Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů, kde ale bude muset překonat ještě řadu nástrah.
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.
Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě dnes schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.
Návrh zákona, který dnes schválila Dolní sněmovna, nyní poputuje do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu. Hrozí rovněž, že budou chtít zastánci brexitu proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.
Premiér Johnson po schválení zákona uvedl, že jediným způsobem, jak se nyní pohnout kupředu, jsou předčasné volby. Vypsat je chce na 15. října, aby se konaly dva dny před summitem EU v Bruselu a o něco více než dva týdny před plánovaným termínem brexitu. Zda ve sněmovně získá na vypsání voleb potřebnou dvoutřetinovou většinu, ale vůbec není jasné.
Johnson v parlamentu vyzval k předčasným volbám 15. října
Britský premiér Boris Johnson v parlamentu vyzval ke konání předčasných voleb 15. října. Reagoval tak na hlasování poslanců, kteří schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Pro vyhlášení voleb ale potřebuje premiér souhlas dvou třetin poslanců a takovou podporu nemá zdaleka jistou.
"Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu," prohlásil Johnson. "Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu," dodal s tím, že právě z tohoto důvodu "se musí v úterý 15. října konat volby".
"Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii," řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za "císařovy nové šaty" podle jedné z Andersenových pohádek.
Snaha o vypsání předčasných voleb je podle Corbyna "cynický krok cynického premiéra" a "falešná hra", která není hodna Johnsonova úřadu. Labouristé podle něj jsou připraveni se s konzervativci utkat ve volbách, ale až v okamžiku, kdy bude návrh zákon schválený dnes Dolní sněmovnou definitivně přijat a formálně potvrzen královnou.
Související
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
Do Británie doputovala krásná zpráva z Portugalska. Eugenie porodila holčičku
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
před 3 hodinami
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
před 4 hodinami
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
včera
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
včera
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
včera
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
včera
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
včera
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
včera
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
včera
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
včera
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
včera
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
včera
Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě
včera
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
7. srpna 2026 22:04
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
7. srpna 2026 20:55
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
7. srpna 2026 19:37
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
7. srpna 2026 18:26
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
7. srpna 2026 17:09
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Zdroj: Libor Novák