Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů, kde ale bude muset překonat ještě řadu nástrah.
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.
Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě dnes schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.
Návrh zákona, který dnes schválila Dolní sněmovna, nyní poputuje do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu. Hrozí rovněž, že budou chtít zastánci brexitu proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.
Premiér Johnson po schválení zákona uvedl, že jediným způsobem, jak se nyní pohnout kupředu, jsou předčasné volby. Vypsat je chce na 15. října, aby se konaly dva dny před summitem EU v Bruselu a o něco více než dva týdny před plánovaným termínem brexitu. Zda ve sněmovně získá na vypsání voleb potřebnou dvoutřetinovou většinu, ale vůbec není jasné.
Johnson v parlamentu vyzval k předčasným volbám 15. října
Britský premiér Boris Johnson v parlamentu vyzval ke konání předčasných voleb 15. října. Reagoval tak na hlasování poslanců, kteří schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Pro vyhlášení voleb ale potřebuje premiér souhlas dvou třetin poslanců a takovou podporu nemá zdaleka jistou.
"Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu," prohlásil Johnson. "Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu," dodal s tím, že právě z tohoto důvodu "se musí v úterý 15. října konat volby".
"Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii," řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za "císařovy nové šaty" podle jedné z Andersenových pohádek.
Snaha o vypsání předčasných voleb je podle Corbyna "cynický krok cynického premiéra" a "falešná hra", která není hodna Johnsonova úřadu. Labouristé podle něj jsou připraveni se s konzervativci utkat ve volbách, ale až v okamžiku, kdy bude návrh zákon schválený dnes Dolní sněmovnou definitivně přijat a formálně potvrzen královnou.
Související
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 3 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 5 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 6 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 8 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 8 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 12 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 13 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 13 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák