují více peněz a jejich určení na tradičnější projekty, například regionální rozvoj a zemědělské dotace.

Kotva stability je pryč

Argumenty obou stran zásadním způsobem ovlivňuje vzestup nacionalistické politiky, konstatuje prestižní deník. Poukazuje, že maďarský premiér Viktor Orbán například prezentuje redistribuci evropských prostředků na východ jako spravedlivou kompenzaci za zisky nadnárodních firem, které jsou běžně odváděny na západ.  

V zajištěnějších částech Evropy zase síla krajně pravicových stran, jako jsou Švédští demokraté a nizozemské Fórum pro demokracii, zesiluje volání pro oslabení plateb chudším unijním příbuzným, konstatuje editorial. Odkazuje na jedno ze stanovisek šetřivé frakce, které varuje před tím, že stále narůstající finanční břemeno pro malý počet zemí není pro jejich občany přijatelné.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Za běžné situace by se od Německa očekávalo, že bude jednat jako kotva stability v tak turbulentních vodách," pokračuje The Guardian. Vysvětluje, že vláda Angely Merkelové se ale také musí ohlížet na nacionalisty za svými zády, navíc minulý týden odstoupila nástupkyně Merkelové v čele vládnoucí Křesťansko-demokratické unie (CDU) Annegret Kramp-Karrenbauerová, což dokumentuje nepředvídatelný proces transformace německé pravice.

Rezignace Kramp-Karrenbauerové přišla po rozhodnutí politiků z CDU ve spolkové zemi Duryňsko prolomit tabu a uzavřít spojenectví s krajně pravicovou, euroskeptickou Alternativou pro Německo (AfD), připomíná britský deník. Dodává, že Merkelová již oznámila rozhodnutí neucházet se o další mandát ve volbách plánovaných na příští rok, které se ale nyní mohou uskutečnit i dříve, a to za situace, kdy CDU čeká otázka, zda se posunout nacionalisticky vpravo, a tím odrazit hrozbu AfD.    

"Svět potřebuje prosperující EU, která se dokáže sjednotit okolo společných cílů," deklaruje editorial. Poukazuje, že mezi tématy diskuze na aktuálním summitu je i mnohabilionový "zelený úděl", který má finančně podpořit chudší státy v přechodu k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a bylo by politováníhodné, pokud by tato iniciativa padla za oběť novému politickému rozdělení.

V éře Trumpa a vzestupu Číny je na Evropě, aby byla příkladem ekonomické spolupráce a kompromisů a převzala vůdčí roli v otázkách, jako jsou lidská práva a elektronické soukromí, apeluje The Guardian. Dodává, že aktuálním summitem pro EU začíná život bez Británie a v sázce nemůže být víc.

Témata: EU | EuroZprávy.cz
Loading...
Vstupte do diskuze (9)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Hrozí propad HDP o 30-50 %. Experti přirovnávají krizi k rozpadu SSSR

30.03.2020 00:01 NÁZOR - Koronavirová krize v Evropě bude mít pravděpodobně ekonomický dopad, jaký jsme za našich…

Německo v šoku. Ministr financí Thomas Schäfer spáchal sebevraždu, asi…

29.03.2020 22:21 Aktualizováno Hesenský ministr financí Thomas Schäfer spáchal sebevraždu, pravděpodobně kvůli tomu, že byl …

Francie hlásí více než 2600 mrtvých a více než 40 000 nakažených

29.03.2020 21:00 Ve Francii si koronavirus vyžádal životy dalších 292 pacientů. Celkový počet úmrtí od začátku…

V Itálii je téměř 100 000 nakažených. Zemřelo 10 779 lidí

29.03.2020 20:11 V Itálii přibylo za posledních 24 hodin 756 obětí nákazy koronavirem. Je to méně, než v pátek a…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama