Volební reforma se odkládá. Německo bude mít "parlament XXL"

Německo se před nadcházejícími parlamentními volbami nedočká žádné zásadní reformy, která by zastavila zvyšování počtu poslanců Spolkové sněmu; s rozsáhlejší úpravou volebního zákona se počítá až pro další volby v roce 2025.

Shodli se na tom konzervativci kancléřky Angely Merkelové s koaličními sociálními demokraty. V budoucnosti není vyloučeno ani snížení minimálního věku voličů na 16 let.

Počet poslanců parlamentu vytrvale roste, v tom současném jich sedí 709 a po volbách v příštím roce by jich o zákonech mohlo rozhodovat i více než 800. Současný parlament, který je doposud nejpočetnější, dostal přezdívku XL, tomu budoucímu se již nyní říká XXL, informuje Deutsche Welle.

Problémem jsou takzvané převislé a vyrovnávací mandáty. V parlamentních volbách se hlasuje ve 299 okrscích a každý volič má dva hlasy, tím prvním vybírá konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje stranu.

V ideálním případě by sněm měl 598 poslanců, tedy dva z každého okrsku. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale většinou není a po volbách následuje složitý přepočet hlasů. Němečtí voliči totiž často podpoří v přímé volbě kandidáta některé z velkých stran a pro "vyvážení" hlasují v poměrné volbě pro některou z menších stran.

Některé strany pak zpravidla získají více přímých mandátů, než kolik by jim příslušelo podle poměru z hlasování pro stranické kandidátky. Tím vznikne takzvaný převislý mandát, který zvýší počet poslanců ve sněmu oproti základnímu stavu. Vyrovnávací mandáty pak od roku 2013 nerovnost způsobenou převislými mandáty kompenzují, aby strany úspěšnější díky druhému hlasu nebyly znevýhodněny a aby se zachoval poměr hlasů ve sněmu.

Politické strany sice s úpravou volebního zákona, který by nabobtnávání parlamentu zastavil, souhlasí, každá má ale o reformě jinou představu. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové navrhovala snížit počet volebních okrsků na 280 a nevyrovnávat dosažení až sedmi převislých mandátů, to se ale nelíbilo sociálním demokratům (SPD). Ti požadovali pro nadcházející volby omezit počet parlamentních křesel na 690 a teprve poté připravit rozsáhlejší reformu.

Koaliční strany se v noci na dnešek po zdlouhavém vyjednávání dohodly, že spor prozatím odloží, stejně tak reformu. Počet volebních okrsků pro příští volby zůstane zachován, koalice se ale zavázala "tlumicími opatřeními" zabránit navýšení počtu poslanců. Obrátit se v této věci ale musí vládní strany na opozici.

Koalice se rovněž shodla, že reformní komise po nadcházejících volbách prověří možnosti, jak volební zákon pro další hlasování v roce 2025 upravit. Počítá se mimo jiné se snížením volebních okrsků na 280 a vyloučeno není ani snížení minimálního věku voličů na 16 let z nynějších 18 či posílení kandidátek o ženy. To požaduje SPD, která navrhovala připustit k volbám jen ty strany, které budou mít vyrovnaný počet kandidujících žen a mužů.

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.
Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Volby v Německu CDU Konzervativní unie CDU/CSU Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 2 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy