Zdravotníci navzdory covidu odcházejí z jižní Evropy

Podobný stav panuje i v dalších dvou zemích jižní Evropy, Itálii a Portugalsku, které kvůli finanční krizi musely snížit zdravotnické rozpočty.

Epidemie koronaviru zasáhla velice těžce Itálii a Španělsko, v obou zemích zemřelo přes 40.000 lidí. Portugalsko bylo na jaře ve větší míře ušetřeno, ale nyní eviduje rekordní počet pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče.

"Koronavirus situaci ještě ztížil, protože pracovní nasazení vzrostlo," říká Carlo Palermo, předák italských lékařských odborů ANAAO-ASSOMED.

Ve Španělsku chybělo v roce 2019 podle studie, kterou vypracovala pro ministerstvo zdravotnictví univerzita v Las Palmas, přes 4000 lékařů. Počet se letos zvýšil na 7000 a může být kvůli epidemii ještě vyšší, uvádí jedna z autorek studie Patricia Barberová. Podle italské odborové centrály CGIL by Itálie potřebovala dalších 15.000 doktorů.

Itálie povolala do zdravotnictví mediky a snaží se přesvědčit lékaře v důchodu, aby se vrátili ke svému povolání. Region Kampánie na jihu země tento měsíc zveřejnil požadavek na zaměstnání dalších 450 lékařů a nechal výzvu odvysílat v televizi. Zájem projevilo 165 lidí.

Ve Španělsku vláda dovolila krajům, které zdravotnictví řídí, dočasně zaměstnat 10.000 nových zdravotníků. Často se jedná o lidi ze zemí mimo Evropskou unii. Například nemocnice Sant Pau v Barceloně má prostředky na otevření nového oddělení intenzivní péče, ale nemůže najít dostatečný počet kvalifikovaného personálu. "Nemáme dostatek vyškolených zdravotníků a naši současní zaměstnanci jsou už velice unavení," říká ředitel pro lékařskou péči barcelonské nemocnice Xavier Borras.

Z Barcelony odešel v roce 2017 35letý Lluis Enseanat, který se odstěhoval do Francie. Nyní pracuje na jednotce intenzivní péče v jedné nemocnici na předměstí Paříže, kde jeho čistá mzda činí zhruba 5500 eur (145.000 Kč). To je dvojnásobek toho, co si vydělal v Katalánsku. "Úřady by si neměly stěžovat, že lidé odcházejí do zahraničí, když jim nabízejí mizerné smlouvy," říká.

Hlavním důvodem pro odchod do zahraničí jsou peníze. Anna Dalmauová, která působí jako obvodní lékařka v Barceloně, říká, že si začala hledat práci na jihu Francie. Tam by si 29letá doktorka vydělala dvakrát tolik co nyní, kdy pobírá 2000 eur (53.000 Kč) hrubého.

Z jihoitalské Kalábrie do Německa se v roce 2014 odstěhoval i 29letý zdravotní bratr Francesco Saltari. Nyní pracuje v Hamburku, kde jeho čistá měsíční mzda činí alespoň 2000 eur plus příplatky za přesčasy a noční směny. V Kalábrii je průměrná mzda zdravotní sestry 1400 eur (37.000 Kč), tvrdí odbory. "V Německu vám navíc nabízejí kurzy zadarmo a s personálem zacházejí s respektem jak v nemocnicích, tak v sociálních službách," uvádí Saltari.

Ve státech jižní Evropy chyběly zdravotní sestry i před tím, než vypukla epidemie.

Podle nejvyšší rady zdravotních sester Španělsku chybí 150.000 sestřiček, aby dosáhlo evropského průměru. V letech 2010 až 2018 bylo v devíti zemích v zahraničí registrováno 75.000 španělských sester.

Italský odborový předák Antonio de Palma tvrdí, že Itálie by potřebovala 60.000 až 65.000 sestřiček. "Optimální průměrný poměr je jedna sestra na šest lůžek. V Itálii jsou i situace, kde na jednu sestru připadá 17 lůžek," tvrdí de Palma.

Podle portugalské profesní organizace zdravotních sester pracuje v zahraničí, a to především v Británii, 18.000 sestřiček. Jejich význam pro britské zdravotnictví vyzdvihl v dubnu premiér Boris Johnson, který při svém propuštění z nemocnice, kde byl hospitalizován s covidem-19, veřejně poděkoval jedná zdravotní sestře z Portugalska. "Nemůžeme i nadále kupovat ventilátory a vyvážet zdravotní sestry," říká předsedkyně profesní organizace zdravotních sester v Portugalsku Ana Cavacová.