Česká eurokomisařka Věra Jourová získala post místopředsedkyně Evropské komise (EK). V novém týmu Ursuly von der Leyenové bude mít na starosti dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost. Oznámila to dnes v Bruselu budoucí předsedkyně EK, podle níž není pochyb o profesionalitě a nezávislosti české komisařky. Jourová označila nominaci za velkou čest.
Komise bude mít osm místopředsedů, mezi nimiž bude i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi. Nejdůležitější posty výkonných místopředsedů obsadí Nizozemec Frans Timmermans, Dánka Margrethe Vestagerová a Lotyš Valdis Dombrovskis.
Ve vrcholném orgánu unijní exekutivy bude 14 mužů a 13 žen, což je o čtyři více než v dosavadní EK Jeana-Clauda Junckera. Osm komisařů včetně Jourové a Šefčoviče působí i v jím vedené komisi.
Česká zástupkyně se bude podle své nastávající šéfky zasazovat o posilování demokracie v členských zemích a společně s komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem z Belgie dohlížet na dodržování vlády práva a kvalitu právního státu. Měla by se rovněž snažit o větší transparentnost legislativních procesů v EU či dbát o nezávislost žurnalistiky a svobodu a pluralitu médií.
"Není žádných pochyb o kompetentnosti a nezávislosti Věry Jourové," odpověděla von der Leyenová na opakované otázky evropských novinářů. Ti naráželi na spojení české komisařky s premiérem Andrejem Babišem, třeba v souvislosti s českou mediální scénou či s auditními zprávami o možném střetu zájmů při čerpání unijních fondů.
Německá politička zdůraznila, že Jourová předvedla "excelentní práci" už v nynější komisi, kde má na starosti ochranu spotřebitelů a spravedlnost. Pro dohled nad dodržováním principů demokracie a vlády práva je podle ní skvělou volbou.
"Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla Jourová v první reakci. Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence "zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí". Nyní se hodlá soustředit na slyšení v Evropském parlamentu, který musí komisaře na jejich nových postech potvrdit.
Jourová si polepší nejen co do významu své pozice, ale i platově. Hrubý měsíční plat eurokomisaře činí téměř 23.000 eur (bezmála 595.000 Kč), zatímco místopředseda EK bere více než 25.000 eur (více než 646.000 Kč). Předseda české vlády má měsíční plat zhruba 221.000 korun.
Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post. Chtěla bych poděkovat @AndrejBabis a @strakovka za spolupráci. Nyní se musím soustředit na slyšení v Evropském parlamentu.
— Věra Jourová (@VeraJourova) September 10, 2019
Von der Leyenová zdůraznila, že se při sestavování komise snažila nejen o vyvážený počet mužů a žen, ale také o regionální rovnováhu. Celkem čtyři místopředsednická křesla proto obsadí politici z postkomunistických zemí, mezi nimiž je kromě Dombrovskise, Jourové a Šefčoviče i Chorvatka Dubravka Šuicaová, náplní jejíž práce bude demokracie a demografie.
Místopředsedou bude i Španěl Josep Borrell, který bude novým šéfem unijní diplomacie. Osmé místopředsednické křeslo připadne někdejšímu mluvčímu komise, Řekovi Margaritisi Schinasovi, který se bude starat o ochranu evropského způsobu života. Do této oblasti patří třeba otázky migrace či bezpečnostní unie.
Podle von der Leyenové budou zásadními prioritami EK směřování k ekologicky odpovědnější EU, ekonomika prospěšná pro obyvatele a přizpůsobení unie digitálnímu věku. První téma bude mít na starosti Timmermans, druhé Dombrovskis a třetí Vestagerová.
Komise má o jednoho člena méně než dosavadní Junckerova sestava, neboť svého člověka nenavrhla odcházející Británie. Von der Leyenová dnes zdůraznila, že pokud by ostrovní země k 31. říjnu EU neopustila, musí co nejdříve dodat komisaře.
Související
Jourová skončí v hnutí ANO a pro tuto chvíli i v aktivní politice
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
Věra Jourová , evropská komise , Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie) , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová
včera
MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil
včera
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
včera
Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
včera
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
včera
Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu
včera
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
včera
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
včera
Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven
včera
Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů
včera
Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů
včera
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
včera
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
včera
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
včera
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
včera
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
včera
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
27. května 2026 21:18
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
27. května 2026 20:00
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
Zdroj: Libor Novák