Jourová je místopředsedkyní eurokomise. Bude hlídat hodnoty EU a transparentnost

Česká eurokomisařka Věra Jourová získala post místopředsedkyně Evropské komise (EK). V novém týmu Ursuly von der Leyenové bude mít na starosti dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost. Oznámila to dnes v Bruselu budoucí předsedkyně EK, podle níž není pochyb o profesionalitě a nezávislosti české komisařky. Jourová označila nominaci za velkou čest.

Komise bude mít osm místopředsedů, mezi nimiž bude i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi. Nejdůležitější posty výkonných místopředsedů obsadí Nizozemec Frans Timmermans, Dánka Margrethe Vestagerová a Lotyš Valdis Dombrovskis.

Ve vrcholném orgánu unijní exekutivy bude 14 mužů a 13 žen, což je o čtyři více než v dosavadní EK Jeana-Clauda Junckera. Osm komisařů včetně Jourové a Šefčoviče působí i v jím vedené komisi.

Česká zástupkyně se bude podle své nastávající šéfky zasazovat o posilování demokracie v členských zemích a společně s komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem z Belgie dohlížet na dodržování vlády práva a kvalitu právního státu. Měla by se rovněž snažit o větší transparentnost legislativních procesů v EU či dbát o nezávislost žurnalistiky a svobodu a pluralitu médií.

"Není žádných pochyb o kompetentnosti a nezávislosti Věry Jourové," odpověděla von der Leyenová na opakované otázky evropských novinářů. Ti naráželi na spojení české komisařky s premiérem Andrejem Babišem, třeba v souvislosti s českou mediální scénou či s auditními zprávami o možném střetu zájmů při čerpání unijních fondů.

Německá politička zdůraznila, že Jourová předvedla "excelentní práci" už v nynější komisi, kde má na starosti ochranu spotřebitelů a spravedlnost. Pro dohled nad dodržováním principů demokracie a vlády práva je podle ní skvělou volbou.

"Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla Jourová v první reakci. Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence "zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí". Nyní se hodlá soustředit na slyšení v Evropském parlamentu, který musí komisaře na jejich nových postech potvrdit.

Jourová si polepší nejen co do významu své pozice, ale i platově. Hrubý měsíční plat eurokomisaře činí téměř 23.000 eur (bezmála 595.000 Kč), zatímco místopředseda EK bere více než 25.000 eur (více než 646.000 Kč). Předseda české vlády má měsíční plat zhruba 221.000 korun.

Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post. Chtěla bych poděkovat @AndrejBabis a @strakovka za spolupráci. Nyní se musím soustředit na slyšení v Evropském parlamentu.

— Věra Jourová (@VeraJourova) September 10, 2019

Von der Leyenová zdůraznila, že se při sestavování komise snažila nejen o vyvážený počet mužů a žen, ale také o regionální rovnováhu. Celkem čtyři místopředsednická křesla proto obsadí politici z postkomunistických zemí, mezi nimiž je kromě Dombrovskise, Jourové a Šefčoviče i Chorvatka Dubravka Šuicaová, náplní jejíž práce bude demokracie a demografie.

Místopředsedou bude i Španěl Josep Borrell, který bude novým šéfem unijní diplomacie. Osmé místopředsednické křeslo připadne někdejšímu mluvčímu komise, Řekovi Margaritisi Schinasovi, který se bude starat o ochranu evropského způsobu života. Do této oblasti patří třeba otázky migrace či bezpečnostní unie.

Podle von der Leyenové budou zásadními prioritami EK směřování k ekologicky odpovědnější EU, ekonomika prospěšná pro obyvatele a přizpůsobení unie digitálnímu věku. První téma bude mít na starosti Timmermans, druhé Dombrovskis a třetí Vestagerová.

Komise má o jednoho člena méně než dosavadní Junckerova sestava, neboť svého člověka nenavrhla odcházející Británie. Von der Leyenová dnes zdůraznila, že pokud by ostrovní země k 31. říjnu EU neopustila, musí co nejdříve dodat komisaře.

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

Více souvisejících

Věra Jourová evropská komise Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) Česká republika

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy