Za nezákonné financování kampaně uložil soud Sarkozymu roční trest vězení

Pařížský soud dnes uznal francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z nezákonného financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Uložil mu roční trest vězení a uvedl, že si ho může odpykat doma s elektronickým náramkem. Sarkozy se dnes k soudu osobně nedostavil, vinu dlouhodobě odmítá. Bývalý prezident se proti rozsudku odvolá, uvedl jeho právník Thierry Herzog.

Podle soudu je šéf Elysejského paláce z let 2007 až 2012 vinným z toho, že jeho strana v roce 2012 za velmi drahá volební shromáždění utratila téměř dvojnásobek maximální částky, kterou volební zákon stanoví ve výši 22,5 milionu eur (podle nynějšího kurzu 573,7 milionu korun). Poté najala spřátelenou agenturu pro styk s veřejností, aby skutečné náklady skryla. Prezidentské volby Sarkozy nakonec prohrál a jeho nástupcem se stal socialista François Hollande.

Sarkozy podle soudu věděl, jaký je zákonný limit a "dobrovolně" se rozhodl nekontrolovat výši dalších výdajů. Soudkyně Caroline Viguierová uvedla, že bývalý státník celé týdny před volbami v roce 2012 věděl, že se financování jeho kampaně, které francouzské zákony přísně omezují, blíží legálnímu maximu. Bývalý prezident podle ní ignoroval dvě varování svých účetních před zvyšováním výdajů. Namísto toho dal pokyn, který vyústil v utracení dalších peněz. „Nebyla to jeho první kampaň, měl zkušenosti jako kandidát,“ prohlásila soudkyně.

Sarkozy dříve uvedl, že sice měl na starosti politické vedení kampaně, ale ne její organizaci a logistické detaily. Zároveň zdůraznil, že jako úřadující prezident měl jiné priority. Exprezident se k soudu se dostavil jen v den, kdy byl předvolán jako svědek.

Proces se Sarkozym začal 20. května a závěrečné řeči zazněly 22. června. Kromě Sarkozyho čelilo obžalobě z falšování, podvodu nebo ilegálního financování kampaně dalších 12 lidí a společnost Bygmalion, která měla na starosti organizaci politických shromáždění. Právě podle jména této firmy je proces ve Francii označován jako kauza Bygmalion.

Soud uložil tříapůlletý trest, z toho dva roky podmíněně, bývalému šéfovi Sarkozyho volební kampaně Guillaumeovi Lambertovi. Jeho zástupce Jérôme Lavrilleux dostal tři roky, z toho jeden rok podmíněně. Soud také vyměřil podmíněné tresty od 18 měsíců do jednoho roku třem vedoucím pracovníkům společnosti Bygmalion Bastienovi Millotovi, Guyovi Alvèsovi a Franckovi Attalovi. Podmíněné tresty ve výši 18 měsíců až dvou let dostali i bývalí politici z nyní už neexistující konzervativní Unie pro lidové hnutí (UMP) Eric Cesari, Fabienne Liadzéová, Pierre Chassat a Philippe Briand.

V jiném procesu na začátku března Sarkozymu soud vyměřil trest odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně za korupci a obchodování s vlivem. Proti březnovému verdiktu se exprezident odvolal.

Šestašedesátiletý Sarkozy je po Jacquesu Chirakovi druhým francouzským prezidentem usvědčeným z korupce v novodobé historii země a prvním exprezidentem odsouzeným k vězení.

Související

Sarkozy, Nicolas

Prokážu, že jsem nevinný, prohlásil Sarkozy po propuštění z vězení

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí po necelých třech týdnech propuštěn z věznice La Santé v Paříži, kde si odpykával část trestu za zločinné spiknutí v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně z Libye. Soud mu vyhověl v žádosti o propuštění na svobodu během odvolacího procesu. Sarkozy, který své uvěznění označil za „noční můru“ a „vysilující utrpení“, nyní soustředí veškerou energii na „prokázání své neviny“.

Více souvisejících

Nicolas Sarkozy Francie soudy

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy