Na auditní zprávě týkající se dotací z unijních strukturálních fondů vyplácených skupině Agrofert a možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nebude Evropská komise nic měnit. Po dvouměsíční lhůtě, kterou bude mít Česko na reakci po převzetí českého překladu anglické verze auditu, rozhodne Brusel o dalším postupu v závislosti na odpovědi Prahy.
Obě strany se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by případně měla být vracena do unijních fondů. ČTK to dnes sdělilo několik zdrojů z unijních institucí.
EK poslala v pátek do Česka anglickou verzi auditu zkoumajícího podnikání firem spojených se společností Agrofertem, na kterou má podle předcházející předběžné auditní zprávy Babiš stále vliv. Zatímco česká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dnes prohlásila, že nejnovější audit definitivní není, mluvčí EK uvedl, že tato auditní zpráva se již měnit nebude.
"Je to komplikované, vše se bude odvíjet od české reakce," řekl jeden ze zdrojů obeznámený s dalším postupem. Ten vyplývá z článku 145 z unijního nařízení o fondech. Pokud podle něj členský stát, jehož se kontrola EK týká, nepřijme závěry šetření, pozve jej komise na slyšení. Tam dostane příležitost vysvětlit svůj postoj, případně po slyšení předložit další informace. Poté "v zájmu uplatnění finančních oprav přijme komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců", uvádí zmíněný článek.
Komise může Česku nařídit vrácení financí, pokud by podle jejího závěru byly peníze vyplaceny z unijního rozpočtu neoprávněně. Předběžný audit, jehož text na jaře unikl do médií, hovořil přibližně o 450 milionech korun, které získal Agrofert ze strukturálních fondů.
Česká vláda se podle dalšího unijního činitele během nespecifikovaného období zahájeného případným slyšením může přít o výši vracených financí, což může celý proces výrazně protáhnout. Pokud by však odmítnutí vrátit peníze řádně nezdůvodnila, mohla by EK chybějící prostředky kompenzovat neposkytnutím dotace respektive její části v příštím období.
Související
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
Česko obnovuje dotace pro Agrofert
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
před 1 hodinou
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
před 2 hodinami
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
před 2 hodinami
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
před 3 hodinami
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
před 4 hodinami
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
včera
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
včera
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
včera
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.
Zdroj: Libor Novák