Výhody pro očkované? Roušky a karanténa kvůli odmítačům vakcíny zůstanou, cestování je na pováženou

Vývoj pandemie nového typu koronaviru se posunul do další fáze. Počet nakažených sice v řadě zemí světa neklesá, naopak trhá nové rekordy, naděje na zlepšení situace je ale díky počínající vakcinaci blíže než kdy dřív. To bude ovšem platit za předpokladu, že se podaří naočkovat dostatečný počet lidí. A jednou z motivací by mohly být bonusy pro očkované.

Ačkoliv se ještě loni spekulovalo o představě, kdy se lidé nechají očkovat a následně vyjdou do ulic bez roušky a hrozby karantény, dnes už víme, že je to spíše utopie a realita bude na míle odlišná. Lze si naopak představit model, při kterém budou očkovaní lidé mít různé výhody v místech, kde se neočkovaní neobjeví.

Zásadní problém totiž spočívá v tom, že výrobci vakcín oficiálně neuvádí účinnost proti nakažení, nelze proto spoléhat, že očkování zabrání dalšímu šíření nemoci. Jak potvrzuje například server CNN a nedávný rozhovor pro EuroZprávy.cz, vakcíny zabrání tomu, aby lidé vážně onemocněli. To je jejich primární cíl, který se podle všeho zatím podařilo naplnit.

Velkou neznámou ale zůstává, jestli se očkovaní lidé mohou nakazit a jestli mohou nemoc šířit. Vakcína je proto doplňkem ke stávajícím opatřením, který zachraňuje životy. Roušky, dezinfekce a karantény ale nenahradí, pouze doplňuje.

"Vakcína je další nástroj, který máme, ty současné ale nebude nahrazovat," uvedl koncem loňského roku šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Ghebreyesus s tím, že sama vakcína pandemii koronaviru neukončí. Část lidí se totiž odmítá nechat očkovat, a reálně hrozí, že proočkovanost populace nebude dostatečná. 

Očkovaný a negativní jsou rozdílné pojmy. Míchat je nelze

Představme si modelovou situaci, kdy do letadla posadíme stovku pasažérů naočkovaných a stovku negativně testovaných. Následně letadlo pošleme na téměř dvouhodinový let z Prahy do Říma. Poté, co letadlo přistane, můžeme s jistotou říct několik věcí.

Tou nejvíce zjevnou je fakt, že ta část lidí, která byla očkována, neonemocní. Nebudou mít závažný průběh nemoci a neskončí v nemocnici. S jistotou ale také lze říct, že nikdo nemůže vyloučit, jestli se koronavirus v letadle neobjevil. Zatímco otestovaní lidé jej před odletem neměli, za letu se mohli nakazit právě od očkovaných jedinců.

Spolu s přibývajícím počtem očkovaných bude největší úskalí spočívat v tom, že očkovaní lidé mohou být nadále bezpříznakoví přenašeči. Vakcína sice ochrání jejich zdraví, nelze ale zatím potvrdit, jestli ochrání i okolí. 

V takovém případě by dávalo smysl buď vypravit letadlo plné pouze očkovaných pasažérů, nebo pouze otestovaných cestujících. Nespornou výhodou očkování je, že životy zachrání, dokud ale nebude zřejmé, jak účinně ochrání přes šířením nemoci, jsou debaty o bonusech pro očkované spíše diskuzemi o podpoře očkování.

Bonusy mají více motivační než preventivní smysl

Více než preventivní budou tedy různé výhody zřejmě mít smysl jako motivační. V ideálním případě by totiž mohly vakcíny nemoc zastavit, k tomu by ale bylo potřeba očkovat plošně. A ačkoliv lidstvo má s eradikacemi některých nemocí zkušenosti, z řady důvodů nejsou ani velké, ani rychlé. Vymýtit nemoc není otázkou jednoho, dvou let.

K celkovému ukončení pandemie ale musí být virus celosvětově potlačen, což je podle řady vědců téměř nemožné, vzhledem k jeho rozsáhlosti. Lidé by si museli vybudovat dostatečnou imunitu prostřednictvím infekcí nebo vakcín. Odhaduje se, že imunní musí být 55 až 80 % populace.

V Česku by se podle plánů mělo v ideálním případě nechat naočkovat 60 % lidí. Průzkumy ale ukazují, že tak velký počet lidí vakcínu zatím nepřijímá. A přesvědčit by je mohly právě bonusy. O kterých ale ani u nás, ani v zahraničí zatím nikdo nemá jasno.

Jde totiž o velmi citlivé téma, o to víc vzhledem k faktu, že dojde-li k míchání testovaných a očkovaných lidí, v zásadě se nic nevyřeší. Očkovaní lidé mohou mít jistotu, že sami vážně neonemocní, kvůli bezpečí neočkovaných je ale nelze míchat mezi sebou. Ne, dokud se nenaočkuje větší množství lidí.

Motivovat...ale jak?

Debaty o výhodách pro jedince s vakcínou by proto měly být koordinované, aby měly smysl a význam. Ačkoliv jsou různé bonusy sporné z hlediska etiky i práva, měly by primárně sloužit k tomu, aby se nechali očkovat i lidé, kteří nevidí jako prioritní potřebu chránit své zdraví.

Jak by však mohly vypadat zatím v zásadě nikdo neví. "Případná práva, která získají lidé, kteří podstoupí očkování proti onemocnění covid-19, jsou momentálně předmětem diskuze," řekla pro EuroZprávy.cz vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

I ona upozornila, že hlavním přínosem a výhodou očkování je především postupný spolehlivý návrat k běžnému životu. "Je to právě očkování, díky kterému můžeme efektivně ochránit sebe i své blízké, a zejména pak zranitelné skupiny obyvatel, před nepříjemnými dopady epidemie," dodala.

S tímto názorem ale nepanuje plošná shoda. Část lidí se očkování bojí, podléhají nedůvěře či dezinformacím, a právě kvůli nim bude i v budoucnu nutné navzdory očkování dodržovat opatření. Ti zodpovědní tak ponesou odpovědnost za ty nezodpovědné. A žádná země na světě zatím nehovoří o tom, že by očkování mohlo v nadcházejících měsících ulevit lidem v nošení roušek a dalších opatřeních.

Do letadla pouze s vakcínou? Nad cestováním visí velký otazník  

Chceme-li se vyhnout riziku, že vakcíny sice zmenší počet pacientů v nemocnicích, ale šíření viru nezpomalí, je potřeba vzhledem k rostoucímu počtu očkovaných lidí začít jednat. Jednou z možností jsou právě ony bonusy pro očkované, které se logicky nelíbí lidem odmítajícím vakcíny. 

Z morálního hlediska jde o dvousečnou zbraň. Jelikož je očkování dobrovolné, je zatím nezodpovězenou otázkou, proč by očkovaní lidé nemohli mít vzhledem ke své zodpovědnosti nějaké výhody. Odpověď ale leží na bedrech samotných podnikatelů a firem. Například na dopravcích. 

I ti se ale k otázce výhod a bonusů zatím staví rezervovaně. "Toto téma se stále diskutuje a existuje spousta nevyřešených otázek," uvedla pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. 

"Z našeho pohledu, a zkušenosti z minulých deseti měsíců to jasně potvrzují, je nutná koordinace na mezinárodní úrovni, a v tuto chvíli máme minimálně informace o debatě na toto téma na úrovni EU. Vyčkáme výsledků jednání a jsme přesvědčeni, že každé zjednodušení a sjednocení pravidel pomůže v obnovení důvěry v cestování a proto věříme, že k takové kroku dojde a budou jasně definovaná pravidla na mezinárodní úrovni," dodala.

Vakcína zachrání životy, nespasí populaci

"Obecně vzato musíme čelit skutečnosti, že vakcína proti covid-19, bez ohledu na to, jak úspěšná je, nebude stačit na vydláždění hrbolaté silnice ležící před námi. Přinejmenším pokud jde o cestování," píše na webu magazínu Forbes William A. Haseltine, vědec a bývalý profesor na Harvardu.

I on upozorňuje na riziko skryté ve falešném uchlácholení se představou, že očkování samotné situaci vyřeší. Podotýká rovněž, že chtě nechtě se budou muset nařízení přizpůsobit rostoucímu počtu očkovaných lidí.

"Ačkoli některá pravidla musí zůstat, jiná budou muset být přepracována, aby se přizpůsobila realitě hromadného očkování," míní lékařský odborník. 

Jaká pravidla je ale třeba změnit a jakým způsobem? To je další z dosud nezodpovězených otázek. A vzhledem k tomu, že ani rok po vypuknutí pandemie není zcela jasné, jak velký význam při zastavení šíření nemoci mají některá ze zavedených opatření, nelze očekávat, že bychom na tuto otázku dočkali v dohledné době přesvědčivou odpověď. 

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování letadla, letectví ministerstvo zdravotnictví lékaři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump nechal mezi své spojence včetně Izraele rozeslat návrh mírové dohody s Íránem. Tento krok přichází v době, kdy se obě strany konfliktu snaží zabránit tomu, aby nová porušení příměří eskalovala mimo kontrolu a zhatila možnost dosažení konečné shody. V úsilí o urychlení probíhajících vyjednávání má v pátek pákistánský ministr zahraničí Mohammad Ishaq Dar odletět do Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

včera

včera

Ruský bezpilotní letoun se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska

Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných

Ruský bezpilotní letoun, který byl součástí nočního vzdušného úderu zacíleného na Ukrajinu, se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska. Tamní úřady incident potvrdily s tím, že při nárazu utrpěli zranění dva lidé. Oficiální prohlášení Bukurešti tento incident ostře odsoudilo a označilo jej za nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí může být po víkendu bouřlivé, ukazuje předpověď

Evidentní změnu už má přinést víkendové počasí. Bude sice nadále teplo, ale očekávají se i srážky. Pršet by pak mělo i v příštím týdnu, to nejvíce deště přinesou bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. května 2026 22:01

Věra Nerušilová (autor: Jan Polák)

Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová

Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku. 

28. května 2026 20:59

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil

Poslední zápasy ve skupině (a nejen ty) naznačily, že to v kritickém čtvrtfinálovém zápase – pokud nastoupí proti silnějšímu soupeři – budou mít svěřenci kouče Radima Rulíka velice těžké. To se také potvrdilo. Dosavadní výkony českého týmu ve skupinové fázi zkrátka nenabízely příliš důvodů proto, aby čtvrtfinále bylo úspěšné. V Curychu proti Finsku se prakticky na nic zvláštního čeští hokejisté nezmohli a během zápasu nenastal jakýkoliv souvislejší český tlak. I proto je tak výsledek 4:1 pro Finsko jasným vyústěním českého marasmu.

28. května 2026 20:24

28. května 2026 19:40

28. května 2026 18:36

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy